BEHEM ODLOVU SE BUDETE POHYBOVAT V BEZPROSTREDNI BLIZKOSTI I.ZONY NARODNIHO PARKU. PROSIM, DIVEJTE SE KOLEM SEBE A NEVSTUPUJTE NA UZEMI OZNACENE STROMY S DVEMA CERVENYMI PRUHY. DEKUJI
Ucelem tohoto textu je predevsim ocistit pospinenou povest arcivevody F. Ferdy a uvest na pravou miru bludy, ktere se v techto koncinach pred ctyrmi a pul roky rozsírily, totiz ze se snad pocestny a dobrotivy Ferda nepekne choval k zenam a divkam, ktere na svych cestach potkal.
Je pravdou, ze v letech osmdesatych Ferda rad a hodne cestoval. Skutecne i v roce 1889 procestoval (zatim stale svobodny a dalo by se rici nepolibeny) skrz naskrz cele Nemecko. Koncem podzimu na par tydnu zavital i sem, do krasami oplyvajici krajiny Ceskosaskeho Svycarska. Ne vsak proto, aby zde honil a znasilnoval nevinne devecky, nybrz za ucelem vstrebavani neutuchajicich kras zdejsi prirody a uloveni sem tam nejake te kolemjdouci srnky nebo v lesnim podrostu ryjiciho kance, jelikoz lov dive zvere byl jeho jedinou opravdovou vasni – a to az do roku 1896, kdy se seznamil se svou budouci (horkotezko vyvzdorovanou, jakozto dvorni damou se pro budouciho naslednika trunu rakousko-uherske monarchie naprosto nehodici) choti Zofkou.
Ac se Ferdovu povest snazili mnozi zaskodnici v minulych letech ocernovat, sec mohli, ba nestitili se ani falsovani historickych dokumentu a sepisovani celych lzivych kronik (z kterych jeste mnoho let pote cerpali a dale sirili mylne udaje i mnozi nic netusici a bludy pomateni badatele). Po prokazani nepravosti tzv. nemeckeho originalu kroniky Windischovy Kamenice a dukladnem prozkoumani vsech dostupnych a duveryhodnych zdroju muzeme jednoznacne vyvratit lzive tvrzeni, ze arcivevoda Ferda byl proutnikem, ci snad dokonce nasilnikem. Nebyl. Ba naopak snazil se jiz ve svem mladem veku cinit vsem jen dobro a pomahat starym a bezmocnym lidem i ostatnim zivym tvorum, jak ho to ucila jeho nevlastni milujici maceska Maruska, ktera se o neho a jeho sourozence po smrti maminky s laskou starala.
Kdyz ho toulave nohy zavedly 1. prosince 1889 k soutoku reky Kamenice s Chribskou Kamenici, byly jiz vsechny pramicky, ktere zde jiz devatou sezonu vozily turisty souteskou k Dolskemu mlynu, davno ulozeny k zimnimu spanku. Protoze byl ale Ferda opravdu zarytym milovnikem divoke prirody, usmyslel si, ze i tak musi videt misto, kde hnizdi (a jeste alespon sto let hnizdit budou) operení vladci noci – vyri. Hodil tedy botky pres rameno, vykasal kalhoty a vrhl se statecne do studene prosincove Kamenice. Na starousedliky popsanem miste, zmacen vysoko nad kolena, zastavil se a ziral do vysky na mnohametrove skalisko, v nadeji, ze zahledne aspon pericko z nejakeho toho vyra. Ale ac si mohl oci vykoukat, nalezl tak akorat vyri vyvrzek slozeny z hlodavcich kosticek a chlupu.
Priblizne v miste, kde dnes muzeme obdivovat nadherny, temer dvousetlety smrk, padl nahle pohled obetaveho Ferdy na cosi maleho, co se bezmocne batolilo blativou koleji, vyjetou tezkymi povozy. Maly, sotva libru vazici jezecek, by se bez Ferdovy pomoci nejenze nedostal z hluboke koleje a byl by tudiz rozplacnut nejblizsim projizdejicim povozem nebo s nastupem noci uloven vyrem, ale ani by se vzhledem ke sve nedostatecne hmotnosti jiste nedozil jara. A zde se projevilo Ferdovo zlate srdce. Vlozil opatrne maleho smrduteho a zableseneho tvorecka do vyhrate naprsni kapsy a spechal do nedalekeho hostince opatrit vyhublemu jezcatku neco na zub. Ve zdejsi krcme pozadal o varene vejce a trochu hoveziho masa a k velke radosti vsech pritomnych hostu se zanedlouho jezata kulicka rozvinula a za hlasiteho mlaskani veskerou predlozenou potravu zbastila.
Ze mlyna se po nasyceni obou zaludku vydali poutnici po proudu ke stezce, kterou jeste priblizne pred sto lety pouzivali verici pro cesty do sveho kostela, a kterou Ferdovi mistni doporucili jako prijemnou cestu vzhuru od reky. U mostu pres reku potkal Ferda mistniho hajneho, dali se spolu do reci a vydali se nahoru do vesnice. V miste, kde se stezka klene pres nenapadny mustek, predal Ferda sveho bodlinateho sverence hajnemu a o kus vyse se vydal skrz les, chtel si totiz jeste pred soumrakem prohlednout maly vesnicky hrbituvek a na krajinu se jiz pomalu snasela tma. Hajny pokracoval sam s jezcetem v ceste do vesnice. Tam jej predal do pece mistni baby korenarky, ktera mela zvirata velmi rada a dovedla se o kazde postarat. Vedela nejlepe, jak takove jezcatko spravne krmit, zbavit jej vnitrnich i vnejsich parazitu a spravne zazimovat, aby jej bylo mozne na jare opet vypustit do lesa.
Jak vidite, arcivevoda Ferda byl skutecne velkym milovnikem, ale ne vseho co ma sukni, nybrz veskereho opereneho i osrsteneho tvorstva, co na svych dalekych cestach potkal, a byl vzdy pripraven pomoci jakemukoliv stvoreni v nouzi.
Ke kesi:
Behem veskereho hledani prosim NIC NENICTE, NIKDE NEHRABEJTE A NEVSTUPUJTE DO PRVNI ZONY NP (dva cervene pruhy na kmeni stromu). Temer vsechny stage jsou umisteny mezi vysokymi skalami, proto prosim berte souradnice s rezervou a pouzivejte popisy a fotohinty.
Doporucene vybaveni pro odlov:
vzhledem k terenu pro FTF-kare neoprenove ponozky nebo rybarske holinky, termoska s cajem nebo grogem, normálnim (letnim) lovcum postaci sandale a kratasy. Hloubka, kterou budete muset prekonat, se meni dle stavu vody a profilu dna (pri zakladani kese 1.12. pri stavu vodoctu v Srbské Kamenici 50cm dosahoval nutny ponor v miste Schwarze Teufe cca 80cm). Lepsi jsou tedy plavky, po vetsi vode muze byt dno vice vymlete.
V dobe hnizdeni vyra (brezen-cerven) bude kes pravdepodobne nepristupna (zakaz vstupu do soutesky).
Na vsech stanovistich prosim dbejte na to, aby misto po Vasem odchodu vypadalo tak, jako predtim a ne jako po najezdu stada divocaku. Neni potreba nic prehrabovat ani rozryvat. Obtiznost terenu je dana pruchodem souteskou, neni potreba nikam splhat ani jinak riskovat.
Na vychozich souradnicich nenajdete nic, kdysi tu byvalo horni pristaviste pramic. Vse potrebne je v listingu a na 1.stagi.
PARKING - Vysoka Lipa - N 50°51.345, E 14°21.031
1. St. - Soutok – N 50°50.474 E 14°21.236
2. St. – Pod vyri skalou - N 50°50.(F + 473), E 14°21.(349 – F), najdi cislo A
3. St. - N 50°50.(G + A + 605), E 14°21.(227 – G + A), B = pocet svislych drevenych sloupku zabradli mostu
4. St. - N 50°50.(H + 583), E 14°20.(H + 522), C = pocet zubu na ozubenem kole
5. St. - N 50°51.(541 – I), E 14°20.(113 + I), D = trojciferne cislo mezniku
6. St. - N 50°51.(663 – J) E 14°20.(105 + J), E = letopocet na nenapadnem kamennem mustku
Finalku najdete na souradnicich: N 50°51.(E – D – C – B -A – J – I – H + 59), E 14°20.( (E – F – G):2 – A + 11). Nechodte prosim rovnou za sipkou.
Zdroje obrazku: www.zanikleobce.cz, www.wikipedia.org
3.9.2014 zmena provedeni druhe stage, upoustim od pouziti prirodnich materialu a nova verze je z plastu. Prosim nalezce, aby ji pred odchodem pootocili tak, aby nebyla zdalky videt.