Historie pivovarnictví v Novém Jičíně
Historie piva má v našich vlastech bohatou a starou historii. Pivo se tu vaří od nepaměti a výjimku netvořil ani Nový Jičín. Pivo se v Novém Jičíně vařilo již od založení města, ale první zmínku v písemném podání o právovárečných měšťanech se datuje k datu 24. 3. 1558 k privilegiu Jana z Žerotína. V tehdejších dobách stál uprostřed náměstí dřevěný pivovar, kde se vařilo ječné a žitné pivo. Jednopatrový dům přestal po létech provozu vyhovovat a právováreční měšťané museli přemýšlet o novém domově pro svůj pivovar. Nakonec právovárečníci nalezli rohový dům na severozápadní straně náměstí, který by jim vyhovoval a tak ho v roce 1590 odkoupili od Kašpara Bretschneidra. V následujících třech letech tu vybudovali pivovar. Původně gotický objekt prošel několika stavebními úpravami. V roce 1667 byl zbourán a do roku 1670 znovu celý vybudován.
<// ooooooooooooooooooooo//>
Při obrovském požáru města v roce 1768 byl zasažen i pivovar. Ten byl ale zanedlouho, zřejmě na nátlak pivachtivých měšťanů opět vybudován. V polovině 19. století přestal vyhovovat požadavkům na výrobu a pivo se tu v roce 1834 přestalo vařit. Dům pak sloužil nadále jen jako výčep. V majetku šenkovního bratrstva objekt zůstal až do roku 1868. V tomto roce byl prodán zámožnému novojičínskému židovi Ignáci Sachsovi. Dům sloužil jako hotel a hostinec (Axman).
K objektu pivovaru náležela sladovna na místě dnešního kina. Městská rada na svém zasedání 22. dubna 1930 schválila zakoupení staré, již dlouho chátrající sladovny pivovaru Siegfrieda Herze. Objekt byl posléze zbourán a na jeho místě vyrostla nová moderní budova městského kina.
V roce 1869 založil Leopold Kudielka v hospodářské osadě Bocheta na malém návrší nedaleko Nového Jičína pivovar. Původně stávala na místě pozdějšího pivovaru na takzvané Císařské obchodní cestě kovárna a zájezdní hostinec, který využívali hlavně honáci dobytka a obchodní cestující k přenocování a odpočinku. Od roku 1897 až do roku 1917 byl společníkem Leopolda Kudielky Josef Rossmanith. Ten byl nájemcem panského pivovaru v Kunvaldě. V té době se v pivovaru vařilo vynikající pivo, které bylo oblíbené v širokém okolí. V roce 1917 se stal majitelem pivovaru Ing. Albert Kudielka a po jeho smrti v roce 1943 přešel do majetku jeho manželky Olgy. Ve druhé světové válce utrpěl pivovar značné škody hlavně na provozním zařízení. V roce 1945 přešel pivovar pod národní správu.
Od 1. 1. 1947 se pivovar stal součástí národního podniku Moravskoslezské pivovary. V poválečném období se zde vařilo přibližně 25 000 hektolitrů piva ročně. Vařila se světlá desítka Loučské výčepní světlé a světlá dvanáctka Bochetský kozel. Výroba piva prosperovala a na konci šedesátých let stoupla produkce na 72 000 hl. za rok. V té době se v Bochetských varnách vyráběl i světlý ležák Ostravar. Bohužel, socialistické hospodaření a plánování připravilo pro Bochetský pivovar těžkou ránu. Pivovar ještě stihnul oslavit sté výročí vzniku speciálním Bochetským Jubilantem, ale na počátku sedmdesátých let byla výroba piva v pivovaru ukončena. Poslední ředitel Bochetského pivovaru Václav Petras se stal nejvyšším mužem nového pivovaru Radegast. To byl konec pivovaru v Novém Jičíně. V polovině devadesátých let sice byl v restauraci Národní dům zřízen minipivovar, ten ale již tradici vaření piva v Novém Jičíně trvale neobnovil a po krátké době v roce 1997 ukončil svoji činnost. Bývalý pivovar se nachází při západním okraji Nového Jičína v katastru obce Loučka. V areálu bývalého pivovaru se nachází nejen objekty bývalého pivovaru, ale také budovy, které souvisely s technologií výroby piva a také objekty hospodářské a rovněž několik obytných budov. Areál dotváří komínová tělesa a vzrostlá zeleň.
Od roku 1995 nemovitost bývalého pivovaru vlastní společnost TVARSTAV, velkoprodej stavebnin. Je zde umístěna vzorkovna, kanceláře a prodejna stavebnin a další nájemci.
Keš vás nezavede přímo k bývalému pivovaru, ale na místo odkud je na pivovar dobrý výhled. Místo bývá navštěvováno občasnými návštěvníky a pejskaři z nedalekého obytného komplexu. Občas si místo vyhlédnou i bezdomovci, aby zde odpočinuli nebo vypili své krabicové zásoby. Takže, odlov by měl být pohodový a nenáročný, ale přesto platí, že opatrnosti nezbývá, hlavně při cestě ke kešce. Příchod ke keši je nenáročný pokud je sucho a dá se říct, že většinu cesty půjdete po vyšlapaných chodníčcích. Na jednom místě možná budete překonávat potůček, ale pokud není povodeň, je to jen na jeden skok. Odlov na kole je možný, ale v některých místech dosti komplikovaný, nepohodlný a kolo je třeba přenášet. V případě že budete parkovat u Kauflandu, je lepší vyrazit od parkoviště u školy, než slepě věřit šipce na GPS. V případě dešťů a mokra je velké riziko znečištěné obuvi a oděvu od bláta a asi hodně komplikovaný odlov pro cyklisty. (Sám dobře vím, jaké je to když máte na pneumatikách nános bláta). Někdy se na cestě ke keši mohou vyskytovat stany cirkusových společností a v tom případě je možno očekávat komplikace s obcházením stanů. Večerní nebo noční odlov je možný, ale na místě se mohou nacházet spící nebo alkoholu holdující bezdomovci. Prosím, používejte již vyšlapané cestičky, pokud tam jsou. S keší samotnou prosím pracujte opatrně. Po nalezení stačí otevřít tahem za konec schránky. Po zalogování použít opačný postup a pořádně ji prosím uzavřete kvůli maskování. Ke správnému uzavření a lícení slouží kolíček a otvor naproti. Nepoužívejte násilí, ale hlavu 
V keši není tužka!!!