Na přelomu 12. a 13. století , v důsledku narůstající hrozby vpádu Tatarů byla hraniční opevnění vybudovaná Břetislavem I. (1004 - 1055) obnovena a rozbořené hrady a strážní věže opraveny. Na výběžku Dobešovského vrchu mezi údolím Stodolního a Mlýnského potoka byl na místě původního opevnění Babí Hrádky vystavěn purkrabím Milichem z Hradce (nad Moravicí) hrad, který byl dle zvyklostí té doby vybudován ze dřeva. Poloha hradu měla strategický význam, neboť je možno pohledem obsáhnout část Kravařska (území Kravařska se rozprostírá podél horního toku řeky Odry v délce 22 kilometrů a v šíři 12 kilometrů mezi pohořím Hrubého Jeseníku a Beskyd).
Z tohoto místa lze vidět silnici vedoucí z Oder k dnešní Vítovce (starou vojenskou cestu do Polska) , silnici do Fulneka podél potoka Cíp k Pochetě (území pod Tošovickým kopcem u Hvězdové) a silnici do Mankovic.
Výhled na Vítovku dne 18. února 2014.
Výhled na Odry dne 18 února 2014.
Pověst praví, že se hrad pro zločinecký způsob života jeho majitelů propadl se všemi obyvateli a poklady. O půlnoci z velikonoční soboty na neděli stojí na svahu Milíkova ohnivý býk, v jehož tlamě jsou 2 klíče, které otevírají dveře vedoucí k pokladům ukrytých v hoře. Pokud odvážlivec opustí pokladnici před uplynutím půlnoční hodiny, odvede ho bezpečně zpět mnišský páter, jinak zůstane navždy uzamčen v hoře.
Ve skutečnosti byl hrad zničen nejspíše vpádem Tatarů (viz keš Vyhnanov) nebo jiných nepřátel a již nebyl obnoven.
Použitá literatura:
1) Anton Rolleder, 1903: Geschichte der Stadt und des Gerichtsbezirkes Odrau
Překlad: Alžběta Běhálková, Jana Brtníčková, Václav Moucha, 2002: Dějiny města a soudního okresu Odry
2) Město Odry, Oficiální web města
Informace o keši:
1) Prosím, neparkujte v zatáčce u kešky a použijte doporučená parkovací místa. Toto není drive-in keš!