Kacenik Traditional Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
LISTING DOPLNĚN (10.1.2014)
STUDNA ZAKRYTA (28.1.2014)
Nemůže být snad symboličtějšího místa pro „kačery“, než je Kačeník… :-)
Tato jednoduchá tradiční geocache vás přivede ke zbytkům unikátního zařízení, ojedinělého nejen u nás, ale i v celé Evropě.
!!! POZOR !!! Těsně za vstupem do prostoru Kačeníku (viz waypoint a fotogalerie) se nachází odkrytá studna o hloubce cca 4 metry a průměru cca 1,5 metru! Studna má jen nízký výškový profil nad terénem! Dbejte proto zvýšené opatrnosti, zejména při přístupu s dětmi nebo psy!
Již jsem upozornil Obecní úřad v Moravském Písku na toto nebezpečí, neboť lokalita je volně přístupná, a bylo mi přislíbeno zakrytí studny.
Studna byla bezpečně zakryta! Tímto děkuji OÚ v Moravském Písku za rychlou reakci!
Zdroj obrázku: www.myslivost.cz
Kačeníky měly své nezastupitelné místo v historii lovu kachen. Vzhledem k dobové nedokonalosti zbraní, byly k lovu kachen postupně vymýšleny různé jiné postupy, více či méně účinné. Nasazováni byli cvičení sokoli, zkoušely se noční lovy do náhonců, nahánění do sítí v rákosí. Přesto zůstávala po dlouhá staletí obrovská kachní hejna nedostupná uprostřed vodních ploch a úlovky divokých kachen byly mizivé. Proto byla v našich zemích, pravděpodobně koncem 17. století, vytvořena speciální lovecká zařízení pojmenovaná jako Kačeníky.
Kačeník byl čtvercový rybník o rozměrech cca 100x100 metrů. Měl samostatný přítok a odtok. Hloubka rybníka byla cca 2 metry. Ze všech čtyř rohů rybníka vybíhaly dlouhé kanály, zahnuté do oblouku. Délka těchto kanálů byla kolem 30 metrů. Kanál se postupně zužoval a byl nahoře opatřen sítí na dřevěných obloucích. Na konci kanálu byla špička plynule vyvedena na souš a zakončena velkou rukávníkovou sítí - tzv. vrší. Kanály ve všech rozích byly potřebné z toho důvodu, protože se kachny pohybují za každých okolností proti větru, což je u nich přirozené.
Kačeník zakreslený v mapě III. vojenského mapování z roku 1878:
Zdroj obrázku: http://www.vilemwalter.cz/mapy/
Aby kachny neviděly na břeh, byl celý prostor ohraničen hustým rákosovým plotem a stromovým porostem, za ním byl pás louky asi 50 m široký. V něm vedly upravené cestičky, které umožňovaly lovcům tiché přiblížení. Za tímto travnatým pruhem následovalo další přírodní ohrazení hustým stromovým porostem. Kolem celého objektu pak byl ještě vybudován příkop naplněný vodou, což zaručovalo jednak zásobování vodní plochy a jednak omezovalo přístup nepovolaných osob. Přístup ke Kačeníku byl pouze z jedné (západní) strany, vstup k němu byl přísně zakázán (podle některých pramenů byl vstup uzavřen dřevěnými vraty a hlídali tu hajní) a v jeho okolí se nesmělo střílet.
Do "chobotů" se kachny lákaly dvojím způsobem. V prvním případě se celoročně na vodě chovaly nelétavé krotké kachny (v myslivecké latině zvané "lákavci" nebo "volavky"), které se v chobotech krmily a učily se sem připlouvat na zapískání. Na podzim přivábily tyto krotké kachny na vodní plochu kachny divoké, aby sem, řečeno opět mysliveckou latinou tzv. „zapadly“. Při lovu pak, pomocí píšťalky, tyto divoké kachny následovaly ty krotké do rukávu. Cestu zpět jim v pravou chvíli zastoupil pomocník a natlačil je postupně máváním rukama až do rukávníkové vrše na konci. Při pokusu o vzlétnutí, oblouková síť nad kanálem vždy kachny srazila zpátky na vodu, takže jim nezbylo, než postupovat dále až do zúžení kanálu, kde byly lapeny do vrše.
Druhý způsob lovu byl založen na pomoci cvičeného rezavého psíka. Divoké kachny i husy totiž reagují na rezavého psa (kterého považují za lišku), tím způsobem, že zpozorní a zvědavě připlouvají do jeho blízkosti, přesvědčit se o velikosti nebezpečí, vědomy si toho, že jim liška na hlubší vodě nemůže ublížit. Psa-Lišku se tímto způsobem také snaží instinktivně zapudit, kačeři na ni z vody dorážejí a syčí. Tohoto instinktivního chování kachen a husí se využívalo hojně při odstřelu, a tak byl tento způsob využit také unikátně a pouze zde, na píseckém Kačeníku.
Za tímto účelem byl rákosový plot v rozích uspořádán kulisovitě, mezerami mezi kulisami pes probíhal k vodě a zpět za kulisy, a kachnám se postupně ukazoval hlouběji a hlouběji v kanále. Myslivec mu přitom házel zpoza kulisy kousky potravy, usměrňoval tím jeho pohyb vždy o kulisu dál a tím lákal pernatou zvěř až do rukávu. Pes musel být poslušný a dobře vycvičený, aby jej bylo možné vždy přivolat. Také se před lovem nekrmil, aby se dal snadno lákat na kousky masa. Kachny, které již jednou vpluly do rukávu, byly poté zaskočeny pomocníkem úplně stejně jako v prvním případě.
Krotké kachny se vždy nechaly vrátit zpět na volnou plochu. Pouštěly se rovněž vzácné druhy kachen a kachny okroužkované. Kachny, které se na první pokus nalákat nenechaly a zůstaly na ploše rybníka, obvykle vůbec netušily, že se něco děje, díky zahnutí a zastínění kanálů prostě nebyly varovány ničím podezřelým. Byly tak odloveny později stejným způsobem. Musel se jen dávat dobrý pozor, aby některá z divokých kachen neunikla z chobotu zpět na volnou vodu. Taková kachna si obvykle pamatovala, co se jí stalo a byla schopná varovat ostatní před vstupem do kanálu. Lesní Josef Vojtěch na píseckém Kačeníku podle záznamů mnohokráte pozoroval, jak staří zkušení kačeři bránili ostatním kachnám do kanálu vplout.
Nejvhodnější doba lovu nastávala koncem října a začátkem listopadu, chytalo se především dopoledne mezi 8. a 9. hodinou nebo odpoledne mezi 14. a 15. hodinou, pokud možno za bezvětří. Před chytáním se muselo postupovat podle větru, neboť kachna má dobrý sluch i čich. Pokud kachny lovce zavětřily, zneklidněly, začaly si tzv. „prát zobáky“ a lov nebyl úspěšný. Na začátku lovu se vedoucí lovec opatrně přiblížil k rybníku a otvorem v oplocení zjistil, ve kterém rohu kachny jsou. Ty většinou odpočívaly na závětrné straně na břehu nebo na vodě. Poté se podle toho do prostoru vpouštěl již zmíněný pes.
Ulovené kachny byly většinou hned na místě usmrcovány, poté roztříděny podle velikosti do košů a ihned rozesílány po celém panství. Někdy byly rozesílány kachny i živé. Občas byly živé kachny také přiváženy na louku za cestou, kde sedělo panstvo s puškami na kočárech a hajný pouštěl kachny jako na střelnici – panstvo lovilo. Hrozný zvyk…
Kačeník na ortofotomapě z roku 1953 (kde jsou ještě velmi dobře patrné obloukové kanály v rozích):
A totéž místo v roce 2009 (kdy je již lokalita hodně zarostlá):
Zdroj obrázku: http://kontaminace.cenia.cz/
Největším problémem při budování Kačeníků bylo určení jejich polohy. Takové zařízení muselo být v blízkosti rybníků, ale ne přímo mezi nimi, aby kachny neměly mnoho jiných možností, kam přelétat a usazovat se, „zapadat“. Nejlépe, létaly-li kachny do blízkého okolí Kačeníku jen za potravou. I tak byla volba místa rozhodující. Investice do výstavby Kačeníku byla totiž velká a hlavně byla trvalá. Chybné umístění zařízení už nešlo nijak opravit.
Účinnost Kačeníků ovšem byla obrovská. Jiří Andreska ve své knize Tisíc let myslivosti (Nakladatelství Tina, 1993) udává, že čtyři kačeníky, fungující na jižní Moravě, dokázaly pochytat ročně až 25.000 kachen! Z toho jen na píseckém Kačeníku se v dobách jeho největší slávy lovilo 10-15.000 kachen ročně! Kačeníky se v našich zemích udržely zhruba do konce II. světové války a jejich zrušení znamenalo pro populace kachen obrovskou úlevu.
Písecký Kačeník vybudovali tehdejší majitelé panství, Maxmilián a Maxmiliána Želečtí z Počernic, někdy na počátku 18. století, čemuž odpovídá i stáří dubů kolem rybníka. Popudem k jeho vybudování zde, byl asi „…hotový ráj pro zvěř, kouzelná zákoutí jezer v lužních lesích i na lukách a zazvěření nespočetnými druhy vodního ptactva…“, jak píše ve svých pamětech výše zmiňovaný lesní Josef Vojtěch. Lovy zde probíhaly až do konce II. světové války, během níž byl Kačeník oblíbeným místem důstojníků německé armády. Jezdili sem lovit zejména důstojníci ze služebny Gestapa z nedalekého Uherského Hradiště. Po válce Kačeník přestal být užíván, neboť nedávno zbudovaný odlehčovací kanál v těsném sousedství postupně stáhl veškerou vodu z lokality a rybník tak zanedlouho vyschnul. Vodní hladinu tak lze dnes spatřit maximálně při vyšších stavech vody, obvykle při jarním tání. Tahy ptáků přes lokalitu jistě ovlivnila i blízko vybudovaná silnice. V současnosti je písecký Kačeník jedním z nejdochovanějších zařízení tohoto druhu nejen u nás, ale v celé Evropě. Jako asi jediný je zachován v původním stavu, se všemi kanály. Lokalita je nyní dost zpustlá, zarostlá a téměř pořád bez vody, ale snad už v tomto roce (2014) se chystá její revitalizace.
Stejnému tématu jsou věnovány také keše: Kačenárna u Lanstorfa a Kačenáreň
Doporučuji si lokalitu celou dokola obejít a prozkoumat, stále jsou v terénu patrné obloukové kanály ve všech rozích i přítokový a odtokový kanál.
Model Kačeníku v měřítku 1:150, zhotovený v roce 1958 ak. sochařem Františkem Proseckým, je dodnes vystaven na Zámku Obora v Hluboké, v expozici Vývoj myslivosti:
Zdroj obrázku: www.myslivost.cz, ©Libor Nosek
Použité zdroje: Libor Nosek, www.myslivost.cz, publikace Moravský Písek - 700 let (autor Josef Holas).
Cache je přístupná nejlépe na kole nebo pěšky, po pohodlné asfaltové cyklostezce a to jak od Veselí nad Moravou, tak od Moravského Písku. Přímý přístup vozem není možný, nejbližší možnost "legálního" parkování je ve směru od Veselí u tzv. „štěrkáče“ (viz waypoint), v Písku se dá zaparkovat nejlépe na velkém parkovišti za Základní školou (viz waypoint). Parkování u závory nelze doporučit, neboť je tam Zákaz vjezdu!
!!! POZOR !!! Těsně za vstupem do prostoru Kačeníku (viz waypoint a fotogalerie) se nachází odkrytá studna o hloubce cca 4 metry a průměru cca 1,5 metru! Studna má jen nízký výškový profil nad terénem! Dbejte proto zvýšené opatrnosti, zejména při přístupu s dětmi nebo psy!
Již jsem upozornil Obecní úřad v Moravském Písku na toto nebezpečí, neboť lokalita je volně přístupná, a bylo mi přislíbeno zakrytí studny.
Studna byla bezpečně zakryta! Tímto děkuji OÚ v Moravském Písku za rychlou reakci!
EDIT 28.1.2014:
- Nová, lepší krabka. Vzhledem k vodotěsnosti zrušen beztak už roztrhaný sáček.
- Keška líp zamaskována. Maskujte, prosím, opět do původní podoby.
- Vyčištěn přístup a okolí keše od spadaného dřeva a náletů tak, abyste se nemuseli prodírat žádným křovím. Stačí ještě na louce před finálkou dobře rekognoskovat terén a přístup přímo ke keši objevíte ("tunel" napravo od finálky).
- Potvrzeno, že studna je bezpečně zakrytá.
- Vzhledem k tomu, že někteří píšete o přístupu ke keši přes pole apod. přidávám do waypointu přístupovou cestu k lokalitě přímo z cyklostezky.
Přeju příjemný odlov!
Additional Hints
(Decrypt)
[CZ] Gnz, xqr imuheh, zhfvf qbyh! [Nahoru nelezte, drzi to na jednom hrebiku!]
[EN] Jurer gurer hcjneq, lbh zhfg qbja! [Don't climb up, only one nail holds it!]
Treasures
You'll collect a digital Treasure from one of these collections when you find and log this geocache:
Loading Treasures