Bílé kameny
Severně od zámku Kynžvart se nachází nejznámější přírodní památka této oblasti - takzvaný "Bílý kámen". Tento obrovský skalní útvar křemene oslnivě bílé barvy podle starých pramenů čněl mnoho metrů nad krajinou jižně od cesty z Kynžvartu na Úbočí a do daleka svítil. Teď už z něj zbyly pouze skromné pozůstatky. Byl to původně výron zdejšího rozsáhlého křemenného ložiska. Jeho čistý, růžově se třpytící křemen byl do roku 1905 vytěžen sklárnou Heller. Protože tento bezželeznatý křemen je velmi cenný pro průmysl výroby porcelánu a skla, celá skála byla odstřelena, a to nejen její nadzemní část, nýbrž dobrý kus žíly pegmatitu, zapuštěný do hloubky, až dokud voda neznemožnila další práce.
Když se začalo s odstřelováním ”Bílého kamene", přišel sem Dr. V. Brehm s cílem získat růžový křemen. Ke svému překvapení našel v odstřeleném materiálu i skvostný beryl, dále i triphylin, velmi vzácný fluocerit a další minerály. Po zhodnocení všech nálezů v roce 1930 konstatoval, že ve skrytu stínu skupiny stromů u ”Bílého kamene" odpočívá celé muzeum vzácných a zajímavých minerálů. Zůstalo však pouze pomístní jméno. Na místě bílého kamene se brzy nacházela jen hluboká díra zalitá vodou. Naše generace pak vzniklou jámu zavezla sutí a stavebním odpadem a také kdysi půvabná cesta od Kynžvartu se stala neprůchodnou měsíční krajinou. Terénní vozy vojáků a traktory pak vytvořily divokou cestu napříč okolními pozemky.
V současné době je místo součástí golfového areálu a z velké skály zbylo jen 7 krásných bílých kamenů, které svítí do dálky.
Čerpáno z Kynžvartského muzea příběhů od PhDr Miloše Říhy, kastelána zámku Kynžvart
V polovině října 2015 došlo na lokalitě Bílý kámen k propadu starého důlního díla. Jednalo se o oválnou propadlinu s převislými stěnami, na povrchu o rozměrech 3 x 2,5 m. V hloubce 4,8 m, tam, kde byla vodní hladina, byly rozměry díla rozšířeny na 7 x 5 m. Změřená celková hloubka byla 23 m. Jednalo se se vší pravděpodobností o propad šachty, vedoucí do dobývek či komor v hluboké části pegmatitového tělesa. Propadlina byla obehnána dvěma pásy výstražné pásky a provizorním, ale důkladným, drátěným oplocením. Vzhledem k tomu, že se keš ocitla uvnitř tohoto oplocení, byla pozastavena. Práce na likvidaci propadu měly být zahájeny v nejbližší době, a měly trvat podle odhadu kačera ELBURA (z jehož logu čerpám tyto informace) minimálně 2 až 3 měsíce (nutnost vyřešit střety zájmů s CHKO, Českým inspektorátem lázní a zřídel a podobně). Celá akce se zřejmě trochu protáhla, neboť zasypání jámy bylo dokončeno až v srpnu 2016. Stále ještě není úplně odstraněn drátěný plot, ale keš se dá odlovit i bez jeho překonání. Nedaleko keše je sršní hnízdo a tak si v létě přidejte jednu hvězdičku za obtížnost. Zda keš odlovíte, či ne, je na každém z vás, jak se rozhodnete.
K samotné keši: je to moje první keš, tak prosím o shovívavost a případné rady a připomínky.
Ke keši nezajíždějte autem. Sice tam není přímo zákaz vjezdu, ale na cestě vedle golfového hřiště byste byli velmi nápadní. Auto zanechte na doporučeném parkovišti a ke keši dojděte pěšky – je to asi 800 metrů – a při tom si prohlédněte golfový areál.
Příjemný lov vám přeje Lidmila