Mocenské postavení Polska, které vyvrcholilo v době Boleslava Chrabrého (Ɨ 1025), za jeho nástupců neustále upadalo. Jeho syn Měšek II. se v roce 1025 zapletl do války s německým císařem Konrádem II. a byl jím v roce 1031 poražen. Rozhodující úspěch císaře zřejmě usnadnilo vítězství českého knížete Oldřicha a jeho syna Břetislava, kteří v roce 1029 odtrhli Moravu od Polska. Z oblasti Oderska se po prvním vítězném útoku Moravanů nacházela ve vlastnictví Břetislava pouze část území ležící na pravém břehu řeky Odry, zatímco druhá část ležící mezi Odrou a Opavou zůstávala v rukou Poláků. Břetislav ponechal na hranicích dobytého území rozlehlé a husté lesy, v nichž byla střežena každá stezka. V době nebezpečí byly znepřístupněny zátarasy, záseky, a náspy. Z toho důvodu byly obzvláště důležité body nazývané zemské brány, osídlené strážemi, což byl jistý druh vojenského obyvatelstva, které bylo rozděleno do zvláštních okresů a bylo podřízeno své vrchnosti. Jejich úkolem bylo chránit hranice před nepřátelskými vpády. Tam, kde u bran nebyly přirozené ochranné hráze, byly postaveny hrady a to obvykle na příkrých horských výběžcích, takže se bylo možné dorozumět kouřovými a ohňovými signály a v případě ohrožení zalarmovat celé okolí. Tam přinášeli venkovští obyvatelé svůj majetek, přiváděli ženy a děti a očekávali na hranicích nepřítele. Hrady byly podle zemských zvyků původně budovány ze dřeva, vyly věžovitého tvaru, málokdy podle římského způsobu stavěny z kamene. Byly budovány hradní příkopy a padací mosty a používány vrhací stroje všeho druhu, luky, šípy, meče a kopí.
Jeden takový bod se nacházel na samotné hranici Moravy a Slezska a dosud se nazývá Železná brána. Severozápadně položený kopec Radičko (Hradisko) je svědkem toho, že tam stávalo strážisko nebo hrad, kde sídlila hraniční stráž k ochraně Železné brány. Takováto strážiska se nacházela rovněž na druhém břehu Ludiny, na kopcích mezi Bělotínem a Hranicemi.
Železná brána kolem roku 1900. Snímek pořídil Konrad Gerlich .
Železná brána dne 26. února 2014.
Železná brána s hradem nebo strážiskem nebyla jediným opěrným bodem, který vybudovali Moravané v oblasti na ochranu získaného území. Druhý se nacházel u Emauz v místech, kde svah Veselské náhorní roviny znenadání uhýbá ze severojižního směru na východozápad až k Železné bráně. Třetí pevný bod se nacházel u Oder na Milíkově a čtvrtý na pravém břehu řeky Odry proti ústí Čermenky do Odry v místě, nyní zvaném Švédská skála.
Břetislav, který později odrazil Poláky za řeku Opavu, nebo jeho nástupce, dal v Hradci (nad Moravicí) postavit nový hraniční hrad na obranu před nepřítelem. Předsunutý hrad v Hradci získával na významu a v souvislosti s tím ustupovalo do pozadí opevnění na Odře a u Železné brány.
Použitá literatura:
1) Anton Rolleder, 1903: Geschichte der Stadt und des Gerichtsbezirkes Odrau
Překlad: Alžběta Běhálková, Jana Brtníčková, Václav Moucha, 2002: Dějiny města a soudního okresu Odry
2) Obec Bělotín, Oficiální web obce
Informace o keši:
1) Po nalezení keš vraťte na původní místo a opatrně zamaskujte, aby nedošlo k jejímu zničení!
2) To, jak místo v okolí uložení kešky vypadá, je dílem člověka a patří to bohužel k životu. Omlouvám se za pozvání na toto místo, ale historie si to zaslouží.