Skip to Content

<

Na Verku

A cache by cmelakcb Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 1/12/2014
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Keška je věnována zejména hornictví, protože se nachází v okolí bývalého stříbrného dolu. (Poblíž je patrný zával staré štoly, v místě nad betonovou garáží u lesní cesty.)


Lokalita, do které Vás tato keška zavede a kterou Vám chce přiblížit, se již dlouhou dobu nazývá „Na Verku“. Je to velmi pěkné místo, které nás často láká k procházkám a toulkám a které je součástí zajímavé historie tohoto kraje.

Název „Na Verku“vychází z německého „das Werk“ – v češtině práce, dílo. V našem případě jde o dílo důlní. Toto místo leží na linii Rudolfovského rudního revíru, který se rozkládá na západně orientovaných svazích Lišovského prahu od Velechvína až po Vidov a je nejvýznamnějším stříbronosným důlním revírem Jižních Čech. Historie dolování stříbra sahá až do konce 14. století s vrcholem v polovině 16. století.

Poblíž Srubce, Dobré Vody a Starých Hodějovic byla nalezena bohatá ložiska stříbrné rudy ve čtyřicátých letech 16.stol.. Roku 1541 zde vznikly první dvě šachty s názvem "Obrácení svatého Pavla" a "U starého kozla". Roku 1548 přibyly  doly "Na Pradědu", "Chudá rada", "Divoký muž" a "Boží pomoc" a roku 1565 ještě další tři.

V lokalitě Na Verku se nacházel největší novodobý důl Sv. Jan Nepomucký u Hodějovic, kde se kutalo v rozmezí let 1817-1852 a 1910-1914. Kešku bychom tudíž rádi věnovali i stému výročí ukončení provozu tohoto dolu v roce 1914.

 

 

 

 

 

 

Rudolfovský rudní revír

 

            Jako rudolfovský rudní revír označujeme řadu výskytů rud, táhnoucích se jihojihozápadním směrem od Jelma přes Rudolfov k Vidovu (východně od Českých Budějovic). Nejvýznamnějšími lokalitami jsou zde právě Jelmo, pak Libníč, Hůry, Rudolfov, Dubičné, Dobrá Voda, Staré Hodějovice, Nedabyle a Vidov.

 

Geologie-

 -veškeré rudní výskyty se nacházejí v pruhu středně zrnitých pararul (pestrá série českokrumlovská). Na severu jsou tyto pararuly ohraničeny mezozoikem Třeboňské a Českobudějovické pánve. Samotný rudní obsah je pak někdy uložen v mylonitu (v tlakově drcených horninách, vzniklých granulací a stlačením z nejrůznějších výchozích hornin), častěji však v žilovině, tvořené karbonátem a křemenem. Karbonáty (dolomit, kalcit, ankerit) jsou charakteristické pro severní a jižní část rudolfovského revíru, kdežto v jeho střední části je nejhojnější křemen. Z rudních nerostů převládá sfalerit, galenit, ryzí stříbro a ušlechtilé stříbrné rudy, na Dobré Vodě v malém množství zlato, u Hůr pyrit a drůzovitý křemen.

 

Rudolfov – Svobodné horní město císaře Rudolfa – v minulosti centrum jednoho z významných stříbrorudných revírů v Čechách.

- revír byl asi 13 km dlouhý a 1 km široký

- první zmínka o těžbě pochází z r. 1385, vrchol se datuje od r. 1547

- těžilo se především stříbro, v malém množství zlato (u Dobré Vody)

- nejhlubším a nejvýhodnějším dolem revíru byla Boží vůle u Adamova, kolmá hloubka přes 360 m a během 15 let se zde vytěžilo 5073 kg stříbra, tedy průměrně téměř 1 kg denně

- nejdelší štola je dědičná svodna Sv. Eliáše (2,5 km)

- největší novodobý důl (1817- 1852 a 1910-1914) – Sv. Jan Nepomucký u Hodějovic

 

V rudolfovském revíru se v nejdůležitějším období (1547- 1611) vytěžilo 44 085 kg stříbra a v letech 1624- 1910  3200 kg stříbra. Pracovalo se především na tzv. starých ceších v Rudolfově a okolí a po jejich postupném zatopení vodou (asi od r. 1572) na nových ceších u Libníče. Po roce 1600 již důlní práce v revíru silně stagnovala a omezovala se většinou na překutávání hald. Zkázu dolů neodvrátilo ani vyhloubení odvodňovací štoly Sv. Eliáše, tažené  z Úsilného od r. 1575, měla odvodnit většinu ne zcela vytěžených dolů. Zničení Rudolfova r. 1619 znamenalo definitivní konec úspěšného dolování. Pozdější těžba již nedosáhla dřívějších výsledků.

            Do dnešních dnů se z dolů zachovaly jen aplanované a v terénu nenápadné haldy. Zasypána jsou téměř všechna ústí šachet a štol.

 

 

3x o hornictví

 

Havíři:

            Jako pracovní oděv nosili tzv. perkytle, škorně na nohou a kápi k ochraně hlavy. Jejich práce byla nejen tvrdá a namáhavá, ale i nebezpečná. Do šachet se spouštěli na provazech, nebo sjížděli po zvláštních žebřících. Pracovali často na nedostatečně vydřevených předcích, za svitu lojových kahanů, nechráněni před zavalením či udušením. Horninu narušovali ohněm a vodou a poté ji pracně dobývali želízkem a mlátkem. Přes všechny útrapy byli však na svůj stav velice hrdí.

 

 

Těžaři:

            Po finanční stránce byl každý důl rozdělen na 128 podílů (kukusů), z nichž 6 automaticky patřilo panovníkovi, ostatní si rozdělili různě bohatí těžaři a jiní zájemci. Všichni se pak podle počtu svých kukusů mohli podílet na provozu dolů. Těžaři se většinou stávali budějovičtí měšťané nebo domácí a cizí šlechtici.

 

 

Doly:

            Jejich jména byla volena z bible, nebo podle světců, na jejich svátek se započalo s těžbou – sv. Eliáš, sv. Václav, Tří Králů, Děti z Izraele, Král Šalamoun, Boží požehnání apod.. Vedle nich se však vyskytovala i jména z běžného života – Pěti bratří, Orel, Divoký muž, Zlatý jelen, Bohatá Útěcha, Jednota apod.. K vyrubování horniny sloužily šachty, jež sledovaly žílu většinou šikmo po úpadnici. Jen u rozsáhlejších dolů byly budovány svislé těžní jámy. Štol se užívalo k odvádění vody dolů. Na rozdíl od šachet byly téměř vodorovné, vedly vodu od šachty z nitra kopce k jeho úpatí. Jednotlivé doly byly zakládány blízko sebe, aby se zaručilo dokonalé vytěžení ložiska. V podzemí tak často vznikala bludiště chodeb, spojujících i několik cechů navzájem.

 

 

Horské rybníky

 

            Důlní práce se neobešly bez vody, bylo jí zapotřebí na zpracování vytěžené horniny a její množství mělo vliv na výkonnost dolů. V některých částech Rudolfovského runího revíru však byla situace s vodou komplikovaná, neprotékala tam řeka, ani větší potok. Těžaři si proto vypomáhali zakládáním tzv. horských rybníků, byl vypracován i projekt na 30 km dlouhý kanál, jenž by přiváděl dostatek vody až z oblasti Nových Hradů – návrh však nebyl realizován. V okolí Rudolfova vzniklo tedy množství (často i bezejmenných) vodních nádrží, jejichž zásoba však byla omezena přítokem. Na jejich někdejší existenci dnes upozorňují jen rozebrané hráze.

 

 

 

Svatá Barbora- patronka havířů

 

            Barbora z Nikomédie (též svatá Barbora), byla panna a mučednice, patřící ke čtrnácti svatým pomocníkům, vzývaným těžkých chvílích (v minulosti například při morových epidemiích). Je uctívána jako ochránkyně proti smrti bleskem, proti požáru a vůbec před rizikem náhlé či násilné smrti, je proto patronkou havířů, dělostřelců, pyrotechniků, architektů, matematiků a dalších rizikových povolání a rovněž dětí.

Svatá Barbora byla pravděpodobně sťata mečem za vlády císaře Galeria († 311) během pronásledování křesťanů kolem roku 305. Existují však i další legendární zpracování její smrti. Podle nich měla být svatá Barbora krásná dívka, jež se narodila v druhé polovině 3. století, nebo na začátku 4. století n. l. v Nikomédii v Malé Asii jako jediná dcera v rodině bohatého kupce Dioskura. Její matka brzy zemřela, krutý otec vedl dceřinu výchovu v ryze pohanském duchu, dle tehdejší helénistické kultury. Aby ji ubránil před zlými vlivy okolního světa, zejména před tehdy stále zakazovaným křesťanským učením, uvěznil dceru v kamenné věži. Jeden z přítomných sloužících byl však tajně křesťanem a přivedl Barboru ke křesťanské víře. K úctě Svaté Trojice pak nechala ve věži prolomit třetí okno. Jakmile se o tom otec dověděl, chtěl ji donutit zříci se křesťanství. Barboře se podařilo utéci a skrýt se ve skalní puklině, ale skrýš otci prozradil pastýř. Barbora se však dále bránila, byla mučena a nakonec ji otec vlastnoručně sťal hlavu.V tom okamžiku vyšlehl z jasného nebe blesk a na místě krutého otce zabil.

 

 

STUDNA NA VERKU

 

 

Poblíž kešky, pod lesní cestou spojující Staré Hodějovice a Srubec u Hodějického potoka, se nachází (jako jeden z waypointů) výtok důlních vod právě z výše zmiňovaného zrušeného zatopeného dolu sv. Jan Nepomucký. V posledních letech byla tato studánka doplněna jímkami k odběru vody pro nad ní položené chaty, kamennou zídkou a plastikou Panny Marie. Je pravděpodobné, že voda bude radioaktivní.

Vodu raději nepijte, nemůžeme zaručit její nezávadnost!

 

 

 

 

 

Kousek od studánky šikmo přes lesní cestu můžete spatřit místo, kde přibližně ústila štola dolu. Dnes je zde jakási garáž zčásti zapuštěná do terénu.

 

Zdroje:       webové stránky obcí Srubec, Staré Hodějovice, Dobrá Voda, Rudolfov

                 Wikipedie

                 estudanky.eu

                 lokality.geology.cz

 

Ještě pár poznámek ke keši:

 

Přístup k místu je možný od Srubce či Starých Hodějovic, parkovat je možné v obou případech na návsi u obchodu (viz. waypointy).

Při cestě od Starých Hodějovic si můžete všimnout krásného rozhledu do kraje.

 

Při odlovu buďte, prosím, opatrní – občasný výskyt mudlochatařů!

 

Prvotní obsah keše: logbook, tužka, ořezávátko, 2xTB, 3xCWG, odměny pro FTF, STF a TTF nálezce, sluneční kámen, měsíční kámen.

Additional Hints (Decrypt)

xepvz fr mn fzepxrz

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

542 Logged Visits

Found it 475     Didn't find it 8     Write note 28     Temporarily Disable Listing 5     Enable Listing 5     Publish Listing 1     Needs Maintenance 3     Owner Maintenance 15     Update Coordinates 2     

View Logbook | View the Image Gallery of 12 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated:
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum

Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.