Historie Řepice První písemná zmínka o Řepici se objevuje roku 1251 v listině vydané Přemyslem Otakarem II. Že bylo okolí osídleno již dříve, dokazují prehistorické objevy B. Dubského, tehdejšího řídícího učitele v místní škole, které realizoval ve 20. letech 20. století /např. zbytky osad ze 4. stol.př. Kr./ Jedním z majitelů obce byl koncem 14. století Chval, který později proslul jako neohrožený bojovník v husitských válkách v letech 1419-1434. V 70. letech 15. století až do roku 1552 vlastnili Řepici Řepičtí ze Sudoměře. Počátkem 80. let 16. století došlo k velkolepé přestavbě řepické tvrze. Tehdejší podobu Řepice z roku 1552 si můžeme pouze představit na základě písemného popisu: rozsáhlá tvrz, poplužní dvůr, zahrada, pivovar, sladovna, kostel, chmelnice, mlejn. Největšího rozkvětu zažívala Řepice v době, kdy ji vlastnil a kdy zde pobýval významný český humanista a místosudí království českého Jan Hodějovský, který vynaložil na její zvelebení mnoho peněz. Přestavěl zámek v renesančním slohu, rozšířil poplužní dvůr a zvelebil statek. Založil pěknou zahradu se vzácnými rostlinami a také vzácnou knihovnu. Do Řepice byli zváni významní humanističtí básníci a jiné osobnosti. Hodějovští drželi Řepici až do konfiskace . Po bělohorské bitvě byl zámek, opuštěný majitelem císařským vojskem spálen a rozbořen až do základů. Hejtman císařského vojska obec vyplenil, vypálil zámek a poručil rozbourat zdi. Koncem 17. století koupil Řepici Losi z Losinthalu a poměry se zde začaly lepšit. Losi vystavěl chalupy pro své mlatce a věnoval ke každé pole a zahrádku /nejstarší část obce/. Koncem 18. století byly rozprodány pozemky v místě bývalého zámku, kde byly na přelomu 18. a 19. století vystavěny domky /střed obce/. V letech 1782-1922 vlastnili Řepici Windischgraetzové. V roce 1922 byl rozparcelován velkostatek na stavbu nových domků. Další vlna rozšíření obce nastala po parcelaci školního pozemku v roce 1958. V posledních letech dochází opět k velkému zájmu o výstavbu rodinných domků v Řepici. V 50. a 60. letech 20. století žila obec bohatým kulturním životem. Fungovala zde osvětová beseda, hrála se staročeská konopická, máje, divadelní představení. Do roku 1960 byla Řepice samostatnou obcí, pak byla připojena k vedlejší obci Rovná a v roce 1976 ke Strakonicím. Samostatnost získala opět v roce 1990. A jdeme na to! Stage 1: Boží muka Boží muka se nacházejí na konci vesnice směrem na Rovnou a byla postavena v 18. století. Vaším prvním úkolem je zjistit počet výklenků božích muk. Výsledek si zapište jako A. Stage 2: Náves s řepickým kostelem a Ratejnou Řepický kostel, který stojí uprostřed návsi a uvádí se již v roce 1384 jako kostel farní. Zasvěcen byl původně sv. Jiljí a až po Bílé hoře byl zasvěcen sv. Maří Magdaleně. Kostel má svoji bohatou historii a také je mu věnována vlastní tradiční keš. Ratejna – řepičtí Ratejnu používají především na kulturní a společenské akce. Je víceúčelová, konají se zde i sportovní klání (volejbal nebo florbal). Dále slouží jako zázemí pro školení a další akce. Přípravy na výstavbu nové ratejny začaly kolem roku 2002. Tehdy měla Ratejna podobu zbořeniště, kde ani jedna zeď nebyla celá. Akci proto v roce 2008 odstartovalo bourání. V říjnu téhož roku se začalo stavět a téměř do roka a do dne byla nová Ratejna slavnostně otevřena. Z původní stavby byl zachován historický štít ze 16. století a prostory v historickém sklepení. Nová budova je zděná a z obou stran obložena dřevem. S financováním projektu pomohly obci dotace. Ratejna těsně navazuje na obecní úřad, kde budete hledat i odpověď pro další indicii. Zde hledejte bustu Jana Hodějovského a zjistěte datum jeho úmrtí. Číslo si pak zapište jako BCDE. Stage 3: Špejchar Nejlépe je zachována pozdně gotická sýpka v Řepici. Ta pod strmou prejzovou střechou skrývá tři podlaží. První z nich je s cihlovou podlahou a je podpíráno zespodu silnou valenou klenbou, rozčleňující spodní část sýpky na 4 místnosti. První patro špýcharu je již s dřevěnou, prkennou podlahou, stejně jako patro druhé. Celá vnitřní stavební konstrukce sýpky je v prvním a druhém patře tvořena dřevěnými trámy, velice účelně poskládanými tak, aby měly velkou nostnost a přitom nepřekážely. Za zmínku rovněž stojí, že trámy jsou spojovány dřevěnými čepy a místy jsou i jednoduše umělecky přitesány, jako by si dávný stavitel i s touto na tehdejší dobu ryze účelovou stavbou jen hrál. Stejně tak je možno mluvit i o uzkých okýnkách v bocích sýpky, které mají cihlové ostění a poskytují trochu světla do sýpky. U špejcharu zjistěte počet schodů (počítejte i schod, který je zapuštěn v zemi). Číslo si zapište jako F. Stage 4: Bašta u botanické zahrady Řepická botanická zahrada vznikla za působení Jana staršího Hodějovského z Hodějova v Řepici roku 1552. Zahrada byla rozdělena na dvě části, z nichž jedna plnila funkci zahrady zelinářské a druhá část byla částí botanickou. V rozích zahrady je možno narazit na vzrostlé lípy a kaštany. Prostředkem zahrady teče potůček, který vytéká z rybníčku zvaného Brodýř a sbírá svou vodu pod mostkem státní silnice poblíž místa zvaného "Blyskavec". V zahradě jsou často popisovány dva rybníčky. Bohužel se však nedochovaly. Dnes je v zahradě voda pouze při její severní zdi, v místech, kde je malý taras. Celá zahrada je dnes obehnána kamennou zdí, místy přes 2 m vysokou, která byla v posledních letech znovu opravena. V západní zdi se vyskytuje zajímavá branka a rovněž ve východní zdi je část brány, dávající tušit nyní zašlou slávu zahrady. V západní zdi stojí v rozích ještě dvě zahradní bašty, které sloužily snad pro ubytování zahradníka, nebo jako sklad zahradního nářadí. Naštěstí byly opraveny, i když osud té níže stající bašty byl dlouho na vážkách. Dnes již obě mají nový kabát a příjemně prokukují mezi stromy svými špičatými střechami. Zde je úkolem zjistit počet pantů na obou dřevěných okenicích bašty. Číslo si zapište jako G. Stage 5: Kaplička sv.Tekly Na poslední zastávce procházky Řepicí naleznete kapličku sv. Tekly. Svatá Tekla (řecky Θέxλα, latin. a angl. Thecla) nebo také Tekla z Ikonia byla raně křesťanská světice, panna, učednice svatého Pavla. Žila v prvním století. Od této kapličky je poměrně pěkný výhled na část Strakonic. Zde zjistíme počet vodorovných a svislých dřevěných tyček mřížky. Číslo si zapište jako H. Nyní máte všechny potřebné indicie pro výpočet finálních souřadnic. Finále: N49° (B)(D).(F)(A/2)(E) E013° (H/2)(C).(F-A)(B)(G) POZOR, závorky se mezi sebou nenásobí (pouze dosadit hodnoty). K finálce vede pěkná cesta, ale DŮRAZNĚ upozorňuji, aby jste k místu uložení finálky nejeli autem. Cesta je vhodná pro pěší kačery či kačery kolaře. Při odlovu buďte ostražití! Nikdy nevíte, kde se nějaký mudla může objevit Keš opětovně dobře zamaskujte!!! Kousek od místa uložení finálky teče malý potůček, tak bacha ať do něj nešlápnete! PROSÍM NEDĚLEJTE Z KEŠE ODPADKOVÝ KOŠ A VKLÁDEJTE POUZE PŘEDMĚTY PRO VÝMĚNU – TB, GC, xWG!!!
Historie Řepice
První písemná zmínka o Řepici se objevuje roku 1251 v listině vydané Přemyslem Otakarem II. Že bylo okolí osídleno již dříve, dokazují prehistorické objevy B. Dubského, tehdejšího řídícího učitele v místní škole, které realizoval ve 20. letech 20. století /např. zbytky osad ze 4. stol.př. Kr./ Jedním z majitelů obce byl koncem 14. století Chval, který později proslul jako neohrožený bojovník v husitských válkách v letech 1419-1434. V 70. letech 15. století až do roku 1552 vlastnili Řepici Řepičtí ze Sudoměře. Počátkem 80. let 16. století došlo k velkolepé přestavbě řepické tvrze. Tehdejší podobu Řepice z roku 1552 si můžeme pouze představit na základě písemného popisu: rozsáhlá tvrz, poplužní dvůr, zahrada, pivovar, sladovna, kostel, chmelnice, mlejn.
Největšího rozkvětu zažívala Řepice v době, kdy ji vlastnil a kdy zde pobýval významný český humanista a místosudí království českého Jan Hodějovský, který vynaložil na její zvelebení mnoho peněz. Přestavěl zámek v renesančním slohu, rozšířil poplužní dvůr a zvelebil statek. Založil pěknou zahradu se vzácnými rostlinami a také vzácnou knihovnu. Do Řepice byli zváni významní humanističtí básníci a jiné osobnosti. Hodějovští drželi Řepici až do konfiskace. Po bělohorské bitvě byl zámek, opuštěný majitelem císařským vojskem spálen a rozbořen až do základů. Hejtman císařského vojska obec vyplenil, vypálil zámek a poručil rozbourat zdi. Koncem 17. století koupil Řepici Losi z Losinthalu a poměry se zde začaly lepšit. Losi vystavěl chalupy pro své mlatce a věnoval ke každé pole a zahrádku /nejstarší část obce/. Koncem 18. století byly rozprodány pozemky v místě bývalého zámku, kde byly na přelomu 18. a 19. století vystavěny domky /střed obce/. V letech 1782-1922 vlastnili Řepici Windischgraetzové. V roce 1922 byl rozparcelován velkostatek na stavbu nových domků. Další vlna rozšíření obce nastala po parcelaci školního pozemku v roce 1958.
V posledních letech dochází opět k velkému zájmu o výstavbu rodinných domků v Řepici. V 50. a 60. letech 20. století žila obec bohatým kulturním životem. Fungovala zde osvětová beseda, hrála se staročeská konopická, máje, divadelní představení. Do roku 1960 byla Řepice samostatnou obcí, pak byla připojena k vedlejší obci Rovná a v roce 1976 ke Strakonicím. Samostatnost získala opět v roce 1990. V roce 2012 se stala obec Řepice Jihočeskou vesnicí roku a Vesnicí roku.
Tak jste se něco dozvěděli a hurá na jednotlivé stage!
Stage 1: Boží muka
Boží muka se nacházejí na konci vesnice směrem na Rovnou a byla postavena v 18. století.
Vaším prvním úkolem je zjistit počet výklenků božích muk. Výsledek si zapište jako A.
Stage 2: Náves s řepickým kostelem a Ratejnou
Řepický kostel, který stojí uprostřed návsi a uvádí se již v roce 1384 jako kostel farní. Zasvěcen byl původně sv. Jiljí a až po Bílé hoře byl zasvěcen sv. Maří Magdaleně. Kostel má svoji bohatou historii a také je mu věnována vlastní tradiční keš. Ratejna – řepičtí Ratejnu používají především na kulturní a společenské akce. Je víceúčelová, konají se zde i sportovní klání (volejbal nebo florbal). Dále slouží jako zázemí pro školení a další akce. Přípravy na výstavbu nové ratejny začaly kolem roku 2002. Tehdy měla Ratejna podobu zbořeniště, kde ani jedna zeď nebyla celá. Akci proto v roce 2008 odstartovalo bourání. V říjnu téhož roku se začalo stavět a téměř do roka a do dne byla nová Ratejna slavnostně otevřena. Z původní stavby byl zachován historický štít ze 16. století a prostory v historickém sklepení. Nová budova je zděná a z obou stran obložena dřevem. S financováním projektu pomohly obci dotace. Ratejna těsně navazuje na obecní úřad, kde budete hledat i odpověď pro další indicii.
Zde hledejte bustu Jana Hodějovského a zjistěte datum jeho úmrtí. Číslo si pak zapište jako BCDE.
Stage 3: Špejchar
Nejlépe je zachována pozdně gotická sýpka v Řepici. Ta pod strmou prejzovou střechou skrývá tři podlaží. První z nich je s cihlovou podlahou a je podpíráno zespodu silnou valenou klenbou, rozčleňující spodní část sýpky na 4 místnosti. První patro špýcharu je již s dřevěnou, prkennou podlahou, stejně jako patro druhé. Celá vnitřní stavební konstrukce sýpky je v prvním a druhém patře tvořena dřevěnými trámy, velice účelně poskládanými tak, aby měly velkou nostnost a přitom nepřekážely. Za zmínku rovněž stojí, že trámy jsou spojovány dřevěnými čepy a místy jsou i jednoduše umělecky přitesány, jako by si dávný stavitel i s touto na tehdejší dobu ryze účelovou stavbou jen hrál. Stejně tak je možno mluvit i o uzkých okýnkách v bocích sýpky, které mají cihlové ostění a poskytují trochu světla do sýpky.
U špejcharu zjistěte počet schodů (počítejte i schod, který je zapuštěn v zemi). Číslo si zapište jako F.
Stage 4: Bašta u botanické zahrady
Řepická botanická zahrada vznikla za působení Jana staršího Hodějovského z Hodějova v Řepici roku 1552. Zahrada byla rozdělena na dvě části, z nichž jedna plnila funkci zahrady zelinářské a druhá část byla částí botanickou. V rozích zahrady je možno narazit na vzrostlé lípy a kaštany. Prostředkem zahrady teče potůček, který vytéká z rybníčku zvaného Brodýř a sbírá svou vodu pod mostkem státní silnice poblíž místa zvaného "Blyskavec". V zahradě jsou často popisovány dva rybníčky. Bohužel se však nedochovaly. Dnes je v zahradě voda pouze při její severní zdi, v místech, kde je malý taras. Celá zahrada je dnes obehnána kamennou zdí, místy přes 2 m vysokou, která byla v posledních letech znovu opravena. V západní zdi se vyskytuje zajímavá branka a rovněž ve východní zdi je část brány, dávající tušit nyní zašlou slávu zahrady. V západní zdi stojí v rozích ještě dvě zahradní bašty, které sloužily snad pro ubytování zahradníka, nebo jako sklad zahradního nářadí. Naštěstí byly opraveny, i když osud té níže stající bašty byl dlouho na vážkách. Dnes již obě mají nový kabát a příjemně prokukují mezi stromy svými špičatými střechami.
Zde je úkolem zjistit počet pantů na obou dřevěných okenicích bašty. Číslo si zapište jako G.
Stage 5: Kaplička sv.Tekly
Na poslední zastávce procházky Řepicí naleznete kapličku sv. Tekly. Svatá Tekla (řecky Θέxλα, latin. a angl. Thecla) nebo také Tekla z Ikonia byla raně křesťanská světice, panna, učednice svatého Pavla. Žila v prvním století. Od této kapličky je poměrně pěkný výhled na část Strakonic.
Zde zjistíme počet vodorovných a svislých dřevěných tyček mřížky. Číslo si zapište jako H.
Nyní máte všechny potřebné indicie pro výpočet finálních souřadnic.
Finále:
N49° (B)(D).(F)(A/2)(E)
E013° (H/2)(C).(F-A)(B)(G)
POZOR, závorky se mezi sebou nenásobí (pouze dosadit hodnoty).
K finálce vede pěkná cesta, ale DŮRAZNĚ upozorňuji, aby jste k místu uložení finálky nejeli autem. Cesta je vhodná pro pěší kačery či kačery kolaře.
Při odlovu buďte ostražití! Nikdy nevíte, kde se nějaký mudla může objevit :) Keš opětovně dobře zamaskujte!!!
Kousek od místa uložení finálky teče malý potůček, tak bacha ať do něj nešlápnete!
PROSÍM NEDĚLEJTE Z KEŠE ODPADKOVÝ KOŠ A VKLÁDEJTE POUZE PŘEDMĚTY PRO VÝMĚNU – TB, GC, xWG!!!