Větřák se dříve říkalo větrnému mlýnu. Jeden takový se nacházel i u Soběchleb. Místní této lokalitě dodnes jinak než Větřák neřeknou, i když větrný mlýn zde již dávno nestojí. V této oblasti prakticky nepřetržitě fouká, takže místo k jeho postavení bylo vybráno velmi vhodně. Šlo o dřevěný větrný sloupový (či také beraní) mlýn německého typu stojící u mlynářova domu čp. 9/81. Mlýn sloupový (nebo také německý) je dřevěný mlýn, který se celý natáčí proti směru větru podle svislé osy, tvořené pevným dřevěným sloupem. K natáčení sloužila oj zvaná též ocas, ke které se připevnilo zařízení zvané vůzek či kozlík, nebo rumpál, popř. se mohli zapřáhnout koně, dobytek, a když ani to nebylo, stačilo, aby zatlačilo několik silných mužů.
Dvě fotografie soběchlebského mlýna
Soběchlebský mlýn byl postaven r. 1811 (povolení bylo uděleno 24.4.1811). Obilí se v něm mlelo do r. 1918, pak už jen šrotoval. V roce 1936 se majitelé Jindřich Zela a Filip Dohnal rozhodli mlýn zbořit. Zůstalo stát jen stavení mlynáře, na které si owneři této keše z dětství ještě dobře pamatují. Stálo u nehluboké zvodnělé strže, kde se v zimě dalo bruslit. Stavení muselo ustoupit skládce komunálního odpadu a bylo před sametovou revolucí zbořeno. Paradoxem je, že v aktuální katastrální mapě je mlynářův dům stále evidován jako existující objekt k bydlení :-). Skládka zcela zaplnila strž a změnila reliéf krajiny. Nyní je prostor skládky rekultivován a zarovnán s okolím, takže již nic nepřipomíná původní určení lokality. V archivu ownerů se nacházejí bohužel jen nepříliš kvalitní fotografie větrného mlýna z přelomu 20. a 30. let 20. století.
Srovnání stavu z doby I. republiky se současným stavem foceným zhruba ze stejného místa
Jediným dodnes existujícím pozůstatkem mlýna je pískovcový mlecí kámen, který se nyní nachází v zahradě jednoho ze soběchlebských obyvatel.
Dochovaný mlecí kámen
V širším okolí Soběchleb se dochovalo několik mlýnů stejného typu, např. v Partutovicích, Skaličce, Rymicích či Velkých Těšanech. Nejbližší podobný mlýn v Kladníkách (shodou okolností postaven mlynářem Františkem Skopalem ze Soběchleb v r. 1829) se bohužel kvůli nezájmu současných majitelů po vichřici počátkem roku 2008 zřítil, rozpadl a zanikl.
Větrný mlýn v Rymicích stejného typu, jaký stál v Soběchlebích
Vedle místa bývalého větrného mlýna stojí dnes opuštěný vodárenský objekt, notně pošramocený vandaly a hledači kovů. Prosíme, nevstupujte do něj, keš v něm není a riskujete zranění od střepů a různého smetí. Okolí objektu není moc vábné, lidé sem bohužel vyvážejí smetí i nadále. Snažili jsme se proto vysbírat od odpadků aspoň okolí keše. Z pahorku za vodárnou jsou dole pod vámi na severní straně zčásti vidět tři ekologické rybníky, na severovýchodě Radotín, na jihu na obzoru Hostýnské vrchy s výraznou kopulí poutního kostela. Výhledu na Soběchleby odtud brání vzrostlé zplanělé ovocné stromy, z nichž některé možná ještě pamatují mlýn. Pěkný výhled na Soběchleby je ale z nedalekého místa N 49°28.321 E 17°38.801.
Keš je pár kroků od místa, kde stával větrný mlýn. Přibližné místo, kde stál větrný mlýn, je na souřadnicích N 49°28.291 E 17°38.727.
V keši najdete nějaká CWG na výměnu, pár drobností pro geodrobotinu a také zbrusu novou dřevěnou novinku. Pro první tři nálezce je v keši malá odměna. Pro několik prvních nálezců se v ní také nachází speciální edice CWG, ale i tyto měňte fér, tj. kus za kus.
Prosíme kačery, aby ke keši postupovali pouze od jihu ze strany od vodárenského objektu ať již po okraji louky na bývalé skládce, nebo zadem mezi polem a vodárenským objektem, a nechodili přes louku, aby na ní nevznikaly geodálnice. Od severu je keš výrazně hůř přístupná a u severní polní cesty se navíc nacházejí soukromá pole často navštěvovaná jejich majiteli, u nichž by parkující a procházející kačeři mohli vzbuzovat velkou pozornost, popř. nevoli, že se kolem jejich majetku ochomýtají cizí osoby.
Nezapomeňte si opsat další bonusové číslo.