Jedlova a Tolstejn Traditional Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Rád bych Vás pozval na Jedlovou a na Tolštejn a napsal zde krátké povídání o jejich geologii. Jedlová je selektivní erozí obnažený znělcový lakolit a Tolštejn je vypreparovaný znělcem vyplněný sopouch se zříceninou hradu. Oba kopce se nachází v Lužických horách, v Jedlovském hřbetu, který tvoří především kvádrové pískovce. Kopce leží jižně od lužické poruchy.
Z geologického hlediska jsou Lužické hory pokračováním Českého středohoří, hranice mezi pohořími je v podstatě umělá. Lužické hory se od Českého středohoří liší pouze hlouběji zaříznutou erozí. Povrchové vulkanické formy (např. lávové proudy) jsou zde mnohem vzácnější a převládají zde obnažené přívodní dráhy čedičových sopek a znělcové lakolity obnažené z okolních hornin erozí. Pozůstatkem sopečné činnosti jsou například Zlatý vrch, Chřibský vrch, Luž, Klíč, ale i Spravedlnost, Studenec, Pustý zámek, Střední vrch, Malý Stožec, Jánské kameny, Hvozd, Sokol a Jezevčí vrch. Zkrátka všude, kam se podíváme.
Proč zde všude nacházíme pozůstatky sopečné činnosti? O tom se přou i vulkanologové, ale jedna teorií je, že občas (za desítky miliónů let) africká litosférická deska vrazí do Evropy. Takto vznikly Alpy, nicméně Český masív je od doby hercynského vrásnění pevnou krou, kde se vrásněním nemohla vytvářet nová pohoří. Působením tlaků zde vznikl celý systém zlomů, podél kterých docházelo k vertikálním pohybům. A zlomy a praskliny v zemské kůře umožnily lávě dostat se k zemskému povrchu. U našich kopečků je to lužická porucha. Vznikla v místech staré tektonické zóny, kde docházelo k pohybům již v minulých geologických dobách. Zde má charakter přesmyku, kde došlo k nasunutí lužického masívu (což je mohutná kra žuly) přes mnohem mladší křídové pískovce. Za dobu několika desítek miliónu let, které uplynuly od této doby, se tato kra zarovnala (především působením tekoucí vody), takže lužický přesmyk dokládají jen nečetné trhliny a zborcení při doteku obou horninových mas. Ostatně nedaleko našich kopečků lužický přesmyk na povrch dopravil i staré pískovce vytvořené uprostřed prvohor, které se zachovaly díky poklesnutí s okolní žulou mezi Křížovou horou a hřbitovem v Horním Podluží.
Sopky v průběhu posledních 70 miliónů doprovázely vývoj Čech, ostatně například Komorní hůrka u Chebu mohla soptit ještě před 800 tisíci lety.
Koncem křídy z oblasti Jedlové a Tolštejna ustoupilo moře, a probíhaly zde procesy eroze a odnosu materiálu. Probíhalo zde snižování zemského povrchu. Jedlová vznikla obnažením znělcového lakolitu, který utuhl ve vrstvách svrchnokřídových pískovců. Znělec zde vystupuje na povrch v podobě suťových polí (kamenného moře) pod vrcholovou plošinou. Má šedou barvu a deskovitou odlučnost.Spodní část Jedlové tvoří pískovce zpevněné prohřátím v době, kdy se zde tvořil lakolit. Těžil se ve velkém lomu na jižním svahu Jedlové. V době největšího rozmachu zde pracovalo až 100 dělníků. Ostatně nejedno ostění a schody v okolí budou z pískovce z tohoto lomu.
Kamenné moře pod vrcholem Jedlové
Sopouch Tolštejna vznikl v třetihorách, kdy pukliny v křídových sedimentech a ve vyvřelinách lužického masívu vytvořily cesty k pronikání magmatu až do blízkosti zemského povrchu. Je to znělcová žíla. Pozůstatky povrchové činnosti vulkánu zde již neexistují. Současná podoba není dána pouze erozí, ale i lidskou činností při stavbě hradu. Časově spadá vulkanismus v Lužických horách do oligocénu a miocénu, doby přibližně před 30 milióny lety.
Vypreparovaný znělcem vyplněný sopouch se zříceninou hradu Tolštejn
Asi 250 metrů jihozápadně od sedla pod Tolštejnem (GC19EQG Tolstejn) se z louky tyčí skalní zeď. Skála má deskovitý tvar a je skoro svislá, takže skutečnost, že se jedná o vulkanickou žílu, je více než zřejmá. Stejně jako Tolštejn, je ze znělce. Zajímavá je její odlučnost - žíla je rozpukaná do šestibokých sloupců, které jsou orientovány kolmo ke rovině žíly, a vcelku působí, jakoby celou žílu z těchto sloupců někdo poskládal. A protože je skála ze znělce, ne z čediče, mají sloupce výrazně větší průměr.
Znělcová skála, na které stojí hrad Tolštejn
Jak ke keši
Jestliže přijedeme autem, doporučuji je zaparkovat na parkovišti pod hradem Tolštejn a dál se jít ke keši pod vrcholem Jedlové po červené turistické cestě.
Jestliže přijedeme vlakem, vystoupíme na vlakové stanici Jedlová, odtud po zelené turistické cestě k rozcestí U Ranče, dál po červené turistické cestě na vrchol Jedlové.
Z náměstí v Jiřetíně pod Jedlovou vede na vrchol Jedlové zelená turistická cesta k rozcestí Jedlová sjezdovka, na vrchol od rozcestí pokračuje červená turistická cesta.
Keš se nachází poblíž červené turistické cesty na vrchol Jedlové pod plochým kamenem . Stačí jen najít ten správný kámen, pod kterým je schovaná. Ostatně připojuji i fotohint. Pro prvního nálezce je v keši odměna, léčivý řetízek.
Additional Hints
(Decrypt)
Cbq cybpuýz xnzrarz, ivm sbgbuvag nxghnyvmbinaý 21. eíwan 2018 uvag (1)
Treasures
You'll collect a digital Treasure from one of these collections when you find and log this geocache:
Loading Treasures