Žitenice
Ves Žitenice stávala podle informací mezi obcemi Tupadly a Žáky zhruba v místě, kde je dnes samota Nový dvůr. Ve vsi se nacházely dva rybníky, z nichž jeden, zaznamenaný ještě na I.vojenském mapování, je již dlouhou dobu vypuštěný. Také potok, dnes zvaný Hluboký, je dříve uváděn jako Žitenický.
Již roku 1529, když zboží krchlebské koupil Jan Studenecký z Pašiněvsi, je ves Žitenice uvedena jako pustá. Na konci 16. století zde byl vystavěn nový dvůr zvaný „Novey Žitenickey“, který se v současnosti nazývá Nový dvůr.
Znaneč
Zhruba mezi Hraběšínem a Březí, na pomezí místního pole a lesa, při cestě k Doudovskému mlýnu je uváděno místo, kde stávala ves Znaneč. V historických pramenech se uvádí, že byly na tomto místě patrny obdélníkové prohlubně (základy domů), kde se držela po dešti voda. Lidé toto místo dříve nazývali „Na studnicích“. Již roku 1529 je ves uvedena jako pustá.
Rajžoky
U vesnic Březí a Štrampouch se nachází již stovky let les zvaný Rýžovka, ve kterém byly patrny pozůstatky vsi Rajžoky. Název vsi i pozdějšího lesa je odvozen od rýžování zlata v místním Hlubokém potoce. Již roku 1529 je ves uvedena jako pustá.
Ohrádky
Na jižním cípu lesa Rýžovka se nacházel březový háj, podle nějž zřejmě dostala název ves Březí. Tomuto místu se dodnes říká „Na ohrádkách“, což je údajná poloha zaniklé vsi Ohrádky. Již roku 1529 je ves uvedena jako pustá.
Smrčany
První písemná zpráva o Smrčanech (tvrz s poplužním dvorem) se objevuje v roce 1417 jakožto součást chlumského zboží. Poté roku 1456 ve sporu o majetek bez dědice po zemřelém Janovi z Chlumu se uvádí - „i s lesy řečenými Smrčanský a Osyna, rybník pustý Smrčanský a mlýn tudíž“, a dále roku 1461 je uveden poplužní dvůr smrčanský také jako pustý.
Smrčany se nacházely zhruba v místě současného Chválovického mlýna, kde se zdejší les jmenuje Smrčany. Nad jezem Chválovického rybníka je vyvýšený terén, kde jsou dodnes patrny terénní nerovnosti, které jsou pozůstatkem smrčanské tvrzi. Jediným pozůstatkem Smrčan je dnes nazývaný Chválovický mlýn.
Weidhof
Asi 1,5 km západně od Čáslavi, mezi Močovicemi a Kalabouskem protéká říčka Klejnárka úžlabinu, která se zde nazývá „Hejdof“. Na západní stráni je místo, kde stával poplužní dvůr Weidhof. Na tomto místě se prý nacházel hluboký úval a zbytky zdí čnející nad povrch, které kdysi zdejší majitel rozházel a kámen si dovezl domů.
Již roku 1436 se připomíná Sigmund z Waidhofa, bratr Bernarta z Čáslavi, který odvozoval své jméno od dvora Weidhof. Roku 1493 koupila Čáslav od Matěje Weyhoffského dvůr Weidhof, ale brzy poté dvůr zpustl. Od časů třicetileté války se již místo, kde dvůr stával, nazývá Hejdof.
Komárov
Ves Komárov se nejpravděpodobněji nacházela vpravo od silnice vedoucí ze Zbýšova na Chlum. Dříve se tu nacházely dva rybníky Velký a Malý Komárovský. Silnice ze Zbýšova na Klucké Chválovice vede po bývalé hrázi Velkého Komárovského rybníka.
Další zaniklé vsi
Starodávné dědictví pánů z Chlumu (později Slavatů) obsahovalo další, dnes již zaniklé vsi, které se ale už dnes nejspíš nedají vypátrat. V zápisu z roku 1360, když se spolčili svým zbožím bratři Diviš, Vilém, Procek, Mstislav, Slavata a Ješek z Chlumu, jsou ve výčtu vsí uvedeny také: Kozlov, Olešná, Hostalice, Ščítov, Nová Ves, Sovolusky, Radoňov, Bělušice, Orlovice a Lhota Javorova.
Použitá literatura - August Sedláček: Památky archaeologické
Keš jsem uložil blízko tohoto prastarého kamenného mostku, o kterém ví asi jen málokdo, jelikož je pod úrovní silnice, zastíněn mostem novým.