Filmova mista - neco navic Mystery Cache
Filmova mista - neco navic
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Nečekaně kladné ohlasy na předchozí tři „filmová místa“ a občasné výzvy na pokračování mě přiměly k zamyšlení, jak žádostem vyhovět, aniž by do tak skvělé party fiktivních hrdinů musel přibýt někdo další.
Minisérie byla původně zamýšlena pouze jako lehká recese s rizikem kamenování od logujících cacherů. Na kamenování došlo naštěstí jen v ojedinělých případech a za pozitivní reakce a zejména vtipné logy děkuji.
Přijměte tedy prosím pozvání k tomuto drive-in bonusu-nebonusu, jehož jediným smyslem není nic jiného, než ukázat místa, kde jeden z nejslavnějších Čechů tvořil dějiny, tedy alespoň ty filmové.
Švejkem to začalo a Švejkem to také končí a tato filmová místa navazují na první díl „Dobrý voják Švejk“. Válečná anabáze vojáka Švejka byla ztvárněna ve filmu "Poslušně hlásím" v roce 1957 a pátrání po místech natáčení zde bylo mnohem složitější, než v předchozích případech.
Švejkův příběh začíná v železničním vagonu Císařsko-královských státních drah (německy kaiserlich-königliche Staatsbahnen, kkStB), kde v jednom z kupé vypráví nadporučíkovi Lukášovi o hustotě vlasů. Když povídání zakončuje větou, že padání vlasů zaviňuje duševní pohnutí v šestinedělí, tak vedle Švejka sedící pán vyskakuje a řve na Švejka: „Marsch heraus, Sie Schweinkerl!“, což volně přeloženo znamená: „Vypadni, ty dobytku!“.
Vytočené holohlavé individuum totiž nebylo panem Purkrábkem, zástupcem banky „Slavie“, jak se Švejk mylně domníval, ale generálmajorem von Schwarzburg v civilu na inspekční cestě do Budějovic.
Co následuje poté, kdy je Švejk generálmajorem vyhozen z kupé na chodbu?
1. Švejk zatažením za ruční brzdu zastavuje vlak. (A=7)
2. Švejk se pouští do hádky s pánem, co si na chodbě odplivl na zem. (A=5)
3. Po nenadálém zastavení vlaku se Švejk rozhoduje utéci a vystupuje z vlaku. Je však průvodčím zadržen a donucen nastoupit zpět do vlaku. (A=2)
V Táboře Švejk opět vystupuje z vlaku a dále je nucen pokračovat až do Budějovic pěšky. Ještě ale dříve, než do Budějovic dorazí, zastavuje se v Putimi.
Na obrázku můžete Švejka vidět poblíž kamenného mostu z roku 1862, který skutečně stojí v Putimi a vede přes mlýnský náhon přivádějící vodu z Blanice.
Hned naproti mostu na dnešní adrese Putim č.p. 40 se nachází bývalá c.k. četnická stanice. Zde se Švejk přiznává, že je ruský špion a je následně eskortou odveden do Písku na bezirksgendarmeriekommando.
Mimo jiné na putimské četnické stanici byl evidován jeden placený informátor.
Vzpomenete si, pod jakým jménem ho nechal pan vachmajstr zapsat do úředního spisu?
1. Jan Poskočil (B=6)
2. Josef Vyskočil (B=9)
3. Josef Poskočil (B=3)
Po strastiplné cestě se v Písku vše naštěstí vysvětluje, Švejk je zbaven obvinění ze špionáže a je patrolou odveden až na budějovický rynek, dnes náměstí Přemysla Otakara II.
V budějovických kasárnách se Švejk šťastně setkává s nadporučíkem Lukášem a odtud jejich společná cesta vede dál na východ až do ukrajinské Haliče.
Vlakem z Českých Budějovic přes Vídeň, Budapešť, Humenné až do polského Sanoku. V Sanoku vlak končí a Švejk zde konečně poznává poručíka Duba, se kterým prožívá další dobrodružství v místním vykřičeném domě.
Veškeré válečné scény byly natáčeny ve Výcvikovém vojenském prostoru Boletice a jeho blízkém okolí, takže i sanocké nádraží neleží v Polsku, ale ve skutečnosti v Českém Krumlově.
Ze Sanoku se celá 11. Kumpanie vydává pěšky na pozice směrem na Sambor. V půli cesty však přichází rozkaz, že maršrůta se mění na Felštýn.
Mimochodem „Maršrutka“ je v těchto krajích dodnes používaný pojem. Používá se pro označení druhu veřejné dopravy v mnoha zemích východně od Košic. Jedná se o sdílené taxi, které v nepravidelných intervalech jezdí na stanovené trase. Například v jihoukrajinském městě Melitopolu, městě s téměř dvěma sty tisíci obyvatel představují maršrutky v současnosti jediný druh městské dopravy.
Nadporučík Lukáš tedy vysílá Švejka společně se šikovatelem Vaňkem a Balounem do Felštýna co by kvartýrmachry, ale na jedné z křižovatek se všichni tři sic s mapou v ruce octnou ztraceni. Pro popis situace si dovolím použít úryvek z knihy.
Švejk: "... Já rozhodně tady vidím před sebou dvě cesty k tomu Feldštýnu. Já bych navrhoval, abychom se teď dali po tej cestě nalevo."
Účetní šikovatel Vaněk, jak už to bývá zvykem, když se dva octnou na křižovatce, počal tvrdit, že se musí jít napravo.
"Ta moje cesta," řekl Švejk, "je pohodlnější nežli ta vaše. Já půjdu podél potůčka, kde rostou pomněnky, a vy se budete flákat někde suchopárem. Já se držím toho, co nám řekl pan obrlajtnant, že vůbec nemůžeme zabloudit, a když nemůžem zabloudit, tak co bych lez někam do kopce; půjdu pěkně po lukách a dám si kvíteček za čepici a natrhám celou kytici pro pana obrlajtnanta. Ostatně se můžeme přesvědčit, kdo z nás má pravdu, a doufám, že se tady rozejdem jako dobří kamarádi. Tady je taková krajina, že všechny cesty musejí vést do toho Feldštýna."
"Neblázněte, Švejku," řekl Vaněk, "tady právě podle mapy musíme jít, jak říkám, napravo."
"Mapa se taky může mejlit," odpověděl Švejk, sestupuje do údolí potoka.
No a právě zde překračuje Švejk svůj haličský Rubikon. Ve skutečnosti pan Hrušínský překračuje dnes revitalizovaný Chvalšinský potok, který se v Českém Krumlově vlévá do Vltavy.
Následující události dostávají rychlý spád.
Švejk se u rybníka převléká do nalezené ruské uniformy, je zatčen rakouskou patrolou, označen za zběha a vojenským soudem odsouzen k trestu smrti oběšením.
V poslední chvíli je však Švejk telegramem oznamujícím jeho zmizení zachráněn a vrací se zpět ke své kumpanii.
Závěrečná scéna, kdy je celá 11. kumpanie pod ruskou dělostřeleckou palbou a zní poslední Švejkova slova: „Co blázníte, dyť jsou tady lidi!“, se natáčela v dnes již zaniklé obci Vitěšovice (Kriebaum).
První zmínka o osadě Witiessowicze je z roku 1440, kdy byla v majetku zlatokorunského kláštera. V 15.století získali ves Rožmberkové a po vymření rodu pánů z Růže získali ves Eggenbergové. V letech 1719-1848 byly Vitěšovice součástí schwarzenbergského panství. V roce 1947 zde soudruzi zřídili Vojenský výcvikový prostor Boletice a kostel obklopený hřbitovem, fara, škola a další domy byly téměř zlikvidovány.
Poslední ránu dostala zaniklá obec právě při natáčení filmu v roce 1956, kdy byla věž kostela skutečně odstřelena.
Zachována zůstala jen zadní a pravá stěna presbytáře a jeho trosky jsou dnes porostlé náletovými dřevinami.
Toť zhruba vše, co se mi o místech spojených s osudy dobrého vojáka Švejka za světové války povedlo vypátrat.
Kompletní Švejkovu anabázi z Prahy až do Haliče si můžete prohlédnout na tomto linku, který byl vypracován ve Virtuálním muzeu Jaroslava Haška a Josefa Švejka.
Zdroj: filmovamista.cz, Google maps, svejkmuseum.cz, Wikipedie, zanikleobce.cz, zputimi.webz.cz, film Poslušně hlásím, kniha Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, R.Podhola - Ozvěny šumavských zvonů, vlaky.net, internet, jak by smet…
A stejně tak, jak řekl pan obrlajtnant Švejkovi, že vůbec nemůže zabloudit, tak doufám, že i vy nemůžete nenajít. Jestli máte lepší orientační smysl než Švejk, si můžete vyzkoušet při luštění.
A a B jistě zjistíte snadno. Chybějící dvojčíslí najdete také v listingu. Severní dvojčíslí hledejte přibližně severně od kostela a východní pochopitelně zase východním směrem.
Krabici pak můžete najít na N 50° 03.??A E 014° 31.??B.
Tužku si prosím přineste vlastní, do keše se nevešla.
Varování: Finálka je umístěna na bezejmenném místě, které s filmem nikterak nesouvisí.
Additional Hints
(Decrypt)
Cbfyhšar uyáfíz, žr:
1. Bygáe oýiá an iýpubqr.
2. Wr wra znyý xbhfrx anq mrzí, gnxžr cev farubié anqíypr zhžr oýg arqbfghcaá.
Treasures
You'll collect a digital Treasure from one of these collections when you find and log this geocache:
Loading Treasures