Vražda nad lomem
Byla zima roku 1945, češi s němci se začali čím dál víc nesnášet. V lomu bylo spousta zatčených Čechů kteří měli německé občanství nebo češi co pomáhali němcům a rubali kámen. Zamysleme se, pokud to bylo pouze na výpomoc soused sousedovi či kamarád kamarádovi nebo dokonce bratr bratrovi v dobrém slova smyslu (nic co by se týkalo proti státu) co špatného udělali, vždyť jsme tu bok po boku desítky let žili češi s němci a šlo to. Byla mírná zima a o bláto v lomu nebylo nouze, každý pád každé klopýtnutí bylo vykoupeno studenou blátivou daní. Po okraji lomu chodili hlídky o počtu tří ozbrojených mužů. Jeden z nich nosil u sebe vždy plynovou masku. Po nocích stával na okraji lomu s nasazenou maskou a vháněl nám do těla strach. Při každém nádechu a výdechu vycházeli z masky strašidelné zvuky. Občas si i sám pro sebe mluvil a uchychtával se, říkali jsme mu plyňík.Jednoho dne jsme se rozhodli že utečeme. Byla to neděle, stráž na okraji lomu dospávala sobotní návštěvu nedalekého hostince na Nových Domcích, kde stály jen tři farmářské usedlosti a hostinec. Takže opravdu konec světa, bohem zapomenuté místo, protože co tam vyřvávali a vyváděli bachři no hrůza.doneslo se k nám že po cestě zpět do lomu znásilnili místní selku které manžela zavalila suť a byla na vše sama. Zlost v nás rostla a zuřivost sílila.Měli jsme nachystané nože, které jsme si vyrobili z ostrých kamenů. V lomu ráno býval v neděli jen jeden bachař zbyvající tři hlídali lom z vrchu. Měli jsme vysledovaný okamžik kdy si plyňák zdřímnul, bylo to mezi 7-8h ráno. To byl náš čas. Jelikož jsme chodili už na 6h ráno rubat, to byla ještě tma v zimě, zavolali jsme k fingovanému zranění bachaře co nás hlídal dole a ten si při takové situaci přivolal vždy krajního z horní části lumu. Sbíhal dolů když v tom zakopl a spadl římo do obrovské kaluže plné bahna a to byla naše pravá chvíle. Fingovaný raněný muž prožízl nožem hrdlo bachaře, co se skláněl nad ním ve stejném okamžiku jsme sebrali z kaluže zbraň a pažbou omráčili valejícíseho bachaře v blátě. Plyňák si vesele pochrupoval dál v masce a třetí bachař si odskočil vymočit nebyl zrovna vidět. Měli jsme na výběr buď utečeme nebo pomstíme za zavaleného sedláka. POMSTA zašeptal jeden z nás a zbytek odvětil POMSTA !!! a už jsme se šplhali vzhůru za plyňákem. Spal opřený o strom, vyčkali jsme až se vrátí třetí bachař a z dálky jsme po něm vystřelili a byl to přímí zásah do hlavy. Plyňák probouzející se začal v masce rozčilovat a začal po nás něco vyřvávat ale v masce mu nebylo nic rozumět. Neváhali jsme a zamordovali jsme ho. Útěk se zdařil, nikdy nás nenašli a maska tam visí do dnes.
MASKA N49° 59.775 E016° 58.238 uz ji nekdo ukradnul
něco málo o lomu
Velký, již nepoužívaný lom v městském lese, snadno přístupný od zelené TZ (případně žluté přes Kokeš) od Tulinky u Šumperka. Výrazné stěny výšky přes 20m tvoří půlkruhový až podkovovitý těžební prostor. V lomu se těžila amfibolitická rula ke stavebním účelům. V hornině pegmatitové žíly. Z nálezů byl popsány beryl, gahnit, kolumbinit, skoryl, triplit. V geologické literatuře je popsán jako lom Ostředek u Šumperka. Pojmenování nese podle kopce nad lomem, který je skutečně v základní mapě ČR dostupné i na internetovém vyhledávači s kótou 593m. V turistických mapách i mezi šumperáky je však tento vrch známější jako Kokrháč, je to vlastně první vrchol v masivu Městských skal, předchozí Kokeš je přece jen výrazněji oddělen od hory sedlem, v němž najdeme právě zmíněný lom.
(www.turistika.cz)
