Hradiště Liščí vrch
Velichovské hradiště se nalézá západně od obce Velichov na levém břehu řeky Ohře na Liščím vrchu (dříve také Thebisberg, někdy zvaném Děvice). Orientováno je ve směru západ–východ, přičemž řeka Ohře protéká kolem jeho východní ostrožny, směrem jižním je pak na dohled další hradištní poloha v Radošově. Hradiště se nachází na čedičové homoli kolem kóty 484 metrů n.m. Náhorní plošina hradiště má přirozenou ochranu ve strmých stráních na severní, východní a jižní straně hory.
Na západní straně je ostroh oddělen od vlastního masivu hory několik metrů hlubokým a výrazně širokým příkopem vylámaným v podložní skále. Příkopem vede i stará cesta od Velichova, rýsující se již ve stráni pod hradištěm. Na předhradí nad příkopem se zvedá homolovitý kopeček, interpretovaný někdy jako místo středověké zaniklé tvrze. Předhradí je od vlastního hradiště oddělené výrazným kamenným valem, který je jistě pozůstatkem složitější konstrukce původní pravěké hradby.
Rovná plocha hradiště se mírně svažuje k východu. Na jejím povrchu lze najít několik plochých kamenných hald, jež mohou být stopou po starších objektech, pravděpodobněji jsou však rozpadlými kupkami kamenů sebraných v souvislosti s polní činností. Ač je v těchto místech vrcholová plošina dobře chráněna svojí přirozenou polohou, na její hraně přesto při pečlivějším zkoumání můžeme vypozorovat po celém jejím obvodu zbytky valu, jenž je jediným reliktem původní obvodové hradby.
Východní svah ostrožny posléze prudce klesá k řece Ohři a nechává tu vyrůst celou řadu malebných skalek, dobře pozorovatelných z druhé strany řeky. Archeologický výzkum lokality uskutečněn nikdy nebyl. Máme odsud k dispozici pouze keramický materiál sebraný na lokalitě nejdříve v padesátých letech a později v letech osmdesátých 20. století. Tento archeologický materiál datuje existenci hradiště do pozdní doby bronzové a do mladší doby hradištní. Hradiště bylo tedy v pozdní době bronzové pravděpodobně osídleno současně s hradištěm v nedalekém Radošově, přičemž obě tato hradiště vytvářela pravděpodobně pevnou uzávěru východní hranice chebské a karlovarské sídelní oblasti v té době.
Rovněž i v mladší době hradištní, tedy v době 11. a 12. století, mohlo hrát podobnou roli. Tentokrát mohlo být nejvýchodnějším slovanským hradištěm na území Sedličanů, i když v té době pravděpodobně již pod pevnou správou upevňujícího se přemyslovského státu. Středověké nálezy předpokládaného tvrziště na předhradí zatím doloženy nejsou.
Ke krabičce:
Velikost je něco mezi mikro a small a najdete ji na zbytku obvodového valu. Původně jsme chtěli dát na nedalekou vyhlídku pouze waypoint, ale místo nás nakonec tak zaujalo a je jasné, že zdaleka ne každý na waypointy hledí a chodí, že jsme zde založili ještě jednu krabičku, Vyhlídka pod Liščím vrchem.
Nejlepší přístup: Zaparkujte na doporučeném parkovišti a běžte po silnici kousek vzhůru. Poté odbočte na waypointu odbočka ze silnice a pokračujte vzhůru k waypointu horní cesta.
Lovu zdar