POZOR ZMĚNA SOUŘADNIC!!! Signál trošku lítá, ale hint napoví. Tato keš patří do série. Je nutné z každé si opsat bonusové číslo aby jste nalezli finální – bonusovou keš.
Konečně se dočkala a je již "nová" v lepším kabátě. BONUSOVÉ ČÍSLO JE POUZE V KEŠI V LOGBOOKU.
O černém myslivci
V lesích kolem velkého rybníka Chytrova, který leží mezi Brandlínem, Skrýchovem a Horními Němčicemi, zjevoval prý se za bouře černý myslivec. Příběh jeho krátkého neukázněného života plného vášně vyprávěl často kovář ze Skrýchova.
Na myslivně v Brandlíně žil myslivec se svou mladou ženou. Myslivec nebýval ledajaký pán. V panské službě se dařívalo lidem všelijak, ale myslivci bývali odjakživa vyjímečnou kastou. Byli ve vážnosti u panstva i lidí a pravou bídu nikdy nepoznali. K myslivně patřilo pěkné hospodářství, o které se starala čeládka. Paní myslivcová jen dohlížela a pečovala o domácnost.
Při podzimních honech zavítala do myslivny četná společnost. Mezi jinými byl i novopečený myslivec ze sousedství. Štíhlý, vysoký, černovlasý a černooký krasavec se zakoukal do hostitelky. Potom ovšem velmi často hledal příčinu navštívit brandlínskou myslivnu. Paní myslivcová však zamilovaného souseda odmítala a nakonec se svěřila s jeho stupňovaným dvořením manželovi. „Však já mu domluvím! Je sice mladý, divoký, ale snad uzná svou chybu“, řekl myslivec.
Jenže domluva vyvrcholila v prudkou hádku a rvačku, ve které prchlivý záletník brandlínského myslivce zastřelil. Odlehlý kout lesa u Chytrova neprozradil pravého pachatele tohoto zločinu. Byl připsán pytlákům. Jen mladá vdova tušila co se skutečně stalo. Když vytrvalý mládenec přišel počase s novou nabídkou, přímo ho obvinila z manželovy smrti. Mládenec vzkypěl hněvem a mladou paní probodl loveckým tesákem. Po činu uprchl z myslivny a bloudil po lesích kolem Chytrova. Rozerván, zbaven smyslů, nedbal ani hrozné bouře, která se nad krajinou snesla. Klesl zasažen bleskem, když stál pod vysokým stromem. Ušel lidské spravedlnosti, ale nenalezl klidu. Vždy za bouře vídali lidé, jak v okolí Chytrova bloudí. Přicházel z Vaňkova vrchu a mířil k lesu Březinám. Měl na sobě vždy černý oděv, na hlavě černý špičatý klobouk, na rameně pušku a po boku lovecký tesák. Doprovázel ho černý velký pes.
Jednou šel kovář ze Skrýchova z Dačic z jarmarku. Nesl plný batoh kovářských potřeb. Před Chytrovem ho zastihla bouřka. Z černých mraků se valil déšť, hrom burácel přimo nad jeho hlavou a blesky se mu míhaly před očima, když mu zastoupil cestu černý myslivec. Jeho oči podobné řežavým uhlíkům, hleděly na něj nepříčetně a zlobně. Kovář se domníval, že se na něho vrhne, a proto uchopil pevněji svou sukovici a třikráte jí myslivce udeřil se slovy:“Za tvé zločiny, ty lotře!“ rány šly však lehce, jak vzduchem, a při třetí ráně myslivec i jeho pes zmizeli. Jen ještě hlas bylo slyšet:“Děkuji, čekal jsem na lidský trest!“ Hůl pálila kováře v ruce. Pohlédl na ni a viděl, že je černá, spálená.
Odhodil ji daleko od sebe a v divném zamyšlení vykročil k domovu.
Od té doby se černý myslivec u Chytrova již neobjevil.
(sdělila žákyně Marie Němcová podle vyprávění Františka Poláčka ze Skrýchova, sepsal L. Sadílek)
