Místo leží v nadmořské výšce cca 850 m n. m a je poměrně rušnou křižovatkou turistických tras vedoucích kolem Schwarzenberského plavebního kanálu, jehož pravý břeh už patří do Národního parku Šumava. V zimě kousek odtud (vpravo souběžně nad kanálem) prochází Šumavská běžecká magistrála, která vede v místech, kde dříve byla tzv. signální stěna před rakouskými hranicemi (hraniční dráty). Vede tudy žlutá a modrá turistická značka a cyklotrasy č. 1033 (Nová Pec – Vyšší Brod) a 1028 (Klápa - Nové údolí) a 1023 (směr Zvonková).
Kousek od křižovatky stojí kamenná budova - hájovna. Nedaleko od ní vyrostl TV převaděč, který do krásné šumavské přírody opravdu moc nezapadá:-(. Novinkou z jara 2014 je pak turistické odpočívadlo a Ovocný sad Klápa s původními odrůdami šumavských ovocných dřevin, který na křižovatce kousek od převaděče vybudovaly Vojenské lesy (správce pozemků na levém břehu kanálu).
U hájovny Schwarzenberský kanál křižuje potok Rasovka, který pramení nahoře v lesích pod vrcholem hraniční hory Smrčina (Hochficht), vysoké 1338 m n. m. Zároveň tu odbočuje od kanálu Želnavský smyk (Hefenkriegbach-Riese). Ten je nejnovější stavbou na celém Schwarzenberském kanále. Byl postaven až r. 1887 a umožňoval plavení klád do Nové Pece. Odtud se buď posílaly dále po Vltavě, nebo se nakládaly na vagóny a po železnici se přepravovaly do vnitrozemí. Poslední plavba po kanálu se uskutečnila právě tady 20. 3.1961.
Schwarzenberský kanál je největší šumavskou technickou památkou, jeho projektantem a stavitelem je knížecí schwarzenberský inženýr Josef Rosenauer. Kanál začíná Rosenauerovou nádrží s dnes už bohužel roztrženou hrází a ústí do řeky Groβe Műhl v Rakousku a spojuje tak povodí Vltavy a Dunaje. Kanál byl určen k plavení palivového dřeva (kmeny o délce 1 m) z nedostupných částí Šumavy do Vídně. Cesta dřeva trvala 8 dní. Později byl upraven a umožňoval plavit až 20 m dlouhé klády. Jeho stavba proběhla ve dvou etapách. První část „starý kanál“, od ústí zátoka Zwettlbach k Jelením Vrchům, budoval Josef Rosenauer v letech 1789 – 1793. Druhou část,“nový kanál“, od Jeleních Vrchů k Rosenbauerově nádrži, stavěli v letech 1821 – 1822 již ing. Falta a Kraus. Délka vlastního kanálu je 51 km a s dolní regulovanou částí a se smyky měřil téměř 90 km. Byl napájen vodou z 27 potoků, 3 nádrží a Plešného jezera.
Cca 100 m od hájovny proti proudu kanálu pak narazíte na tzv. „rotu“ – bývalé sídlo 13. roty 2. praporu 7. brigády Pohraniční stráže (první rota na hranici s Rakouskem, počítáno od západu), jejíž bývalí příslušníci zde dodnes pořádají každoroční vzpomínkové srazy. Dnes funguje v části areálu roty penzion Klápa a také malá „občerstvovna“ (v provozu pouze v hlavní letní sezóně).
V prostoru roty – kousek od hranice NP - by mělo stát nástupní stanoviště uvažované téměř 3 km dlouhé lanovky na Hraničník (Reichselberg) jako spojení z Nové Pece do rakouského lyžařského areálu Hochficht (rozsáhlý areál s 13ti sjezdovkami na rakouské straně hřebene). Jestli bude lanovka spolu s cca 50 m širokou odjezdovou sjezdovkou a parkovištěm pro 500 aut realizována, zatím není jasné. I přes značný odpor ekologů, kteří jí považují za nepřípustnou z hlediska ochrany přírody v NP Šumava (což potvrdil i nejnovější posudek vypracovaný MŽP, podle něhož by případná stavba musela získat výjimku od Evropské komise), se zatím stavba dostala do rozvojových krajských plánů. Výstavba lanovky má také velkou podporu místních obyvatel, kteří si od ní slibují výrazný nárůst pracovních příležitostní hlavně v zimním období a zvýšení prosperity celého regionu. Na rozdíl od letních měsíců (květen až září), kdy kolem kanálu prochází či projíždí až 1000 návštěvníků denně, je totiž tento kraj v zimě téměř liduprázdný…
EDIT: Z důvodu ochrany přírody už plány na stavbu lanovky v současné době nejsou aktuální.
Vlastní keš je plastová schránka 0,5 l v maskovacím obalu, obsahuje logbook, tužku a nějaké drobnosti od našich dětí na výměnu. Kvůli velkému turistickému ruchu neleží přímo na hlavní křižovatce, ale trošku stranou, abyste měli potřebný klid k odlovu. Snažili jsme se ji umístit tak, aby byla přístupná i v zimě – asi bude záležet na množství sněhu, uvidíme... Při založení jsme vložili trackovatelný přívěšek, snad doputuje, kam si přejeme…