Keš vás přivede ke státní hranici se Saskem, kde v cípu omezeném Blatenským potokem na východě a Hraničním potokem na severu až severozápadu ležela v nadmořské výšce 720-790 metrů malá osada Smolné Pece (Pechöfen).
Smolné Pece (Pechöfen)
Název osady v češtině i němčině souvisí s převažující činností jejích prvních obyvatel, kteří pálením dřeva v milířích vyráběli dřevěné uhlí a získávali při tom jako vedlejší produkt i smůlu. Dřevěné uhlí bylo nezbytnou surovinou pro provoz okolních hutí, ve kterých se tavily rudy. Po válce probíhal v západním okolí Smolných Pecí průzkum na uranové rudy, jejímž pozůstatkem je šachta Mír.
Šachta Mír
V oblasti kolem Johanngeorgenstadtu na německé straně a u Potůčků na české straně jsou téměř všude viditelné pozůstatky intenzivní a asi 500 let trvající těžby. V oblasti Johanngeorgenstadtu je historicky doložena těžba železné rudy od poloviny 16. století. Již v době staré těžby vznikly haldy sutin obsahujících uranovou rudu, i když uran jako prvek nebyl tehdy ještě znám.
V letech 1946 až 1959 dosáhla těžba uranové rudy v oblasti Johanngeorgenstadt/Potůčky největší intenzity. Těžba uranového ložiska vedla jak na české tak na německé straně k trvalému narušení až zničení životního prostředí obyvatelstva a přírody. Jako důsledek těžby uranu je v okolí lokalizováno několik menších a středních hald, jako haldy šachet Magdalena, Mír a Slovanka. Sanace a zakrývání existujících hald se provedla jenom u některých objektů, takže velká část zůstává v původním stavu.
V okolí šachty si prosím hlídejte děti!
Zdroj:
http://www.zanikleobce.cz