Keška je na místě, odkud kdysi býval nádherný výhled na Ještěd. Dnes jej, ale poněkud zastiňují stromy.
Je to vyvýšené místo, kde se až do počátku osmdesátých let minulého století pálili za bujarého veselí čarodějnice. Ovšem ne ty živé, ale povětšinou ze slámy a oděny do starých hadrů. Z dostupných pramenů není známo, jak dlouho tento zvyk na tomto místě byl vykonáván a zda má toto místo i nějakou hlubší souvislost s čarodějnickými procesy ve středověku. Nicméně obec Maršovice jako osídlená vesnice existovala již dlouho před rokem 1469. Bohužel se nedochovaly žádné písemné záznamy.
Nejtemějším dnem obce byl 30. srpen roku 1469, kdy byla ves vypálena tlupou žoldnérů Jaroslava ze Šternbergu, místodržitele Luži, kteří táhli tzv. „Starou cestou,“ jež spojovala Žitavu pres Liberec se Železným Brodem. Tato jediná dopravní cesta byla po staletí nejvýznamnější ve zdejším kraji a byla bohužel i osudovou pro tuto obec. Po této cestě přicházeli v třicetileté válce Švédové, v sedmileté válce pruská vojska, pak rakouští husaři a v napoleonských válkách zde měla armáda na kopci mezi Maršovicemi a Čížkovicemi ležení.
Obsáhlejší popis historie obce Maršovic je zpracován u kešky na protějším kopci:
Marsovické panorama - GC1AQ3A
A nyní něco k historii pálení čarodějnic:
Pálení čarodějnic (také Filipojakubská noc, Valpuržina noc nebo Beltine) se odehrává v noci z 30. dubna na 1. května. Jedná se o velmi starý a dodnes živý lidový zvyk a zvláštní svátek. Tuto noc se lidé scházejí u zapálených ohňů a slaví příchod jara. Na některých místech se staví májka.
Mimo lidové zvyky se také jedná o druhý největší Satanský svátek. Na tuto noc připadala největší sabat Satanských kultů.
Noc z 30. dubna na 1. května byla pokládána za magickou. Svátek se původně pravděpodobně slavil o úplňku, jenž byl nejblíže dnu, nacházejícímu se přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Lidé věřili, že tuto noc se čarodějnice slétají na čarodějnický sabat, a skutečně je tato noc jedním z největších pohanských svátků. Lidé také věřili například v otevírání různých jeskyní a podzemních slují, ve kterých jsou ukryty poklady. Hlavním smyslem tohoto starého lidového zvyku byla pravděpodobně oslava plodnosti.
Na ochranu před čarodějnicemi (původně před zlými duchy a démony obecně, čarodějnice jsou až výsledkem inkvizičních procesů) se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Postupem času se z těchto ohňů stávalo „pálení čarodějnic“. Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala se do výšky. Popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody. Někdy se rozhrnutým popelem vodil dobytek k zajištění plodnosti, jindy se přes oheň skákalo kvůli zajištění mládí a plodnosti.
Podobný svátek se slaví v mnoha jiných evropských zemích (Slovensko, Skotsko, Irsko, Wales, Švédsko, Finsko, Polsko, Německo). Různé země označují tento svátek různými jmény.
Přeji příjemný „Hon na čarodějnici…“
Ta v úvodu listingu Vás sleduje, ať se na ni díváte z kteréhokoli úhlu, všimli jste si? :-)
***********************************************************************
Pokud měníš obsah schránky, měň fér věci stejné hodnoty
a nebo ponechej obsah nezměněn.
Start schránky obohacen o kartičky pro FTF,STF a TTF a o čarodějnické GC a TB.
Ke schránce se chovejte slušně, mělo by v ní být dost místa pro nějaká CWG.
Terén je ostružiněpichlavý a kluzký, tak pozor.
V případě auta nezajíždějte na louku a parkujte na přilehlé cestě ,
ať zbytečně nebudíte pozornost okolních obyvatel. Za sněhu je parkovaní problém. Mantinely.
Občas kolem mudlové prohání draky(spíše tedy papírové) a psy, tak i na ně pozor. ;) :-)
Za bouřky vzdálený stožár O2 stahuje blesky a dodává místu ten správně tajemný punc.
Kešku maskujte kamenem. Při sněhu je obtížněji odlovitelná, její nadmořská výška je 668 metrů, takže sníh je tu brzy a dlouho.
Hledání na vlastní nebezpečí.
Informace v listingu čerpány z:
http://www.nasejablonecko.cz/jablonecko-aktualne/marsovice-pry-byvaly-vyznamnejsi-nez-jablonec/?aktualitaId=7579
http://cs.wikipedia.org