Tato keš patří do série Pověsti a zkazky od Javořice – nezapomeň si opsat bonusové číslo. Jinak se nedostaneš k finální keši!
Jak hastrman o koledě k base přišel
Kolem Šicnerova dolního mlýna ve Studené vede cesta do Skrýchova po hrázi rybníka. Zaposloucháte-li se někdy v klidu večera, nebo brzy ráno uprostřed hráze nad potrubím odtoku, nebo ještě lépe sjedete-li dolů pod hráz blíž, kde končí potrubí, uslyšíte šumot pramínku vody odtékajícího do potoka. A teď něco šumot přehlušilo a teď zesílilo, nahradilo! Vždyť je to basa!! Opravdu někdo tam hraje v hrázi na basu, někde blíž ke stavidlu. Věřte nebo nevěřte, je to basa. Její hluboký hlas chvílemi zesílí v rytmu tance, pak zase jakoby utichal a jakoby vzlykem končil…
Ne, nezdálo se vám to! Jen počkejte chvíli. A zase: „Šrum, šrum, tydlydum… a dum šrum, šrum, tydlydum, dum…“ Končí na chvíli. Už jen ticho, klid a ten šum proudícího šůrku vody. A zas:“ Šrum, šrum, tylydum a dum…“
Nechtěli tomu kluci ve škole věřit, když jim Toník vypravoval, jak poslouchal na hrázi basu hrát. Ale pak se celý houfec kluků vypravil k Šicnerovu dolnímu mlýnu zjistit pravdu. Toník nelhal! Jasně uslyšeli:“Šrum, šrum, tydlydum a dum…“ Nic platno, je to basa! „Ale kdo tam hraje?, ptají se všichni a bojácně se rozhlížejí. Dobře vědí:“Kdož jiný než hastrman!“ A mazali raději rychle domů. „Jenže kde by vzal hastrman basu?“ vrtalo jim hlavou. Až děda jim, když se ho zeptali, řekl:“No kde? Zeptejte se doma. Všichni tady ještě pamatují, jak se tam basista topil.“
Parta muzikantů šla tenkrát o koledě ze Skrýchova domů do Studené. Inštrumenty pod paždí, basu na záda a jde se! Jenže nohy jsou nějak těžké, krok se krátí a tak, že si chvíli odpočinou tady na hrázi, na té lavičce u vchodu do mlýna. Však tam ještě ta lavička nedávno byla. Chvíli odpočívali a že půjdou zase dál. Kdo ví, co do basisty vlezlo, popadl postavenou basu a spustil jako o muzice:“Šrum, šrum, tydlydum … dum.“
Volali na něj:“Dej pokoj. V noci! Vzbudíš hastrmana!“ Teprve, když začal vítr a vlny se zdvihaly, přestal a doháněl ostatní! Jenže v tom kalupu se nějak s basou zašmodrchal a šup do rybníka i s basou! Uslyšeli ho volat, přiběhli, vytahovali za ruku. A všichni dobře slyšeli:“Tak jen pojď, pojď basičko! Pěkně hraješ!“
A víte, že by se i basista utopil, kdyby mu Matěj, však tvůj děda Toníku, neřekl:“Pusť tu basu nebo utopí hastrman i tebe.“ Teprve potom basista milovaný nástroj pustil a vytáhli ho z vody ven. No a basa se chvíli otáčela, ponořovala víc a víc a hastrman na ni teď hraje asi svým dětem to známé: Šrum, šrum tydlydum.. dum. (sdělil Snížek, Studená, podle vyprávění dědečka)
K vlastní keši:
Stojíte nedaleko dolního Šicnerova mlýna. Šipka vás dovedla ke kapličce u cesty. Prosím k nalezení keše není potřeba nic odmontovávat či ničit. Podívej se nejdřív pozorně kolem pak si přečti hint a jdi na jistotu! Pozor na výskyt mudlů.
