CZ / D
Inspirovala jsem se knihou od Alfreda Elberta "Luby v Čechách – město houslařů". Kniha popisuje život v houslařském městě Schönbach (Luby) v první polovině minulého století. Zachycuje vyprávění a vzpomínky občanů, kteří museli opustit město a německých občanů, kteří ve svém rodném městě zůstali. Jako důležitý pramen posloužily Dějiny Schönbachu, sepsané dřívějším kostelníkem kostela sv. Ondřeje, Heinrichem Zährlem.
Všechna místa, která jsou v knize popsána velmi dobře znám a mám k nim vřelý vztah, stejně jako měly generace přede mnou…
Krabička vás dovede nad Pětidomí, k Naučné stezce Lubsko, nedaleko od kopce zvaného U rozhledny, kde je panoramatický výhled na Chebskou pánev.
Pětidomí (Fünfhaus) je nejmladší částí obce Schönbach, tato část obce vznikla v roce 1870-71. Oblast byla vřesovištěm. Hostinec, který se tam nacházel, patřil k Schönbachu a stál tam již předtím. První dům postavil Ignaz Hammerl ze Schönbachu a dostal číslo 65. Jako další se postavily domy č. 67,68 a 69. S hospodou to tedy bylo 5 domů, odtud název pětidomí. Další domy se postavily později a Pětidomí mělo nakonec 19 domů.
Z vyprávění:
Prvního května se v Pětidomí stavěla mezi hospodou a pekařstvím Raab májka. Byl to kmen vysokého smrku, zbavený kůry na jehož vrcholu byl upevněn velký smrkový věnec, vyzdobený barevnými pentlemi, párky a preclíky. Ten den mládenci a děvčata tančili v kruhu za doprovodu hudby kolem májky. Poslední květnovou neděli byla předvedena "Dřevorubecká hra". Dřevorubci a lesníci soutěžili o poražení májky. Mezitím se několik mládenců vyšplhalo po májce až k věnci, aby se zmocnili párků a preclíků. Tato hra se sledovala až z Vysokého kamene.
Ich inspirierte mich bei dem Buch „Schönbach in Böhmen – Stadt der Geigenmacher“ von Alfred Elbert. Dieses Buch beschreibt das Leben in der Stadt der Geigenmacher, in Schönbach (Luby), in der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts. Es hältfest die Erzählungen und die Erinnerungen nicht nur der Einwohner, die die Stadt verlassen mussten, sondern auch der Einwohner, die in ihrem Vaterland endlich blieben. Als weitere wichtige Quelle diente die Geschichte von Schönbach, aufgeschrieben vom früheren Messner der St. Andreaskirche, Heinrich Zährl. Alle Orte, die im Buch beschrieben sind, kenne ich sehr gut und ich habe mit ihnen gleich wie die ältere Generationen schöne Beziehung.
Fünfhaus ist der jüngste Ort der Gemeinde, er entstandt 1870-71. Das Gebiet war Heideland. Das Gasthaus, das zu Schönbach gehört, stand schon vor dieser Zeit. Das erste Haus auf Absrother Grund erbaute Ignaz Hammerl aus Schönbach. Es bekam die Nr. 65. Dann wurden die Häuser Nr. 67,68 und 69 gebaut. Mit dem Gasthause waren es nun fünf Häuser, daher der Name "Fünfhaus" Die anderen Häuser wurden etliche Jahre später erbaut, es hatte jetz 19 Häuser.
Der Ausschnitt aus dem Buch:
Am 1.Mai wurde in Fünfhausen zwischen Bäckerei Raab und Gasthaus ein Maibaum aufgestellt. Das war der Stamm einer sehr hohen entrindeten Fichte, an deren Spitze ein großer Fichtenkranz hing, der mit bunten Bändern, Würstchen und Brezeln geschmückt war. Dieser Baum wurde am 1. Mai angetanzt. Die Blasmusik spielte und Burschen und Mädchen tanzten Reigen um den Baum herum. Am letzten Maisonntag wurde "das Holzfällerspiel" aufgeführt. Holzfäller und Förster schacherten um den zu fällenden Baum. Inzwischen kletterten einige Burschen zum Kranz hinauf, um sich die Würstchen oder Brezeln zu holen. Wir verfolgten dieses Spiel meistens auf dem Hoher Stein, umgeben vom Duft der Wälder und der herrlichen Natur.