CZ / D
Inspirovala jsem se knihou od Alfreda Elberta "Luby v Čechách – město houslařů". Kniha popisuje život v houslařském městě Schönbach (Luby) v první polovině minulého století. Zachycuje vyprávění a vzpomínky občanů, kteří museli opustit město a německých občanů, kteří ve svém rodném městě zůstali. Jako důležitý pramen posloužily Dějiny Schönbachu, sepsané dřívějším kostelníkem kostela sv. Ondřeje, Heinrichem Zährlem.
Všechna místa, která jsou v knize popsána velmi dobře znám a mám k nim vřelý vztah, stejně jako měly generace přede mnou…
Svatý kopeček a Svatý hrob - Ölberg
Ve třicátých letech 20. století ožil každoročně Svatý kopeček o Velikonoční sobotě a byl vždy slavnostně nazdoben. V podvečer se konala v kostele sv. Ondřeje mše a v 18 hodin se městem vydal průvod s hudbou, v oknech hořely svíčky. U Svatého hrobu měl farář kázání. Potom byl zapálen malý ohňostroj a za doprovodu hudby se šlo zpět. Lidé se pomalu rozcházeli a navštěvovali hospůdky.
Svatý hrob je poslední existující památkou Svatého kopečku (německy Ölberg). Hrob s Ježíšem leží ve vyhloubeném prostoru ve skále. Napravo nad hrobem stály tři dřevěné kříže, největší s ukřižovaným Ježíšem Kristem uprostřed, dva menší po stranách. Vedle křížů byli i dvě sochy - Panna Marie a Apoštol Jan.
Vznik svatého hrobu a křížů není znám. Předpokládá se, že to mohl být začátek dvacátého, možná již konec devatenáctého století.
U stezky, kousek pod Svatým hrobem, byla umístěna socha klečícího Ježíše Krista se sepjatýma rukama. Kolem byl nízký plot a lidé k soše dávali svíčky. Oplocení mělo znázorňovat zahradu Gethsemane, kde se Ježíš modlil před svým uvězněním a následnou smrtí.
Stezkou podél sochy směrem do města stály ještě další dvě sochy svatých. Ty sem byly přemístěny od chudobince. Stál u hřbitova a po stranách vstupního schodiště ony sochy stály. Zbourán byl v roce 1953.
Poškozená socha klečícího Ježíše a jedna z nalezených soch byly v roce 2006 postaveny u kostela sv. Ondřeje.
Úryvek z knihy:
Na začátku byly Velikonoce. Celý předvelikonoční týden byl slavnostně naladěn. Na popeleční středu, při večerní mši, nám vyznačili na čelo kříž. Popel pocházel ze spáleného oleje. Kočičky svázané do kytice se zdobily jablky, pestrými pentlemi a při bohoslužbě byly posvěceny. Pak jsme zastrkovali několik větviček do kříže. Sedláci zastrkali větvičky na poli do země. Úroda tím měla být chráněna před krupobitím a nepohodou. Na zelený čtvrtek zvony oněměly, odletěly do Říma a tam zůstaly až do vzkříšení. V tento den přišel velikonoční zajíček. Již před tím se naplnil plechový talíř zemí a zasel se tam oves. Na Zelený čtvrtek oves vzešel nejméně do výšky pěti cm. Moje maminka mne vždycky budila zvoláním „kikeriki“. Já jsem vstal a uviděl velikonočního zajíčka (lepenkovou figurku s odnímatelnou hlavou) sedět v zeleném ovsu, plném sladkostí a barevných vajec. Kromě toho se další sladkosti musely hledat.
Na velký pátek jsme šli do kostela, abychom se modlili na Svatém hrobě. Vrcholem velikonočních svátků byla na Bílou Sobotu oslava vzkříšení. Od kostela jsme šli velkým procesím, samozřejmě s hudbou, na ‚ „Ölberg“ (Svatý kopeček). Podél celé cesty hořely ve všech oknech svíčky a potom se celé město ponořilo do rudého světla bengálského ohně. Na Ölbergu svítily na stromech lampiony. Došli jsme až ke „svatému hrobu“ a odtud zpátky do kostela, kde slavnostní vzkříšení začala písní „Povstal náš pán“. Bylo to tak krásné, sváteční, plné vůně kadidla a já se cítil jako v nebi….
______________________________________________________________________________________________________________
A teď k samotné krabičce
Je fakt, že jsem tady jako dítě dělala docela lumpárny. Jezdila jsem tu na dědovo lyžích šusem do Chebské ulice (dneska nechápu jak), hrála na vojáky a lezla po stromech :-)
Jde o velmi krátkou multinu a vaším úkolem je na uvedených souřadnicích na mříži spočítat trojšpice (A) a jednošpice (B) a dosadit do vzorce
50° 15.Ax6+22 012° 24.AxB-8
Ich inspirierte mich bei dem Buch „Schönbach in Böhmen – Stadt der Geigenmacher“ von Alfred Elbert. Dieses Buch beschreibt das Leben in der Stadt der Geigenmacher, in Schönbach (Luby), in der ersten Hälfte des 20. Jahrhunderts. Es hältfest die Erzählungen und die Erinnerungen nicht nur der Einwohner, die die Stadt verlassen mussten, sondern auch der Einwohner, die in ihrem Vaterland endlich blieben. Als weitere wichtige Quelle diente die Geschichte von Schönbach, aufgeschrieben vom früheren Messner der St. Andreaskirche, Heinrich Zährl. Alle Orte, die im Buch beschrieben sind, kenne ich sehr gut und ich habe mit ihnen gleich wie die ältere Generationen schöne Beziehung.
Einer Ausschnitt aus dem Buch
Am Beginn steht Ostern. Die ganze Karwoche wurde feierlich gestaltet. Am Aschermittwoch bekam man bei der Aschenkreuz auf die Stirn gezeichnet. Die Asche stammte von verbranntem Öl. In Buschen bundene Palmkätzchen wurden mit Äpfeln und bunten Bändern geschmückt und beim Gottesdienst geweihnt. Wir steckten dann einige Zweige in das Kreuz. Die Bauern steckten sie auf den Feldern in die Erde. Die Ernte sollte dadurch vor Hagel und Unwetter verschont bleiben.
Am Gründonnerstag verstummten die Glocken, sie waren „nach Rom“ geflogen, wo sie bis zur Auferstehung blieben. An diesem Tag kam der Osterhase. Vorher bereits war in einen Blechteller, der mit Erde gefüllt war, Hafer gesät worden. Am Gründonnerstag war der dann aufgegangen und mindestens 5 cm hoch. Meine Mutter weckte mich immer mit einem „Kikeriki“. Dann stand ich auf und sah einen Osterhasen (Pappmachefigur) mit abnehmbaren Kopf, mit Süßigkeiten gefüllt und bunten Eiern im Gras sitzen. Außerdem gab es noch verschiedeneSüßigkeiten, die man suchen musste. Am Karfreitag gingen wir in die Kirche, um am Heiligen Grab zu beten.
Der Höhepunkt des Osterfestes war die Auferstehungsfeier an Karsamstag abend. Von der Kirche aus zogen wir in einer großen Prozession natürlich mit Musik zum Ölberg. Den ganzen Weg entlang brannten in allen Festern Kerzen, hie und da tauchte ein bengalisches Feuer die ganze Stadt in ein rotes Licht. Auf dem Ölberg waren an den Bäumen Lampions angebracht. Wir zogen bis zum Heiligen Grab, von dort wieder zurück in die Kirche, wo die Auferstehungsfeier mit dem Lied „Steht, auferstanden ist der Herr“ begann. Es war so schön, hell und feierlich, es duftete nach Weihrauch, dass ich mich wie im Himmel fühlte.
__________________________________________________________________________________________________________
Und jetzt zum Cache
Es geht um sehr kurzer Multicache. Ihre Aufgabe ist auf unten genannten Koordinaten auf das Gitter die „Dreispitzen“ (A) und „Einspitzen“ (B) zu rechnen und in die Formel einzusetzen.
50° 15.Ax6+22 012° 24.AxB-8