Na pojem TEMNOMILOVÉ jsem narazil náhodou, při psaní seminární práce na téma PORTA COELI – Brána nebes, kdy jsem sáhl po velice zajímavé knize PAMĚTI PŘEDKLÁŠTEŘÍ A TIŠNOVSKÉHO KLÁŠTERA PORTA COELI - dle různých pramenů napsal RUDOLF KLÁTIL - ve prospěch stavby pomníku padlým vojínům v roce 1925.
Velice zajímavě psaná kniha o vzniku a vývoji kláštera PORTA COELI a památníku padlých, který se nachází v areálu kláštera.
V ponurých a těžkých dobách byl klášter několikrát zničen a jeho obyvatelé z něj museli uprchnout.
Jedním z těch, kdo klášter PORTA COELI zničili, byl i známý husitský vojevůdce Jan Žižka.
A tady se dostáváme k tomu, proč vlastně Žižka klášter zničil. Můžou za to TEMNOMILOVÉ!!!!!
Kdo to ale jsou temnomilové a proč se jich Žižka tolik bál ?
Z výše uvedené knihy cituji:
„Po upálení nešťastného mistra Jana Husa zaplanula pochodeň válek husitských, kteréž hubily jak Čechy, tak i Moravu a všechny okolní krajiny po 15 let.
Žižka vůdce Husitů, měl zvláště namířeno na kláštery, o nichž měl nechvalné domnění, že jsou v nich naskrz temnomilové. Jakmile se tedy voje husitské blížily ku branám kláštera tišnovského, rozutíkaly se jeho jeptišky, kam která mohla. Za jejich nepřítomnosti husité spálili a zbořili vše, co se jen dalo. Klášter i chrám byly zpustošeny a vydrancovány a všechny střechy lehly popelem.“
Byli tedy TEMNOMILOVÉ obyvatelé kláštera nebo někdo jiný ?
Dle posledních studií trpěl Žižka panickým strachem z pavouků tzv. Arochnofóbii.
A právě strach z malého pavoučka rodu Nesticus cellulanus - Temnomil sklepní byl pravděpodobně příčinou zničení kláštera PORTA COELI.
Temnomil sklepní má velikost těla 4-6 mm. Hlavohruď kulovitá, vepředu lehce zúžená. Na světlé hlavohrudi je tmavý proužek uprostřed zaškrcený. Na okrajích hlavohrudi je tenká černá linka. Zadeček je kulovitý, světle zbarven s nepravidelnými tmavými skvrnkami, řídce ochlupen. Nohy jsou dlouhé, tmavě proužkované. Vzhledem připomíná snovačku, s nimiž jsou temnomilové blízce příbuzní.
V ČR hojný, avšak skrytě žijící druh pavouka.
Temnomil sklepní obývá různé zastíněné a tmavé biotopy. Najdeme ho v lidských obydlích, v tmavých koutech, sklepech, či koupelnách. Ve volné přírodě se vyskytuje v ústích jeskyní, štol, ve skalních puklinách nebo pod kameny v inverzních a zastíněných údolích potoků. Temnomil si buduje řídké nepravidelné sítě, podobné sítím snovaček. K páření dochází v letních měsících. Samice upředou kulovitý, žlutavý kokon o velikosti 3mm. Tento kokon nosí po celou dobu připředený ke snovacím bradavkám. Před vylíhnutím ho zavěsí do sítě, popřípadě připřede ke stěně v blízkosti sítě. Vylíhlá mláďata se chvíli zdržují v blízkosti sítě, poté se rozprchnou a žijí samostatně.
Ať už je pravda jakákoliv, rád bych tuto kešku věnoval všem TEMNOMILŮM.