Mohylove pohrebiste Nova Hut Traditional Cache

Keš je klasická malá lock&lock krabička a zavede vás na mohylové pohřebiště v Nové Huti. Nejlepší přístupová trasa ke kešce vede po modré turistické značce, která začíná naproti hospodě v Nové Huti.

Mohylové pohřebiště označované jako „Nová Huť“ leží na katastrech obcí Dýšiná, Chrást a Smědčice. Pohřebiště je součástí obrovského pravěkého pohřebiště, které se táhlo po pravém břehu řeky Klabavy od Ejpovic až po Novou Huť. Na konci 19. století bylo podle důlního úředníka Františka Křikavy v této oblasti zaznamenáno více než 500 pravěkých mohyl a mnoho z nich bylo poté Křikavou prokopáno ve spolupráci s Josefem Smolíkem, jednatelem Archeologického sboru Národního muzea v Praze. Další pohřebiště se nacházela na druhém břehu řeky v okolí Kyšic. Do dnešních dnů se však zachovalo jen několik desítek mohyl v lese Kokotsko a pak právě skupina mohyl u Nové Hutě. Skupina mohyl u Nové Hutě čítá asi 120 mohyl různých velikostí. Mohyly byly zkoumány již v letech 1907−1911 F. Macháčkem (tajemník a pozdější ředitel Městského historického muzea v Plzni). Další výzkumy prováděl od roku 1925 správce archeologických sbírek Západočeského muzea v Plzni Václav Čtrnáct. Podle objevených předmětů (keramické nádoby, bronzové nástroje zbraně a šperky) je toto pohřebiště datováno především do střední doby bronzové, ale bylo objeveno i několik hrobů z mladší doby bronzové a pohřbívání pokračovalo i v době železné (doba halštatská a laténská). Mohyly byly navršeny převážně z hlíny, ale většina z nich obsahovala též vnitřní kamenné konstrukce. Jednalo se především o konstrukce hrobové komory uprostřed mohyly. V těchto kamenných komorách byla uložena nespálená nebo spálená těla zemřelých. Jako milodary byly do hrobů přikládány různé druhy keramických nádob (amfory, mísy, džbány, hrnce a další), a bronzové artefakty (sekery, nože, kopí, jehlice, náramky apod.). Do mohyly byly přidávány pohřby dalších zemřelých. Pozůstatky těchto mladších pohřbů se nacházejí v plášti mohyly. A jak charakterizoval podle nálezů zdejší lid archeolog Josef Smolík, který mohyly v sedmdesátých a osmdesátých letech 19. století zkoumal? „ V žádné mohyle nebyla objevena ani zbraň ani cokoliv jiného, z čehož bylo by lze uzavírati, že lid ten býval bojovný, nýbrž jednak z drobotin pro okrasu někdy nošených, jednak a zvláště z nápadné oné chudobnosti rovů zdá se, že lid onen vedl zde život tichý a pracovitý“, napsal Josef Smolík v časopise Památky Archeologické, XI. z roku 1878−82.

Zdroj: Petr Krištuf (Katedra archeologie ZČU)