BIOGRAF ČESKÝ RÁJ
Tradice jičínského divadelnictví historicky vyrůstá z barokních náboženských produkcí zdejší jezuitské koleje. První záznam divadelního představení v Jičíně se vztahuje k roku 1628, kdy byla provedena hra Umučení Páně. Světsky laděné divadelní hry se tu uplatnily až v pobarokní době, první snad někdy po roce 1800. V 19. století do města zajížděly různé kočovné společnosti (se Zöllnerovou společností tu v letech 1854 a 1856 vystupoval i J. K. Tyl). V šedesátých letech se hrálo v hostinci „U Hrubých“ na Valdickém předměstí. Místní ochotníci se v poslední třetině století formovali v místních občanských spolcích: Občanské besedě, která pořádala představení v hostinci „U města Hamburku“ a Řemeslnické besedě, jejíž členové hráli v hostincích „U Cepků“, „U Němců“, v domě čp. 6 (U zlatého hroznu) na Valdštejnově náměstí nebo v aréně, postavené v areálu zámecké zahrady. Spolupráce obou sdružení vedla nakonec v roce 1875 k založení Jednoty divadelních ochotníků. Názorové třenice však členstvo Jednoty zakrátko rozklížily; v roce 1876 vznikl samostatný spolek Hálek a od roku 1883 byla obnovena samostatná činnosti divadelních sekcí Občanské a Řemeslnické besedy. Od roku 1899 inscenoval představení i dramatický odbor jičínského Sokola.
Stavbu nové divadelní budovy s biografem prosazovala korporace "Bio Český ráj, družstvo válečných poškozenců v Jičíně, společenstvo s ručením omezeným", založená 26. dubna 1922, která získala - podobně jako jičínský Sokol - biografickou koncesi. Snaha o prosazení stavby druhého jičínského divadla v roce 1923 rozdělila jičínskou kulturní veřejnost na dva tábory. Odpůrci této myšlenky, sdružení kolem jičínského Sokola, v jehož starší a nevyhovující budově strádalo ono první jičínské divadlo, ale který mu nebyl schopen poskytnout lepší podmínky, poukazovali přitom na údajnou zbytečnost druhé stálé scény a na zbytečné finanční náklady s jejím zbudováním spojené. Prvotní plány ke stavbě vypracoval pro družstvo ing. František Holeček z Jičína, stavba byla však nakonec realizována podle projektu dodaného v únoru 1923 pražskou firmou Gröger, Hemerka a spol. (účast architekta Kraupeho, jinak zcela neznámého, na plánech divadla je - jak objasnil Jiří Hilmera - tradovaným omylem regionální literatury). Stavební práce, prováděné jičínskou firmou Ing. Karel Vorel, pokračovaly rychle a slavnostní otevření budovy pro veřejnost se konalo 16. prosince 1923. Náklady na stavbu činily v úhrnu 1.200.000 korun. Efektní architektonická podoba objektu byla v průběhu pozdějších let silně znehodnocena vícero přestavbami.
Předsedou družstva byl v letech 1925-1938 MUDr. Josef Mrňák, představitel divadelního spolku Intimní scéna (od roku 1940 nesla budova název Mrňákovo divadlo). Vedle divadelních představení a promítání filmů budova tehdy sloužila také ke koncertům, besedám a dalším kulturním akcím. Po roce 1949, kdy skončil biograf v sokolovně i filmová promítání v Lidovém domě (Ruská ul. čp. 192), zde ale filmová představení převládla nad ostatními programy. Po 2. světové válce stavba sloužila jen pro účely promítání (dlouhá léta nesla název "Kino Svět").Tehdejší vedení biografu a divadla si počínalo velkoryse a úspěšně, což dokládá i to, že se v Jičíně promítaly filmy souběžně s jejich pražskými premiérami a na divadelních prknech hostovali takové osobnosti jako Voskovec a Werich, klavírní virtuos Rudolf Firkušný, Ema Destinová, koncertovala tu Česká filharmonie a další.V letech 1957-1958 byla pak provedena generální oprava objektu, při níž byla budova vybavena novým technickým zařízením.V roce 1994 rozhodla městská rada o navrácení původního názvu „Biograf Český ráj“.
Převzato z http://www.kzmj.cz/biograf/historie
