Skip to Content

<

AGT 45: Koukolova hora - devonske vapence

A cache by Alke04 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 11/12/2013
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
3 out of 5

Size: Size: not chosen (not chosen)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Koukolova hora Vápence spodního devonu 45

Vítejte na čtyřicátém pátém pokračování Alkeho Geoearthcache Tour. Směrová šipka Vašeho GPS přístroje Vás tentokrát zavede do Českého krasu, do skal z devonských vápenců a krasových jeskyní.

Koukolova hora je 471 m vysoký kopec mezi vsí Slavíky obce Tmaň a částí Popovice města Králův Dvůr v okrese Beroun. Přes vrchol kopce prochází hranice katastrálních území Tmaň a Popovice u Králova Dvora. Na jejím vrcholu je kaplička s půdorysem ve tvaru písmene D, které je věnována keš GCM706, kterou též doporučuji navštívit. Název nese hora podle Viléma Koukola, který byl v 15. století majitelem popovického panství.
 

GEOLOGIE

Koukolova hora je tvořena ostrovem vápence spodního devonu. V minulosti se na Koukolově hoře vápenec těžil. Na Koukolově hoře se ve výšce kolem 455 m n. m. nacházejí jeskyně, které patří mezi nejvýše položené jeskyně v Českém krasu, ovšem mimo území CHKO, díky čemuž si můžeme velmi dobře a téměř bez omezení prohlédnout a prolézt 55 metrů dlouhou jeskyni přímo pod kapličkou, ale pozor... prostory jsou mnohdy zrádné a může dojít v extrémních případech i k zaklínění člověka. Hlídejte si proto své děti.

Vápenec je sedimentární hornina. Vznikl usazováním a postupnou přeměnou vápenitých schránek zemřelých prehistorických vodních živočichů a jejich petrifikací v masivní usazený kámen – horninu – nerost – vápenec v ložisku. Toto usazování v takové míře bylo možné díky tomu, v této oblasti nebylo moře tak hluboké a tak kde již v období devonu mohl bujet život.

 

Devonští obyvatelé mořských břehů díky svým larvám okupovali široká pásma kolem celé zeměkoule. Mořské proudy jim umožňovaly přemísťování z jedné mělčiny (jako zde) na druhou. Je známo několik desítek devonských korálových druhů s celosvětovým rozšířením. Tehdy již ani larvy žijící nejdéle (tj. několik týdnů) nedokázaly v proudech přesídlit z ostrova na ostrov. V devonských teplých a špatně prokysličených mořích žilo na dně množství sinic, drobných vláken a chomáčků, které měly vlastnosti a schopnosti bakterií i řas.

Vody byly poněkud kyselejší než dnes, protože v nich byl rozpuštěn oxid uhličitý, v atmosféře hojný. Denní výkyvy ve slunečním osvitu, metabolizmus řasových koberců, a tím i konzumace nebo vydechování oxidu uhličitého způsobovaly srážení jemných krystalků vápence. Mnoho jich vznikalo také činností bakterií v dutinkách uloženin. Další drobná zrnka produkovali měkkýši, houby i jiné organizmy rozežírající odumřelé kostřičky korálů.

Zbytky vápenatých schránek lilijic zde nacházíme v podobě zkamenělin, stejně jako ocasní a hlavové štíty trilobitů Warburgella rugulosa. Vápence byly zvrásněny a tlaky porušeny při variském vrásnění asi před 320 - 370 miliony let.

Od konce prvohor a zejména během druhohor a třetihor probíhalo jejich rozrušování vodou. Ve stěně lomu je několik krasových dutin, z nič některé obsahují i jinou horninu, na kterou se budu ptát v otázkách, patrně svrchnokřídového stáří kolem 90 miliónů let.

Známý badatel Českého krasu Jaroslav Petrbok je v roce 1950 označil jako "koukolské stadium". Jsou cenným důkazem, že již ve druhohorách zde probíhalo zkrasování vápenců.

 

 
 

Další zajímavosti

Přestože hora není na seznamu chráněných území a nepatří ani k CHKO Český kras, vyskytuje se zde řada chráněných rostlin (např. bělozářka liliovitá, lilie zlatohlávek, okrotice bílá). Z vrcholu hory byl dříve rozhled do celého okolí. Dnes je výhled omezen vzrostlými stromy pouze na severní stranu – směrem ke chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.

Na vrcholu je výklenková kaple svatého Blažeje, obnovená v roce 2010 (v některých mapách je dosud značena jako zřícenina). Tu nechal v roce 1832 vystavět Antonín Karel Mudroch, rektor Univerzity Karlovy a vlastník tmaňského panství.

Přes Koukolovu horu prochází po zeleně značené pěší turistická trasa KČT naučná stezka Koukolova hora – Kotýz, vedoucí ze Slavík na vrch Kotýz. Na východní straně kopce na rozcestí pod Koukolovou horou zeleně značená trasa zaúsťuje do žlutě značené trasy KČT z Popovic přes Koněpruské jeskyně do Srbska, po níž ke Kotýzu vede i zmíněná naučná stezka.

 

Otázky a úkoly:

Pro uznání logu odpovězte nebo splňte přes profil nebo přes formulář (doporučeno) správně následující otázky a úkoly:

1) V blízkosti parkingu ve Slavíkách (N 49° 54.925 E 014° 01.196) se nachází první informační cedule naučné stezky - věnovaná palentologii. Kolik schránek hlavonožců je zde vyobrazeno? Pozor - musí to být první zastavení naučné stezky. Nikoliv ta prosklená u hlavní silnice.

2) Nyní se přesuňte na druhý waitpont (N 49° 54.967 E 014° 01.770), tam zanechte své vozidlo a pokračujte dále na odbočku u naučné cedule 6 (N 49° 55.072 E 014° 01.615). Cedule nás zajímat nebude, ale v místě, kde je vydřená polní cesta můžeme na zemi pozorovat odkyv jiné horniny než vápence. Jistě ji poznáte, protože má specifický způsob odlučnosti. O co se jedná?

3) A nyní už na výchozí souřadnice. Zde se nachází další naučná cedule. Dozvíte se zde ve stručnosti mnoho zajímavostí a však mě zajímá název horniny, která se objevuje v jeskyních a je nezvratným důkazem toho, že zde probíhala krasová činnost již ve druhohorách.

4) Nyní si vraťte přímo ke skále. Na obrázku SPOILER 1 můžeme vidět menší vchod do jeskyně. Najděte ho. Jakmile budete na okraji jeskyně - nemusíte úplně dovnitř, tak nalevo uvidíte kovový štítek s číslem. Jaké to je číslo?

5) Z tohoto malého přístupu vidíte, že jeskyně je skrz skálu. Obejděte skálu tak, abys byli u jejího druhého konce. Vchod je hlavní fotka listingu, takže to snadno poznáte. Zde už můžete do jeskyně pohodlně vstoupit. Jaká je výška stropu v nejvyšším místě (odhadněte).

ON-LINE FORMULÁŘ

Logujte se rovnou, nečekejte na potvrzení. Pokud bude něco špatně - budu Vás kontaktovat.

 

Zdroj:
Web: Wikipedie
Informační cedule v místě

 

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od ALKE04

Additional Hints (No hints available.)



 

Find...

221 Logged Visits

Found it 218     Write note 2     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 120 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.