Břevnov je město, založené roku 1907 (všimněte si, že to je prvočíslo) u Břevnovského kláštera. Je tvořené v podstatě jednou dlouhou ulicí jménem Bělohorská, která je zajímavá tím, že se na ní nacházejí čtyři tramvajové smyčky. Zlí jazykové tvrdí, že byl Břevnov na město povýšen omylem. Když měla Jeho císařská a královská Výsost František Josef I. v roce 1907 navštívit Břevnov, místní vesničané rychle postavili několik městských domů okolo Bělohorské ulice, aby se císař nedivil, v jakém vidlákově se to octl, načež zorganizovali velké oslavy povýšení na město. Nic netušící císař pak slavnostně připojil svůj podpis na listinu, stvrzující povýšení na město. Už roku 1922 byl Břevnov připojen k Praze (oficiálně dnes spadá pod Prahu 666), ale místní občané to odmítli uznat a dál jej považují za samostatné město. Důkazem byly mohutné oslavy 100 let města Břevnova, které proběhly roku 2007. Oslav se údajně účastnil sám císař František Josef I. Ve skutečnosti však pro vysoký věk pověřil zastupováním dvojníka, kterému Břevnované nadšeně aplaudovali v domnění, že přijel skutečný císař. Dvojník císaře, břevnovský rodák Břetislav Halášek, rovněž vystupoval v životopisném filmu o životě a díle Járy Cimrmana – Jára Cimrman ležící, spící pod uměleckým jménem Sláva Macháně. V roce 2008 proběhly v Břevnově Olympijské hry, jichž se zúčastnilo mnoho břevnovských i mimobřevnovských sportovců. Za zmínku stojí hlavně účast kokosů na sněhu ze Střešovic, kteří však pro doping byli vyloučeni z medailových pozic. Pražská radnice za takový separatismus samozřejmě nemá Břevnovany obzvlášť v lásce a různými způsoby jim to dává najevo. Například na Břevnovskou tramvajovou trať vyrážejí již tradičně ty nejstarší tramvaje, které jsou v Praze k dispozici (zejména ze Strašidelnické vozovny). Teprve nedávno dopravní podnik mírně změnil taktiku: Podle přepravního průzkumu se ukázala velká vytíženost linky 22, takže se na ní v poslední době začaly vyskytovat méně kapacitní Porschetry. Ladronka v noci Ladronka v noci Místním centrem vzdělanosti je už od 10. století Břevnovský klášter. Díky němu je mezi obyvateli Břevnova dlouhodobě nadprůměrná gramotnost a 13% (všimněte si, že to je prvočíslo) jich dokonce ovládá český pravopis. V Břevnovském klášteře v současné době sídlí polský misionář Petr Prokop Siostrzonek. Polský misionář je jeho krycí identita, ve skutečnosti je to agent OSB (Ordo sankti Benedicti) s krycím jménem "převor". Další zajímavosti Břevnova jsou Střešovická vojenská nemocnice, Strahovský spartakiádní stadion, ústav makromolekulární chemie Akademie věd ČR na Petřinách a Hotel Pyramida. Na Břevnově je také senátorská kancelář Karla Schwarzenberga. Kromě toho se v Břevnově nachází několik hospodářských usedlostí, z nichž nejznámější je Ladronka, která byla dlouhou dobu sídlem squatterů. Radnice se je několik let snažila vyhnat, ale bez úspěchu. Nakonec ale pan starosta přišel s geniálním nápadem - nechal Ladronku zrekonstruovat a uvnitř otevřít drahou restauraci. Squatteři samozřejmě neměli dost peněz na to, aby mohli restauraci využívat, a tak byli nuceni se odstěhovat. Po úspěchu tohoto řešení byl podobný postup jak se zbavit bezdomovců navržen i pro pražské Nádraží Františka Josefa I..
Břevnovský klášter Praze-Břevnově je nejstarší mužský klášter v Čechách; založil jej roku 993 kníže Boleslav II. a biskup Vojtěch. Klášter, společně s Markétskou zahradou je od 3.5.1958 chráněn jako kulturní památka České republiky. Klášter má nejstarší tradici vaření piva v celé České republice. Vaří se v něm pivo Břevnovský Benedict. Historie: Klášter byl založen u pramene potoka Brusnice, kde se podle pověsti setkal biskup sv. Vojtěch s knížetem Boleslavem na lovu. První mnichy snad přivedl sv. Vojtěch z Říma, prvním opatem se roku 993 stal jeho vychovatel Anastasius, který je ztotožňován též s pozdějším ostřihomským arcibiskupem. V polovině 11. století postavil opat Meinhard v Břevnově románskou basiliku sv. Benedikta a Vojtěcha a založil klášter v Rajhradě u Brna. Počátkem 14. století přestavěl opat Bavor z Nečtin klášter i kostel, který je od té doby zasvěcen sv. Markétě, a založil klášter v Broumově. V klášteře žila řada vynikajících mnichů, například Jan z Holešova, který patrně jako první používal diakritický pravopis. Roku 1420 klášter zničili táborité. Mniši, kteří přežili, odešli do Broumova. K obnově kláštera došlo až v polovině 16. století, koncem 17. století za opata Tomáše Sartoria vznikl dnešní Starý konvent (na počest významného obnovitele kláštera Sartoria byla po něm pojmenována blízká Sartoriova ulice). Současnou stavbu zahájil roku 1708 opat Otmar Zinke a svěřil ji nejlepším umělcům své doby. Stavba byla sálová vrcholně barokní, s dlouhým kněžištěm podle plánů Kryštofa Dientzenhofera. Kostel byl vysvěcen 1715, celá stavba trvala do roku 1740. Za pruského obléhání Prahy v roce 1757 sloužil kostel jako stáj a lazaret. Břevnovský opat František Štěpán Rautenstrauch (1734–1785) se významně podílel na reformách vysokých škol, právnického a kněžského vzdělávání, a tak nebyl klášter za Josefa II. zrušen. V dalším období však spíš upadal, až ve 30. letech 20. století byl reformován mnichy z belgického Chevetogne. Převorem se pak stal Anastáz Opasek, od roku 1947 opat. Roku 1950 byl zatčen a dlouhodobě vězněn, klášter byl roku 1951 rozpuštěn a mniši deportováni. Do roku 1990 zde byl Archiv ministerstva vnitra. Tzv. malý neboli Sartoriův konvent využívala StB pod krycím názvem „Montážní ústav“. Po návratu opata Opaska byl klášter i kostel v letech 1991–1993 s velkou podporou zahraničních, zejména německých, klášterů důkladně opraven a povýšen na arciopatství. V roce 1997 jej navštívil papež Jan Pavel II. ZAJÍMAVOST: Klášter je také vyobrazen na poštovní známce České republiky vydané 14. dubna 1993 s nominální hodnotou 4 Kč.