Telocvicna Jednota Sokol Vsetin (007) Traditional Geocache

TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA SOKOL VSETÍN

Založení Vsetínského sokola 1893 -1894

28. květen 1893. Konečně je zde založení Vsetínského Sokola. Kostel je postaven, postavena je i Horní škola s tělocvičnou, zvládli i velké výstavy v Praze a na Vsetíně. V rámci té vsetínské v roce 1892 byla uspořádána i velká veřejná cvičení za přispění Sokola Valašské Meziříčí, cvičila i vsetínská "Sokolská družina" při hasičském sboru. Současně byly provedeny i scény z "Valašských svatby", úspěch byl dokonalý a nadšení pro Sokol velký.

Urbánek neponechal nic náhodě. Všechno úředně zaznamenává a zaknihovaná do kniha pro zápisy o založení, jakož i zápisy ze schůzí výborů a rovněž Zápisník členů. Vše nadepsáno krásným písmem Urbánkovým, rukopisem architekta. Také členská základna (68 členů) je zajištěna a všichni se také ve stejném dni po valné hromadě slavnostně zapisují do knihy "Členského zápisníku". Po celý rok se pak na Horní škole pilně cvičí a již v roce 1894 pořádá tělocvičná jednota Sokol ve Winklerově zahradě vlastní cvičení veřejné. Jeho úroveň překvapí a velkou slávou přivítají zástupce obce Sokolské z Prahy. Při této příležitosti odevzdávají Vsetínské paní a dívky Sokolu vlastnoručně vyšívaný prapor. Do žerdě pak jsou slavnostně vtloukány hřeby se stuhami a nápisy podle historického zvyku. Hřebů je 13 s hesly jako: bratrství, volnost, vlastenectví, svornost, odvaha atd. Prapor je již 110 let zachoval a přečkal v dobré stavu všechny záludnosti těch dob.

Michal Urbánek

Vsetínský sokol byl založen v roce 1893. Vůdčí osobností mezi zakládajícími byl významný architekt a stavitel Michal Urbánek. Stál pak v čele vsetínského Sokola třicet let a také jako zakládající byl 28 let starostou Valašské župy Františka Palackého. Postavil mnoho staveb, zejména kostelů, radnic, společenských domů, které dnes patří k nejhezčím nejen na Vsetíně, ale i v širokém okolí. Měl velmi blízko k lidové architektuře, však svá učednická léta (téměř 10 let) u něj jako asistent strávil vynikajícím znalec a stavitel v oblasti lidové architektury národního umělce Dušana Samka Jurkoviče. Svůj největší sen a touhu však Michalu Urbánkovi nebylo dopraveno. Postavit vsetínskému sokolu co nejkrásnější Sokolovnu. Založil Družstvo (pro postavení) Sokolovny. Střádala se korunka ke korunce. Už se mělo počítat stavět, ale vše překazila 1 · světová válka. Po něm byl už příliš starý a nemocný. Vsetínští Sokolové však nakonec si vybudovali Sokolovnu.

Tato fotografie je neuvěřitelná 133 let stará (1870). V té době studoval Michal Urbánek na vysoké škole technické v Brně obor stavební inženýrství, k němuž získal milovanou architekturu. V Brně také vstoupil do Sokola a jeho robustní postava ho předurčovala do role praporečníka. K Sokolu měl vždy blízko, protože již za své studium na piaristickém reálu v Praze se seznámil s tělovýchovným vlasteneckým hnutím, které po svém založení Čecha - vlastenci sledovali dědičně po svém otci. V té době Tyrš právě založil Sokola (1862). V Brně se proslavil coby statečný praporčík a jeho činnost se zachovala nejedná příhoda. Však někteří z nich: V nějakém slavnostním dni konali němečtí turnéři v tehdejších německých Brně své veřejné vystoupení a slávu přímo v ulicích. Sokolům však v deseti dnech bylo zakázáno vycházet, v krejčovské prapore. Ale nikterak nemohl odradit Michala Urbánku a několik jeho přátel Sokolů, hlavně studentů, kteří se i přes tuto diskriminaci vydali, je praporou do Brněnských ulic. A přímo a rovnou před slavobránu s tribunou plnou turnerů. A provolávali své sokolské: "Na zdar!" -, Když tu Urbánek přímo před vyzdobeným svatostánkem Němců vykřikl "Na zmar!". Tož nastala chumelenice veliká, ale našim demonstrantům se podařilo uniknout a zachránit batožinu. Po Urbánkovi bylo vyhlášeno policejní pátrání. Z Brna je bratři vyvezli zabalený v koberci (hrozba vyloučení ze školy, ztráta diplomu atd.). Není divu, že brněnští Sokolové později jmenovali Urbánku po celoživotní čestné a pro historii pak hodnou praporčíkem a členem sokolské jednoty Sokol Brno 1.

Založení vsetínského Sokola bylo svěřeno zkušeného Michalu Urbánkovi. Ale deset musel nejprve zhostit základního úkolu, postavit evangelický kostel .

Dílo úspěšně dokončilo v roce 1882 . Kostel byl krásný a další zakázky se jen hrnuly. Sám zatím dojížděl do Valašského Meziříčí, nejstarší k sokolské jednotě v Moravě (společně s jednotnou brněnskou založenou v roce 1864 - 2 roky po Sokolu pražském), která jako první oficiálně a oficiálně nesla název Sokol. Sokoli v Praze se obávali této jméno uplatnit, ač tam navržený. Sokoly se nazývají srbskými hrdinovými bojujícími za svobodu Srbska. A mohly Rakousko - Uherské úřady považovat za politickou provokaci. Na Vsetíně je prozatím zřízeno "jen" tzv. "Sokolská družina" lezců při "Dobrovném sdružení hasičů". Urbánek zastával funkci velitele.

Množství zakázek vede Urbánka k trvalému usazování na Vsetíně a otevření stavební kanceláře. Odkoupí av lidovém slohu přestavuje dům poslance Bubely (také zakládající člen Sokola) a provozuje v něm dokonce i první lázeňské lázně na Vsetíně (venkovní bazén v létě ). V tomto domku s Urbánkem žil Dušan Samko Jurkovič , Urbánkův asistent, v podkroví kreslí návrhy sgrafitu pro občanskou záložnu Mikuláš Aleš , Urbánkův velký přítel.
Množství staveb Michala Urbánky a jejich vyspělé architektury - toť obdivuhodné. Kolem deseti kostelů, ještě více škol a nepočítaně dalších staveb.

Po příchodu na Vsetín pobýval Urbánek "Na Pančavě", v menší hotelové hospůdce - restaurace. Na jehoim místě později vystaví krásný dvoupatrový hotel. Na další obrázek je celé panoráma Urbánkových staveb. Začíná restaurace Snaha - tzv. "Střední šenk", který Urbánek přestavěl. Zde a "Pančavě" sedávali nejvýznačnější občané a projednali mnoho - také i založení Sokola. Další dům je Občanská záložna vyzdobená překrásnými sgrafity podle Alše, stavby i Alšova, které se účastní výzdobě jsou zásluhou Urbánky. Další měšťanské domy, nad nimi starý evangelický kostel a fara, nový evanglický kostel. Urbánkovy stavitelské aktivity ovšem poněkud odsouvají založení Sokola. V létech 1888 až 1889 dokončuje Urbánek stavbu velké měšťanské školy a tělocvičnu vhodnou pro sokolskou cvičení a zaroveň přijímá do své kanceláře Dušana Samko Jurkoviče. Škola se vybavuje a na řadě přicházejí další naléhavé úkoly. 120 × 145Src = images / vyst1n.jpg K tehdejšímu vlastenectví neoddělitelně patřil i národopis, a v této oblasti se tehdy v našich vlasti daly velké věci. Anagažoval se Urbánek a byl pověřen prezentací Vsetína a celé Valašské republiky na "Zemské zemské výstavě v Praze v roce 1891. Výstavní pavilon pro výstavu v podobě starodávného valašského vojenského stavitelství je velmi úspěšný, i když spojuje prvky lidové architektury s poměrně rozsáhlou výstavní expozicí pavilonem nebylo snadné Úspěch je velký a Praha se dozvíte o jedinečném koutu vlasti o Valašsku 94 × 120Src = images / jurkovn.jpg Dušan Samko Jurkovič, schopný a nadaný architekt je jednatelem této firmy, který požadoval zapojení všech národopisných pracovníků Vsetína a Valašská a utvoření výstavního výboru (shromáždění sbírek, koncepce, aranžmá,

Rok 1895

Byl ve znamení dvou velkých událostí. Konál se III. všesokolský slet v Praze , poprve na Letenské pláni, velká národopisná výstavana pražském výstavišti. Slet byl součástí této výstavy a obě akce se slavně zapsaly do historie. Slet se konal dva roky a jeden měsíc po založení vsetínského Sokola. Tato doba byla vyplněna působivou činností. Nácviky skladeb, množství vlasteneckých i vzdělávacích přednášek pro členství i veřejnost, obstaraná látka a pečlivě se sokolské kroje, prapor, uspořádána dvě velké veřejné cvičení. Ku sletovým cvičením se vypravilo 25 cvičenců, ovšem nekvičících králů i nekrojovaných bylo mnohem víc. Vždy na výstavišti stála celá, dnes již známá valašská vesnice postavená starostou Sokola Urbánkem a jeho asistentem a jednatelem Sokola, Dušanem Samko Jurkovičem. Nejen Urbánek a Jurkovič, ale i další významní národopisní pracovníci (profesor Válek, MUDr. Sova - zakladatel Vsetínského muzea, Bubelové, poslanci dr.Žáček a Karel Bubela, kteří se zasloužili o skvělý úspěch valašské expozice na pražských a Sokola - zakládajícími). Součástí vystavené vesnice byly jak rychtářské stavení, kostel, hospodářská usedlost a domácí zvířectvo, tak i nejslavnější hospoda "Na posledním groši". Tam vyhrál Pelár se svou "bandou", seděl zde a častým hostou byl Mikuláš Aleš a dal si hrát "komu to hrají". Seznámil se s Urbánkem i Jurkovičem, aby vše vyústilo do velkého zájmu o Valašsko, návštěvy Vsetína a vytvoření jediných Alšových sgrafitů na Moravě - na Vsetínské záložně. Tam vyhrál Pelár se svou "bandou", seděl zde a častým hostou byl Mikuláš Aleš a dal si hrát "komu to hrají". Seznámil se s Urbánkem i Jurkovičem, aby vše vyústilo do velkého zájmu o Valašsko, návštěvy Vsetína a vytvoření jediných Alšových sgrafitů na Moravě - na Vsetínské záložně. Tam vyhrál Pelár se svou "bandou", seděl zde a častým hostou byl Mikuláš Aleš a dal si hrát "komu to hrají". Seznámil se s Urbánkem i Jurkovičem, aby vše vyústilo do velkého zájmu o Valašsko, návštěvy Vsetína a vytvoření jediných Alšových sgrafitů na Moravě - na Vsetínské záložně.

Rok 1896 - první Alšova návštěva Vsetína

Alšův zájem o Valašsko podpořil i Urbánek, na jehož pozvání šel mistr na dně 12. až 23. července a vytvořil návrhy na sgrafitu pro občianskou záložnu (na ulici Urbánkova domku, kde žil i Jurkovič a na jeho místě dnes stojí Sokolovna). Během pobytu Urbánek provedl Alše Valašskem, říkal si Ondráš a Juráš. Památný je Alšův výrok, když se na hřebenu hor dozvídal, že stojí na česko-uherském (hranicích) hranici: "za svatého Václava zabírám Slovensko ke koruně svatováclavské". A hodil valašku (Jánošíkovsků sekerku - hůl) na slovenskou stranu, kde se zasekla.

Vsetínský Sokol v době Alšových návštěv

Urbánek v té době byl v plné mužné síle. Dozníval slet a připravoval se na veřejné cvičení. Základem byly sletové skladby. Podařilo se získat místo pro cvičiště, bohužel až na poslední chvíli. Úřadeno datum 26. července. Urbánek by pravděpodobně Alše k veřejnému vystoupení a slavnostnímu rozloučení pozdržel. Ovšem se ukázalo, že k úpravám cvičiště, postavit šatny, stánky a stany není v silách Dušana Jurkoviče (během 14 dnů), navíc Jurkovič i Urbánek byl plně zaujat Alšem a jeho návštěvou, tak Jurkovič, který byl zadán, odmítl s tím , že úkol si netroufá splnit. Možná se také nechtěl před Alšem prezentovat narychlo a nedokonale splněným úkolem. Veřaejná cvičení se odložila - byla provedena až 4. září. Aleš ukončil svou návštěvu 23. července.

Alšovo dílo na Vsetíně a později na Pustevnách

Aleš pracoval na sgrafitách s velkým zájmem a ti, kteří viděli při práci, mluvili s poctou, jak mistrovsky přímo vrhli na kartony svých myšlenek a záměrů, postav a valašských stavení, přírodu. Práce nevydrží příliš dlouho, takže zbylo dostatek času na seznámení s mnoha přáteli na Valašsku i na cestách po Valachských kopcích a horách. Však také rodinné svazky Alšových dcer částečně směřují k Valašsku, přesněji k Vsetínským Hlubínkům, když starší Alšova dcera si vzala tehdy magistrální rady města Pražského, pana Hlubinku a jeho brantrance pak mladší dcera Alšova.

Rok 1897 - útlum, tragické osudy, odchody

Po velkém rozmachu vsetínského Sokola po založení dochází ik ik zákonitému útlumu. Tak tomu po pořádku. Vsetínské postihuje i řadu odchodů těch nejlepších - zakládajících bratří: Lemeš, Dařílek, Petrus, všichni přední funkcionáři, náčelník Hlavinku těžce těžký úraz, který zemřel následující rok. Nebyl to úraz v Sokole. Také Jurkovič již vyspěl natolik, že s Urbánkem rád spolupracoval. jak později vzpomínal, nespokojuje se již s asistentem místa a chce se osamostatnit. Nakonec odchází. Ale ještě s Urbánkem postaví Maměnku a Libušín na Pustevnách, již jako hlavní architekt, Urbánek jako stavitel a výzdobě se opět obrátí na Mikuláše Alše. Cvičení toho roku v Sokole velmi upadá, zato se koná řada výletů, včetně župních (místo veřejných). Cesty byly náročně av krojích. Byla zároveň propagace Sokolstva a možná i všechno ovlivnilo i Urbánkovy cesty s Alšem po Valašských kopcích. Urbánek v té době byl nejen starostou Vsetínského Sokola, ale v roce 1896 byl zvolen starostou Valašské župy Františka Palackého. V první funkci trval 30 let, ve druhé 27 let.

Zdroj: TJ Sokol Vsetín