Železniční trať Liberec – Česká Lípa hl. n. (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 086) vede z Liberce přes Jablonné v Podještědí, Mimoň a Zákupy do České Lípy. Jde o jednokolejnou celostátní dráhu, v okolí Kryštofova Údolí prochází pěti tunely a přes dva viadukty. Provoz na trati z České Lípy do Mimoně byl zahájen v roce 1883, z Mimoně do Liberce roku 1900. Trať se nachází v Libereckém kraji.
Historie tratě
Společnost Ústecko-teplická dráha (A.T.E.) potřebovala zvýšit odbyt uhlí ze severočeské uhelné pánve spotřebitelům na severu Čech a proto se rozhodla postavit železniční trať z Řetenic u Teplic na Lovosice, Českou Lípu až do Liberce. Celý záměr se podařilo naplnit až roku 1900, kdy byl ale Liberec zásobován uhlím jinými cestami. Navíc ani parametry tratě se stoupáním a oblouky v horských úsecích neumožňovaly přepravovat těžké soupravy.
V roce 1883 byl dostavěn a uveden do provozu úsek z České Lípy do Mimoně včetně napojené vlečky ze Zákup do cukrovaru v Nových Zákupech. Tato 16,4 km dlouhá lokální trať patřila od roku 1883 Rakouské společnosti místních drah. Od ní ji roku 1894 převzal stát a ten ji za 2 600 000 korun prodal již uvedené Ústecko-teplické dráze. Ta využila jen těleso tratě, koncová nádraží postavila svoje.
Úsek z České Lípy do Lovosic (dnes trať 087) byl uveden do provozu v roce 1898. V roce 1900 byla dokončena zbývající část trasy z Mimoně do Liberce. V Mimoni byla vedena trať jinudy, pro liberecké pokračování nebylo využito staré mimoňské nádraží, ale vybudováno nové, dodnes sloužící svému účelu. Roku 1923 byla celá trať zestátněna. V roce 1932 byla zastavena doprava na odbočce do Mimoně staré nádraží. Dne 28. května 1989 byla dokončena přeložka trati od České Lípy k Vlčímu Dolu dlouhá 6 km, původní trasa byla z části využita jako cyklostezka Vlčí Důl.
Mimořádné události
Při povodních v červnu 2013 se sesunula trať poblíž stanice Křižany. Výluka trati má trvat po celý rok.[3]
Navazující tratě
Liberec
Trať 030 Jaroměř – Stará Paka – Železný Brod – Turnov – Liberec
Trať 036 Liberec – Smržovka – Tanvald – Harrachov
Trať 037 Liberec – Raspenava – Frýdlant v Čechách – Černousy st. hr. (Zawidów PKP)
Trať 089 Liberec – Hrádek nad Nisou st. hr. (Zittau DB) – Varnsdorf st. hr. – Rybniště
V Liberci na nádraží je možno použít i tramvajovou linku č. 11 do Jablonce nad Nisou
Jablonné v Podještědí
Trať Z06 Svor – Jablonné v Podještědí (již zrušena)
Česká Lípa hlavní nádraží
Trať 080 Bakov nad Jizerou – Srní u České Lípy – Česká Lípa hl. n. – Jedlová
Trať 081 Děčín hl. n. – Benešov nad Ploučnicí – Česká Lípa hl. n. / Česká Kamenice – Jedlová – Rybniště – Krásná Lípa – Rumburk
Trať 087 Lovosice – Žalhostice – Česká Lípa hl. n.
Vlaky
Po této trati v současnosti jezdí osobní vlaky Liberec – Česká Lípa – Děčín a rychlíky linky D22 Liberec – Česká Lípa – Ústí nad Labem, provozované v pravidelných dvouhodinových intervalech, doplněné ranním spěšným vlakem Svor – Česká Lípa – Liberec.
Mezi nejčastější vozidla jezdící po této trati patří motorové jednotky Regionova (osobní vlaky) nebo soupravy tažené motorovými vozy 854 či 843 (rychlíky). V pravidelném provozu tu až do roku 2011 některé rychlíky tahaly i motorové lokomotivy 750 (Brejlovec).
V letním období je po trati veden i nostalgický spoj "Lužický motoráček", jezdící v trase Liberec – Česká Kamenice (dopravce KŽC Doprava). Ten je provozován motorovým vozem M 262.0.
Do nejbližších let byl Českými drahami plánován nákup nových moderních motorových jednotek pro provoz osobních vlaků z Liberce do České Lípy, svůj záměr však v létě 2012 přehodnotily.
Od GVD 2014/2015 by měl začít rychlíky na trase Liberec – Česká Lípa – Ústí nad Labem provozovat dopravce, který uspěje v chystaném výběrovém řízení Ministerstva dopravy.Z tohoto důvodu se dá předpokládat nasazení novějších souprav.
Stanice a zastávky na trati
Liberec – nádraží bylo postaveno v roce 1859 jako součást pardubicko-liberecké dráhy, první rekonstrukcí prošlo před otevřením dráhy do České Lípy roku 1900 a druhou za 48 mil. Kč v letech 2009-2011. Přístup na jednotlivá nástupiště umožňují podchody a výtahy. Nádraží je vybaveno audiovizuálním informačním systémem. V blízkosti je hlavní autobusové nádraží a zastávka autobusů i tramvají MHD. Nádraží je průjezdné, kříží se zde pět železničních tratí.
Liberec-Horní Růžodol – nádraží leží v liberecké čtvrti VII – Horní Růžodol Nedaleko se nachází dolní stanice kabinové lanovky na Ještěd v provozu Českých drah. Zastavují tu jen osobní a spěšné vlaky.
Ostašov – zastávka leží v liberecké čtvrti XX – Ostašov. Zastavují tu jen osobní a spěšné vlaky. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení.
Karlov pod Ještědem – nádraží leží v liberecké čtvrti XXXV – Karlov pod Ještědem. Zastavují tu jen osobní vlaky. V současné době zde probíhá křižování osobních vlaků.
Kryštofovo Údolí – zastávka leží v obci Kryštofovo Údolí. Zastavují tu jen osobní vlaky. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení.
Novina – zastávka leží v Novině, části obce Kryštofovo Údolí. Zastavují tu jen osobní a spěšné vlaky. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení. V blízkosti zastávky se nachází unikátní třicet metrů vysoký železniční viadukt z roku 1900, dlouhý 202 metrů.
Křižany – nádraží leží nad vesnicí Křižany. Zastavují tu jen osobní a spěšné vlaky. V současné době zde probíhá křižování osobních vlaků s rychlíky.
Zdislava – zastávka leží v obci Zdislava. Zastavují tu jen osobní a spěšné vlaky. Zastávka je vybavena dnes již nevyužívanou nádražní budovou a je na znamení.
Rynoltice – nádraží leží v obci Rynoltice. Zastavují tu jen osobní a spěšné vlaky. V současné době zde probíhá křižování některých vlaků.
Lvová – zastávka leží v části Lvová města Jablonné v Podještědí. Zastavují tu jen osobní vlaky. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení. V blízkosti zastávky se nachází známý zámek Lemberk.
Jablonné v Podještědí – nádraží se nachází ve městě Jablonné v Podještědí. Zastavují zde všechny vlaky. V současné době zde probíhá křižování rychlíků. V nádražní budově se nachází muzejní expozice týkající se historie této tratě
Velký Valtinov – zastávka leží v obci Velký Valtinov. Zastavují tu jen osobní a spěšné vlaky. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení.
Brniště – nádraží je vzdáleno zhruba tři kilometry od vesnice Brniště. V 70. letech 20. století zde bylo postaveno nové nádraží (nachází se přímo vedle starého) a odbočka tratě k Stráži pod Ralskem (dodnes zachována) a to kvůli těžbě uranu. Kvůli těžbě je zde také poměrně rozlehlé kolejiště, k němuž je napojen sousední areál uzavřeného lomu kamene kopce Tlustec. Interiér budovy nového nádraží je pro cestující uzamčen, vedlejší staré nádraží slouží jako bytový prostor. Z vnějšku je na něm instalována velká sbírka železničních i jiných cedulí. Zastavují tu jen osobní a spěšné vlaky.
Velký Grunov – zastávka leží nedaleko od obce Velký Grunov. Zastavují tu jen osobní vlaky. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení.
Pertoltice pod Ralskem – zastávka leží v obci Pertoltice pod Ralskem. Zastavují tu jen osobní a spěšné vlaky. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení.
Mimoň – nové nádraží leží v západní části města Mimoň a bylo postaveno společností Ústecko-teplické dráhy (ÚTD) a spolu s tratí do Liberce veřejnosti zpřístupněno dne 16. září 1900. V Mimoni byla vybudováno několik vleček k místním závodům. Zastavují zde všechny vlaky osobní dopravy a probíhá zde křižování osobních vlaků.
Mimoň staré nádraží – leží ve východní části města Mimoň a trať z České Lípy v něm byla zakončena roku 1883. Na odbočce ke starému nádraží byla doprava (osobní?) zastavena v roce 1932. Z trati ke starému nádraží, později změněné na vlečku, odbočuje vlečka k bývalému vojenskému letišti Hradčany. Menší část této vojenské trati dosud existuje.
Božíkov – zastávka leží v části Božíkov obce Zákupy[10] U této zastávky se nachází jediný železniční přejezd v obci, přes silnici ze Zákup do Jestřebí. Je ovládán automaticky z nádraží v Zákupech. Budova zastávky je uzavřená, neobsluhovaná a pronajatá k podnikání místní firmě. U zastávky je i zastávka autobusů a železniční most přes řeku Svitávku. Zastavují tu jen osobní a spěšné vlaky. Zastávka je na znamení.
Zákupy – nádraží ležící ve městě Zákupy bylo vybudováno roku 1883 (tehdy s názvem Bahnhof Reichstadt). Jeho provoz otevřela první jízda rakousko-uherského císaře Františka Josefa I., který v Zákupech vlastnil zámek, kde někdy přebýval přes léto. Ze stanice vedla vlečka k cukrovaru v Nových Zákupech. Cukrovar byl zrušen už roku 1889[10], odbočka později. V roce 1923 bylo nádraží i s tratí zestátněno. Po roce 1968 zde byly nákládány tanky velké sovětské posádky. V roce 2009 byla uzavřena zdejší pokladna. Část budovy je dlouhodobě pronajata prodejně dlaždic, v patře je byt, přes den je zpřístupněna čekárna. U nádraží je zastávka autobusů, přes ulici je restaurace. Nádraží je využíváno veřejností málo, od obytných zón s dopravou ČSAD je daleko. Od nádraží vede zelená turistická značená trasa 3953 přes zákupské náměstí do Svojkova. Zastavují tu jen osobní a spěšné vlaky.
Vlčí Důl-Dobranov – zastávka leží v katastru Vítkov na území obce Česká Lípa a je pojmenována podle nedalekých vesnic Vlčí Důl a Dobranov, částí města Česká Lípa. K zastávce jezdí autobusy českolipské MHD, vede sem rovněž cyklostezka Vlčí Důl. Cyklostezka je vybudována na náspu zrušené tratě, která vedla z druhé strany stanice do České Lípy. Zastávka byla kdysi druhou od České Lípy, nově je již první. Zastavují tu jen osobní vlaky. Zastávka je vybavena krytou čekárnou a je na znamení.
Česká Lípa hlavní nádraží – budova byla postavena roku 1867, dnes se v ní nachází osobní pokladny, úschovna zavazadel, dopravní kancelář i zázemí pro vlakové čety. U postupně modernizované budovy se nacházejí dvě nástupiště, tzv. hlavní (před nádražní budovou), kde zastavuje většina vlaků od Děčína, Doks, Nového Boru i Liberce a tzv. lovosické, kde zastavují všechny vlaky od Lovosic a některé vlaky od Liberce a Doks. V blízkosti stanice je autobusové nádraží ČSAD Česká Lípa, konečná velké části autobusů MHD či stanoviště taxislužby. Naproti nádraží byly železniční opravny ŽOS s 1200 zaměstnanci. Z nádraží zmizely v roce 2013 všechny služby.[11]
Z českolipského hlavního nádraží byla dříve trať do Liberce vedena přes nádraží Česká Lípa město a zastávku Dobranov (budova dodnes existuje) do zastávky Vlčí Důl. Vlaky od Děčína na Liberec však musely být přes Českou Lípu vedeny úvratí (tj. ne přímo) a proto bylo rozhodnuto o výstavbě nové přeložky. Po jejím zprovoznění v roce 1989 byl tento šestikilometrový úsek zrušen, koleje od nádraží Česká Lípa město do Vlčího Dolu byly demontovány a na části úseku vznikla cyklostezka Vlčí Důl.
Pro celou trať jsou charakteristické nádražní budovy z červených cihel. Takto postavené budovy najdeme mimo jiné v Liberci-Horním Růžodole, Karlově pod Ještědem, Kryštofově Údolí, Novině, Křižanech, Zdislavě, Rynolticích, Lvové, Jablonném v Podještědí, Velkém Valtinově, Brništi (staré nádraží), Velkém Grunově, Pertolticích pod Ralskem, Mimoni nebo v Božíkově.