|
Mladkovská soutěska, kterou do hlubokého údolí vymodelovala řeka Jizera, je pomyslnou branou do Poniklé a potažmo i do nejzápadnější části Krkonoš. Pro strategickou polohu poblíž nalezišť železné rudy i poblíž starého brodu byla ve středověku v různých dobách opevněna z obou protilehlých stran.
Tvrz Přívlaka
Na ostrožně nad soutokem Jizery a Kopaňského potoka se ve středověku vypínala strážní tvrz, o jejíž dispozici dnes, bohužel, téměř nic nevíme. Celý areál tvrze totiž postihla úplná zkáza vlivem těžby kamene pro výstavbu silnice. Svah, na němž tvrz stála, byl tak doslova odtěžen. Pouze sporé pozůstatky kamenné zdi dokládají někdejší opevnění strategického bodu.
Mladkovský hrádek
Mladkovský hrádek patřil patrně do kategorie tzv. strážních tvrzí, nebo správněji řečeno středověkých strážnic. Předpokládá se, že byl vystavěn primárně za účelem ochrany nalezišť železné rudy v lokalitách Horní a Dolní Doly. Důvodem poměrně silného opevňování severního příhraničního hvozdu ve 12. - 14. století byla zejména silná rozpínavost mocných sousedních javorsko-svidnických knížat, sídlících na dnešním území Polska. Tato hrozba byla paralyzovanána až Janem Lucemburským a definitivně anulována až připojením obou knížectví jako přímá součást Čech, tedy sňatkem Karla IV. s kněžnou Annou Svidnickou. Nejpozději v této době strážnice ztratila svůj význam a zanikla. Existence opevněného sídla neměla dlouhého trvání, nepřekročila pravděpodobně jedno století.
Tato ostrožní lokalita nebyla pravděpodobně residenčním sídlem šlechty, nýbrž obydlím ozbrojené posádky. Skalnatý ostroh, na kterém hrádek leží, přechází severně ve vrchol kopce Vartiště, kde se posud nachází značně poškozená prohlubeň, patrně po ohňovém stanovišti pro světelnou signalizaci či po příbytku strážců pomezního hvozdu. Tato lokalita zkoumána posud nebyla. Jedna z hypotéz pak spojuje obě lokality v logický celek strážního opevnění plnícího funkci ochrany před nenadálým vpádem vojska Jizerskou soutěskou do Čech.
Písemné zprávy k Mladkovskému hrádku nebyly posud nalezeny. Povědomost o přítomnosti středověkého opevnění přežila v ústní lidové tradici, místní tuto lokalitu znají pod názvem Hradištko. O průzkum hradu pro odbornou veřejnost se zasloužil zejména pan Zdeněk Fišera. Z jeho iniciativy byl na lokalitě proveden archeologický výzkum, který provedl jilemnický klub přátel historie Transaltum s redakcí časopisu Krkonoše pod vedením doktora Jana Prostředníka z Turnova. Průzkum prokázal oprávněnost tvrzení, že Mladkovský hrádek je skutečnou opevněnou lokalitou. Nevelká sonda potvrdila existenci kulturní vrstvy v předpolí příkopu a přinesla nález jednoho úlomku středověké keramiky datované do doby kolem r. 1300.
Do dnešní doby se ze středověkého hrádku tvořeného zejména dřevěnými konstrukcemi dochovaly pouze terénní reliéfy.
O pokladu:
V Poniklej se poudá, že prej hore od Přiulackýho tverziště bejval zakopanej poklad. Mladej chasnik ho šak našel a vodnes. Měl přepraseckej napad, že pobaui i vostatni, tak do tej vykopanej truhlice sterčil ňákej cajk a notejsek a prej kterej ten poklad vobjeui, ma se tam zapsať. Jako vodměnu pak ma si dať žejdlik na nedalekym Mejtě na jeho oučet.
To byla jedna ponikelská poudačka. A protože jsme se jí inspirovali i vy se můžete pokusit náš poklad objevit. Poklad se nachází několik desítek metrů severovýchodně od pozůstatků zdiva tvrze. V místě kde se zvedají skály z hřebene přejděte skalní terasu a poklad bude pod převisem zakrytý kameny. K dispozici jsou fotohinty. Nedoporučujeme noční odlov a v zimě při vyšší sněhové pokrývce, při neopatrném pohybu může hrozit pád ze srázu. Téměř až k pokladu vede pohodlná pěšina, takže není důvod si obtížnost terénu zvyšovat. Parkovat vozy lze v jádru bývalé tvrze.
|