Traditional Geocache

Telocvicna Jednota Sokol Vsetin (007)

A cache by siskyn205 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 4/3/2014
In Zlinsky kraj, Czech Republic
Difficulty:
1 out of 5
Terrain:
4 out of 5

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:




TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA SOKOL VSETÍN

 

Založení Vsetínského Sokola 1893 -1894

28. květen 1893. Konečně je zde den založení vsetínského Sokola. Kostel je postaven, postavena je i Horní škola s tělocvičnou, zvládnuty byly i velké výstavy v Praze a na Vsetíně. V rámci té vsetínské v roce 1892 bylo uspořádáno i velké veřejné cvičení za přispění Sokola Valašské Meziříčí, cvičila i vsetínská “Sokolská družina” při hasičském sboru. Současně byly provedeny i scény z “Valašské svatby”, úspěch byl dokonalý a nadšení pro Sokol velké.

Urbánek neponechal nic náhodě. Vše úředně dojednáno, pořízeno razítko i bytelné knihy pro zápisy o založení, jakož i na zápisy ze schůzí výborů a také Zápisník členů. Vše nadepsáno krásným písmem Urbánkovy ruky architekta. Také členská základna (68 členů) zajištěna a všichni se také téhož dne po valné hromadě slavnostně zapisuji do knihy “Členského zápisníku”. Po celý rok se pak na Horní škole pilně cvičí a již v roce 1894 pořádá tělocvičná jednota Sokol ve Winklerově zahradě vlastní cvičení veřejné. Jeho úroveň překvapí a k velké pochvale přiměje i zastupitele České obce sokolské z Prahy. Při této příležitosti odevzdávají vsetínské paní a děvy Sokolu vlastnoručně vyšitý prapor. Do žerdě pak jsou slavnostně vtloukány hřeby se stuhami a nápisy dle historického zvyku. Hřebů je 13 s hesly jako : bratrství, volnost, vlastenectví, svornost, odvaha atd. Prapor je již 110 let pečlivě uchováván a přečkal v dobrém stavu všechny záludnosti těch dob.

Michal Urbánek

  

Michal Urbánek (*1849–†1923)

Vsetínský Sokol byl založen v roce 1893. Vůdčí osobností mezi zakládajícími byl znamenitý architekt a stavitel Michal Urbánek. Stál pak v čele vsetínského Sokola plných třicet let a zároveň rovněž jako zakládající byl i 28 let starostou Valašské župy Františka Palackého. Postavil mnoho staveb , především kostelů, radnic, společenských domů, které dodnes patří k nejhezčím nejen na Vsetíně, ale i v širokém okolí. Měl velmi blízko i k lidové architektuře, Však svá učednická léta (téměř 10 let) u něj jako asistent strávil výtečný znalec a stavitel v oblasti lidové architektury národní umělec Dušan Samko Jurkovič. Svůj největší sen a touhu však Michalu Urbánkovi nebylo dopřáno naplnit. Postavit vsetínskému Sokolu co nejkrásnější Sokolovnu. Založil Družstvo (pro postavení) Sokolovny. Střádala se korunka ke korunce. Již se mělo počít stavět, ale vše překazila 1· světová válka. Po ní byl již příliš starý a nemocný. Vsetínští Sokolové však nakonec si krásnou Sokolovnu postavili. Jistě by se Urbánkovi líbila, však na ni i materielně nemálo přispěl.

Tato fotografie je neuvěřitelných 133 let stará (1870). V té době studoval Michal Urbánek na c. k. vysoké technické škole v Brně obor stavitelské inženýrství,k němuž si přibral milovanou architekturu. V Brně rovněž vstoupil do Sokola a jeho robustní postava ho přímo předurčovala do rolepraporečníka. K Sokolu měl vždy blízko, vždyť již za svých studii na piaristické reálce v Praze se seznamoval s tělovýchovným vlasteneckým hnutím, které svým založením Čecha – vlastence zděděným po otci bedlivě sledoval. Však v té době Tyrš právě zakládal Sokol (1862). V Brně proslul coby statečný praporečník a o jeho činech se dochovala nejedna příhoda. Však hle – tu jedna z nich : V nějaký slavnostní den konali němečtí turnéři v tehdy dosti němčícím Brně svá veřejná vystoupení a slávy přímo v ulicích. Sokolům však v ten den bylo zakázáno vycházeti, v kroji natož s praporem. Ale to nikterak nemohlo odradit Michala Urbánka a několik jeho přátel Sokolů, hlavně studentů, kteří se navzdory této diskriminaci vydali i s praporem do Brněnských ulic. A přímo a rovnou před slavobránu s tribunou plnou turnerů. A provolávali své sokolské : “Na zdar!” -, Když tu Urbánek přímo před vyzdobeným svatostánkem Němců vykřikl “Na zmar!”. Tož nastala chumelenice veliká, ale našim demonstrantům se podařilo uniknout a prapor zachránit. Po Urbánkovi bylo vyhlášeno policejní pátrání. Z Brna jej bratři vyvezli zabaleného v koberci (hrozilo vyloučení ze školy, ztráta diplomu atd.). Není divu, že brněnští Sokolové později jmenovali Urbánka doživotním čestným a pro historii pak zasloužilým praporečníkem a členem sokolské jednoty Sokol Brno 1.

Založení vsetínského Sokola bylo svěřeno zkušenému Michalu Urbánkovi. Ale ten se musel nejprve zhostit základního úkolu, postavit evangelický kostel.

Dílo úspěšně dokončil v roce 1882. Kostel byl krásný a další zakázky se jen hrnuly. Sám zatím dojížděl do Valašského Meziříčí, nejstarší to sokolské jednotě na Moravě (společně s jednotou brněnskou založeny v roce 1864 – 2 roky po Sokolu pražském), která jako první úředně a oficiálně nesla název Sokol. Sokoli v Praze se obávali tento název uplatnit, ač tam navržen. Sokoly se totiž nazývali srbští hrdinové bojující za svobodu Srbska. A to mohly Rakousko – Uherské úřady považovat za politickou provokaci. Na Vsetíně je prozatím zřízen “jen” tzv. “Sokolská družina” lezců při “Dobrovném sdružení hasičů”. Urbánek zastával funkci velitele.

Množství zakázek vede Urbánka k trvalému usazení na Vsetíně a k otevření stavební kanceláře. Odkoupí a v lidovém slohu přestaví dům poslance Bubely(rovněž zakládající člen Sokola) a provozuje v něm dokonce první vanové lázně na Vsetíně (a venkovní bazén letní). V tomto domku s Urbánkem později žilDušan Samko Jurkovič, Urbánkův asistent, v podkroví kreslí návrhy sgrafit pro občanskou záložnu Mikuláš Aleš, Urbánkův velký přítel.
Množstství staveb Michala Urbánka a jejich vytříbená architektura – toť obdivuhodné. Kolem deseti kostelů, ještě více škol a nepočítaně dalších staveb.

Po příchodu na Vsetín bydlel Urbánek “Na Pančavě”, v menší hotelové hospůdce – restauraci. Na jejim místě později vystaví krásný dvoupatrový hotel. Na dalším obrázku je celé panoráma Urbánkových staveb. Začíná restaurací Snaha – tzv. “prostřední šenk”, který Urbánek přestavěl. Zde a na “Pančavě” sedávali nejvýznačnější občané a probírali mnohé – také i založení Sokola. Další dům je Občanská záložna vyzdobená překrásnými sgrafity dle Alše, stavba i Alšova účast n výzdobě jsou zásluhou Urbánka. Další měšťanské domy, nad nimi starý evangelický kostel a fara, nový evanglický kostel. Urbánkovy stavitelské aktivity ovšem poněkud odsouvají založení Sokola. V létech 1888 až 1889 dokončuje Urbánek stavbu velké měšťanské školy a tělocvičnou vhodnou pro sokolská cvičení a zaroveň přijíma do své kanceláře Dušana Samko Jurkoviče. Škola se vybavuje a na řadu přicházejí další naléhavé úkoly. 120×145Src=images/vyst1n.jpg K tehdejšímu vlastenectví neoddělitelně patřil i národopis, a v této oblasti, se tehdy v naši vlasti dály velké věci. Anagažoval se i Urbánek a byl pověřen prezentací Vsetína i celého Valašska na "Všeobecné zemské výstavě v Praze v roce 1891. Pro tuto výstavu konstruuje výstavní pavilon v podobě starodávného valašského fojtství. Projekt je mimořádně zdařilý, i když skloubit prvky lidové architektury s poměrně rozsáhlým výstavním pavilonem nebylo snadné. Úspěch je velký a Praha se snad poprve dozvídá o svérázném koutu vlasti, o Valašsku. 94×120Src=images/jurkovn.jpg Dušan Samko Jurkovič, schopný a nadaný architekt je jednatelem tohoto podniku, který si vyžádal zapojení všech národopisných pracovníků Vsetína a Valašska a utvoření výstavního výboru (shromáždění sbírek, koncepce, aranžmá, programové dny ve výstavním pavilonu, hudební a taneční výstoupení folklorních skupin, slavná Pelárova kapela… ).

Rok 1895

Byl ve znamení dvou velkých událostí. Konal se III. všesokolský slet v Praze, poprve na Letenské pláni, avelká národopisná výstava na pražském výstavišti. Slet byl součástí této výstavy a obě akce se slavně zapsaly do historie. Slet se konal dva roky a jeden měsíc po založení vsetínského Sokola. Tato doba byla vyplněna horlivou činností. Nácviky skladeb, množství vlasteneckých i vzdělavatelských přednášek pro členstvo i veřejnost, obstarána látka a pilně se šily sokolské kroje, prapor, uspořádána dvě velka veřejná cvičení. Ku sletovým cvičením se vypravilo 25 cvičenců, ovšem necvičících krojovaných i nekrojovaných bylo daleko víc. Vždyť na výstavišti stála celá, dnes již proslulá valašská vesnice zbudovaná starostou Sokola Urbánkem a jeho asistentem a jednatelem Sokola, Dušanem Samko Jurkovičem. Nejen Urbánek a Jurkovič, ale i další významní národopisní pracovnící (profesor Válek, MUDr Sova – zakladatel vsetínského muzea, Bubelové, poslanci dr.Žáček a Karel Bubela, to byli, kteří se zasloužili o skvělý úspěch valašské expozici na pražské byli i členy Sokola – zakládajícími). Součástí vystavované vesnice bylo jak rychtářaské stavení, kostel, hospodářské usedlosti i s domácím zvířectvem, tak i snad nejslavnější hospoda “Na posledním groši”. Tam vyhrával Pelár se svou “bandou”, sedával zde a častým hostem byl Mikuláš Aleš a dával si hrát “komu to hrajú”. Seznámil se s Urbánkem i Jurkovičem, aby vše vyústilo ve velký zájem o Valašsko, návštěvy Vsetína a vytvoření snad jediných Alšových sgrafit na Moravě – na vsetínské záložně.

Rok 1896 - první Alšova návštěva Vsetína

Alšův zájem o Valašsko podpořil i Urbánek, na jehož pozvání u nás mistr pobýval ve dnech 12. až 23. července a vytvořil návrhy na sgrafita pro občanskou záložnu (na půdě Urbánkova domku, kde bydlel i Jurkovič a na jehož místě dnes stojí Sokolovna). Během pobytu Urbánek prováděl Alše Valašskem, říkali si Ondráš a Juráš. Památný je Alšův výrok, když na hřebenu hor se dozvěděl, že stojí na česko-uherské (slovenské) hranici : “jménem svatého Václava zabírám Slovensko ke koruně svatováclavské”. A hodil valašku (Jánošíkovsků sekerku – hůl) na slovenskou stranu, kde se zasekla.

Vsetínský Sokol v době Alšovy návštěvy

Urbánek v té době byl v plné mužné síle. Dozníval slet a připravovalo se veřejné cvičení. Základem byly sletové skladby. Podařilo se získat místo pro cvičiště, bohužel dosti na poslední chvíli. Uračeno datum 26. července. Urbánek by pravděpodobně Alše k veřejnému vystoupení i slavnostnímu rozloučení pozdržel. Ovšem ukázalo se, že upravit cvičiště, postavit šatny, tribuny i stánky není v silách Dušana Jurkoviče (během 14. dnů), navíc Jurkovič i Urbánek bylo plně zaujati Alšem a jeho návštěvou, a tak Jurkovič, kterému bylo vše zadáno, odmítl s tím, že úkol si netroufá splnit. Možná se také nechtěl před Alšem prezentovat narychlo a nedokonale splněným úkolem. Veřaejná cvičení se tedy odložila – byla uskutečněna až 4. zárí. Aleš ukončil svou návštěvu 23. července.

Alšovo dílo na Vsetíně a později i na Pustevnách

Aleš pracoval na sgrafitech s velkým zaujetím a ti, kdož mistra viděli při práci, hovořili s obdivem, jak mistrovsky přímo vrhal na kartony své myšlenky a záměry, postavy i valašská stavení, přírodu. Práce netrvaly příliš dlouho, takže zbylo dostatek času i na seznámení se s mnoha přáteli na Valašsku i na cesty po valašských kopcích a horách. Však také rodinné svazky Alšových dcer částečně směřují k Valašsku, přesněji ke vsetínským Hlubínkům, když starší Alšova dcera si vzala tehdy již magistrálního radu města pražského, pana Hlubinku a jeho brantrance pak mladší dcera Alšova.

Rok 1897 - útlum, tragické osudy, odchody

Po velkém rozmachu vsetínského Sokola po založení dochází snad i k zákonitému útlumu. Tak tomu po sletech skutečně bývá. Vsetínské však postihuje i řada odchodů těch nejlepších - zakládajících bratří : Lemeš, Dařílek, Petrus, vesměs čelní funkcionáři, náčelníka Hlavinku stihne těžký úraz na který následujícího roku zemřel. Nebyl to však úraz v Sokole. Také Jurkovič již vyspěl natolik, že ač s Urbánkem rád spolupracoval . jak později vzpomínal, nespokojuje se již s místem asistenta a hodlá se osamostatnit. Nakonec odchází. Ale ještě s Urbánkem postaví Maměnku a Libušín na Pustevnách, on již jako hlavní architekt, Urbánek jako stavitel a k výzdobě si opět přizvou Mikuláše Alše. Cvičení toho roku v Sokole velmi upadá, zato se koná řada výletů, včetně župních (místo veřejných). Cesty to byly náročně a v krojích. Byla zároveň propagace Sokolstva a možná vše ovlivnily i Urbánkovy cesty s Alšem po Valašských kopcích. Urbánek v té totiž byl nejen starostou vsetínského Sokola, ale v roce 1896 byl zvolen i starostou Valašské župy Františka Palackého. V první funkci setrval 30 let, ve druhé 27 let.

Zdroj: TJ Sokol Vsetín

  




Tato keš je součástí série *100 sokolských keší republice*,
kterou zakládá Česká obec sokolská prostřednictvím svých žup a jednot.
Série vzniká ke stému výročí založení republiky v roce 2018.



Additional Hints (Decrypt)

Fgebz

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



 

Find...

50 Logged Visits

Found it 48     Write note 1     Publish Listing 1     

View Logbook | View the Image Gallery of 10 images

**Warning! Spoilers may be included in the descriptions or links.

Current Time:
Last Updated: on 5/19/2017 6:08:49 AM Pacific Daylight Time (1:08 PM GMT)
Rendered From:Unknown
Coordinates are in the WGS84 datum