Něco málo o zdejší těžební činnosti
Je známo, že již počátkem 14. století se u Krásné Hory dolovalo zlato, z něhož král Jan Lucemburský dal razit zlaté mince. Osada však byla nejspíš založena již koncem 13. století, kdy se zde těžilo zlato rýžováním. Doly u Krásné Hory a u Pomuk (nynějších Podmok) náležely České koruně a Krásná Hora je za krále Jana Lucemburského připomínána mezi horními městy v Čechách.
Od poloviny 16. století nastaly pro Krásnou Horu důležité změny, které byly počátkem postupného úpadku města. Od roku 1554 přestává být Krásná Hora královským městem, krásnohorští ztrácí vzácné výsady a práva a stávají se poddanými robotníky. Roku 1562 prodal Ferdinand I. zdejší doly Kryštofovi Silberovi, což mělo za následek jejich úpadek. Úplný zánik dolování, zchudnutí města a jeho celkový úpadek dovršila Třicetiletá válka.
Teprve mezi roky 1700 až 1712 se zahajují pokusy o nové dolování. Skutečný rozmach však přinesla až průmyslová revoluce koncem první poloviny 19. století. V roce 1839 byla v blízkosti Milešova založena šachta Václavka a nedaleko od ní roku 1859 šachta Anna. V roce 1867 byl objeven zlatonosný kyz na vrchu Strážníku.
Prvním významnějším podnikatelem v těžební činnosti byl Josef Vang z Kňovic, který koupil obě šachty a založil důl Kateřinu severozápadně od Krásné Hory v Jamném. V roce 1871 byl Vang nucen všechny doly prodat Emanu Kittlovi z Prahy (otec Emy Destinové), který založil šachtu Jindřišku u Proudkovic (hloubka 285 m), Marii západně od Krásné Hory (hloubka 156 m), důl zvaný Nová šachta 700 metrů od dolu Marie (hloubka 150 m), důl Otto v samotné Krásné Hoře (hloubka 134 m) a nejposledněji roku 1900 byl založen důl Puš asi 500 m východně od Krásné Hory. U dolů Jindřiška a Marie byly vybudovány úpravny rudy. V Kittlově době též byly vyraženy dvě průzkumné štoly v kopci Kobyla pod Mrázovy - Viktor a proti ní Kateřina. Podle autorů keše se do dnešních dob zachovala pouze štola Viktor, zabazpečená proti vstupu v roce 2007.
Až do roku 1884 se těžil v okolí Krásné Hory pouze antimon, potom i zlato. Největšího rozkvětu dosáhly doly roku 1881, kdy zde bylo zaměstnáno 700 horníků a měsíčně se těžilo 1 200 centů antimonu, 24 kg amalgamu a rýžovaného zlata, 25 centů kyzu, jenž obsahoval v každém centu 150 gramů zlata.
Něco málo z historie Krásné Hory nad Vltavou
Krásná Hora byla založena na planině pod vrchem Strážník (522 m n. m.), který býval důležitým strážním místem na župní hranici (od 10. století velké župy Kamýcké). Název města je odvozen od původní činnosti, dolování antimonu a zlata (červená - krásná, ruda – hora, v původní slovanštině důl). Přídomek „nad Vltavou“ byl zaveden v roce 1907, aby byla vyloučena záměna s dvěma dalšími stejně nazývanými obcemi v Čechách.
Charakteristickou siluetu Krásné Hory vytváří radnice s radniční věží a kostel sv. Mikuláše. Vznik kostela není přesně znám, pravděpodobně byl založen některým z opatů premonstrátského kláštera milevského, kterým Václav II. postoupil roku 1285 patronátní právo v Kamýku i v Krásné Hoře. Kostel zde stál již před rokem 1350, kdy se připomíná mezi farními kostely v děkanátu vltavském. Z městských památek je nutno připomenout opis privilegia krále Jana Lucemburského a vzácné originály výsadních listů Karla IV. z 11. ledna 1351, krále Jiřího z Poděbrad z 10. prosince 1456, krále Vladislava Jagellonského z roku 1479, krále Ferdinanda I. z roku 1538 a privilegia císařovny Marie Terezie z roku 1744, císaře Josefa II. z roku 1797 k odbývání výročních trhů. Listiny jsou uloženy v okresním archivu v Příbrami.
Něco málo ke keši
Ke keši se lze dostat dvěma cestami. Parkovat lze kolem každé z nich na více místech, záleží na odvaze a vkusu. První cesta odbočuje vlevo hned za Podmoky (u křížku). Pohodová cesta o náročnosti max. 1,5 pokračuje až k lesu, kde lze minout bývalou šachtu Nová Jindřiška, kde však kromě jednoho propadlého místa nelze nalézt vůbec nic, místo kovkopů zde pilně pracují toliko včely. Nedaleko odtud se cesta docela dramaticky mění. Je nutno sestoupat po spíše bývalé cestě zarostlé třtinou křovištní až k potoku, který bude po většinu roku slušně zarostlý kopřivama. Po jeho snadném překonání je to ke keši už jen kousek. Podle této cesty, kterou zvolili autoři keše pro objevení štoly, je terén ohodnocen čtyřkou. Cestu doporučujeme dobrodruhům!!!
Druhá cesta odbočuje ze silnice 102 o pár set metrů níže směrem na Krásnou Horu a míří k osadě Mrázovy. Tato cesta bude zcela jistě pohodlnější, ale minete Jindřišku. Od Mrázov cesta pokračuje dál Soudnou roklí k Vltavě a keš je bezmála coby kamenem dohodil od této cesty. Autoři cestu neprověřili, to, že bude pohodlnější, pouze odhadují!!!
Zdroje:
František Šťastný: Trocha historie z dobových dokumentů a vzpomínek pamětníků nejen z Kosobud a Zadního Chlumu, Kosobudy, 2010. Celý text dostupný na http://kosobudy.eu/images/stories/downloads/Obec_Kosobudy_1.pdf
Další informace lze nalézt v článku na http://www.krasna-hora.cz/dokumenty/mesto/Dolovani-v-Krasne-Hore-a-okoli.pdf