Na kopci nad Vlachovým Březím stála stará hruška. Byla už tak stará, že snad málem pamatovala Jana Žižku. Jednou šel kolem pocestný Filip a lehl si do stínu, který poskytovala hrušeň, když tu, z nenadání, ho do nosu udeřila hruška. Když už utrpěl otřes z nárazu do nosu, tak neváhal a s chutí se zakousl do hrušky. Ale co se to náhle nestalo. Z ničeho nic se zjevil malý ďáblík a ten mu řekl, že ve Vlachově Březí se někde nachází poklad plný grošů, který je ukrytý tak, že ho lze vidět pouze za bledého svitu měsíce a stráží ho žabka Kuňkalka. Filipa tato zpráva zaujala tak, že se rozhodl počkat na noc a že se pak uvidí. Jakmile se sešeřilo, Filip vyrazil do míst, o kterých se dozvěděl z této zprávy a již ho nikdy nikdo neviděl…
