Kromě velkých ledovcových jezer a malých rašelinných jezírek jsou po Šumavě rozeseté méně známé nádrže. Vznikly lidským přičiněním a obvykle se v nich zadržovala voda potřebná tehdy k plavení dřeva. Polecká a Světlohorská nádrž, Jelení, Ždárecké, Brložské či Boubínské jezírko – umělý původ všech těchto nádrží je dávno skryt dlouhým působením přírody. Jezírka do svého okolí vrostla, jako by tam byla odnepaměti. Jsou ozdobou krajiny a svou krásou se směle vyrovnají přírodním jezerům.
Na Železnorudsku se nachází Čertovo a Černé jezero, dvojice našich největších ledovcových jezer, na Úhlavě jsou zbudovány dvě velké přehrady, ale plavební nádrž byste v blízkém okolí nejspíš nenašli. Přesto je v samotné Železné Rudě zákoutí, které poskytuje podobný dojem.
Jen sto metrů za hotelem Engadin se trochu skrývá přírodní koupaliště Žabáky. Koupaliště bylo vybudováno až v poválečné době na jednom z prvních přítoků Řezné. Díky nadmořské výšce přibližně 848 metrů a malé vzdálenosti od pramene je jeho voda studená. Stavitelé se snažili v koupališti zajistit teplotu přijatelnou pro tělo a vybudovali jej s obtokovou stokou. Doby největší slávy má však koupaliště dávno za sebou. Neudržovaná obtoková stoka je zanesena a zarostlá, voda potoka protéká přímo koupalištěm a to je proto chladné. Starosta Železné Rudy, Michal Šnebergr, prohlásil, že město na údržbu či obnovu koupaliště nemůže vyčlenit žádné větší částky. Každým rokem se tak posiluje přírodní charakter nádrže s křišťálově čirou vodou, byť plavci nejspíš místa s vodními rostlinami asi neocení.
Každý z břehů téměř půlhektarové vodní nádrže má jiný charakter: jižní břeh tvoří sypaná hráz opatřená stařičkým zábradlím a dřevěným molem. Z něj lze pozorovat dno klesající do největších hloubek i trsy vodních rostlin. Východní břeh s pozvolným písčitým dnem přechází v slunečnou travnatou pláž a dále v louku. Západním břeh je zcela zajat smrkovým lesem skrývajícím i pěkné buky. Nejkrásnější je severní břeh mizející pod náletem břízek, olší a malých smrčků. Je-li slunečné bezvětří, lehněte si na konec lávky a pozorujte zrcadlení stromů tohoto břehu na hladině.
 |
 |
Koupaliště Žabáky je také občasným domovem rodiny bobrů. Největší evropští hlodavci se na počátku století vrátili na Železnorudsko, když se usadili na řece Řezné pod nádražím v Alžbětíně. V pobřežních porostech se bobřím rodinám dařilo a jelikož jsou odrostlá tříletá mláďata vypuzována mimo území obývané rodinou, bobři se pozvolna šíří na vhodná místa na Řezné. Naleznete je také na přítocích jako je např. hraniční potok Svarožná nebo bezejmenný potok napájející Žabáky. V době založení keše na jaře 2014 nebyl v blízkosti koupaliště typický bobří hrad ani hráz, ani jsme tu bobra osobně nezahlédli (neboť plaché zvíře je aktivní především v noci), ale pobytových stop v podobě ohlodaných stromů tu už byl dostatek. V září 2015 je na západním břehu koupaliště vidět větší kupu větví, tj. samotné bobří doupě (waypoint R1), a na přítoku do koupaliště jsou dvě hráze zadržující vodu (waypoint R2). Doporučujeme prohlédnout obojí.
Kudy ke krabičce
Okolo koupaliště neprochází žádná z turistických tras, jen v blízkosti hotelu Engadin vede Sklářská naučná stezka. Autem je potřeba z hlavní silnice odbočit ještě před Železnou Rudou (waypoint T1, streetview) a dojet k hotelu. V letní sezóně bývá možné na hotelovém parkoviště parkovat, případně je možné dojet až na okraj louky (waypoint T2), ale samotnou louku nebrázděte.
CHKO Šumava
Keš je umístěna na území Chráněné krajinné oblasti Šumava. Při svém pobytu buďte k přírodě ohleduplní: chovejte se tiše, odnášejte si své odpadky, zapomeňte na rozdělávání ohně a v lesích vynechte i kouření. Květiny, stromy a živočichy nechte růst a žít, jsou tu doma a mnoho z nich patří mezi ohrožené. S kolem jezděte především po silnicích, pevných cestách a vyznačených cyklostezkách, kdekoliv jinde přemýšlejte, zda je cesta pro kolo vhodná. Jděte tak, aby příroda po vaší návštěvě zůstala stejná i pro další návštěvníky. Děkujeme!
(kopie listingu)