Kamenná tvář hor
Při našem nedávném putování Frýdlantskem jsme narazili na novou geologickou expozici, věnovanou Jizerským horám. Ač jsme se již s podobnými projekty setkali v jiných částech naší republiky, v Jizerských horách podobná expozice chyběla.
Zdejší expozice nás zaujala zejména skutečností, že je zde vývoj Jizerských hor popsán velmi jednoduchým a pro laika snadno srozumitelným způsobem.
Pojďme se tedy podívat, jak se Jizerské hory vyvíjely v průběhu posledních 500 milionů let.
500 milionů let v kostce
Nejstarší horniny na území Jizerských hor jsou staré přes 500 milionů let. Tehdy ale po horách nebylo ani památky. Naopak, území je zalité vodou. Ostatně ani kontinenty ještě nemají svoji dnešní polohu a podobu. Než ji nabudou, pohyb zemských desek způsobí nejednu změnu v geologické stavbě naší krajiny.
Končí starohory a začínají prvohory. Na území dnešních Jizerských hor je rovina nebo mírně zvlněná krajina, v níž převládají jílovité usazeniny, místy protkané starohorními žulami. A začíná sem pronikat rumburská žula (název odkazuje na místo převládajícího výskytu, okolí Rumburka). Stává se základním stavebním materiálem severní části Frýdlantska. Z nitra země se tlačí žulové magma (roztavená žula), jehož teplota způsobí přeměnu nejstarších žul na ortoruly a jílovitých usazenin na fylity.
Přibližně před 320 miliony lety, tedy v prvohorách, se několik kilometrů pod tehdejším zemským povrchem začínají rodit Jizerské hory. Žulové magma se tlačí k povrchu a než jej dosáhne, utuhne v obrovské těleso – dnešní krkonošsko – jizerský pluton. Teplota a tlak tohoto pronikajícího tělesa způsobily výrazné změny ve složení okolních hornin. Původní žula byla přeměněna na rulu a jílovité usazeniny na fylity až svory.
Třetihory (před 60 miliony lety) jsou z geologického hlediska docela rušnou dobou. Na jejich začátku je krkonošsko-jizerský pluton vyzdvižen a vznikají Jizerské hory a Krkonoše. Jeho původně hladký povrch je pohybem vzhůru roztrhán. Žulové těleso se obnažuje, zbytky metamorfované horniny potom v průběhu dalších milionů let zmizí působením eroze. V tu chvíli tu máme Jizerské hory a Krkonoše tak, jak je známe dnes. Do jejich masivu začínají pronikat další vulkanické horniny, jako jsou čediče a znělce. A to ještě není všechno. Když se Jizerské hory začaly zvedat, Žitavská pánev nabrala opačný směr – začala se prohlubovat. V jezerech na dně propadliny se kupily popadané mrtvé stromy a kapradiny, aby zde za další miliony let vzniklo hnědé uhlí.
A jsou tu čtvrtohory. Na území Jizerských hor zasahuje pevninský ledovec ze severu a přináší s sebou štěrkové a písčité usazeniny. Díky tomu, že je sem ledovec dotlačil, nacházíme u nás docela zajímavé severské „kamínky“ – švédskou žulu či pazourky. Po ústupu ledovce začínají na nepropustném horninovém podloží vznikat další organické horniny, v našem případě rašelina (té je věnována naše earth keš Rašeliniště Jizerek).
Období zvané čtvrtohory dosud neskončilo a horotvorné procesy také ne. Jedním z nejznatelnějších projevů je eroze, která neustále tvaruje a mění vše, co nás obklopuje. Rašelina se usazováním tvoří dál. Jinak jsou Jizerské hory v geologicky velmi klidné části světa, takže o dalších výraznějších projevech nemůže být řeč. Naštěstí.
V průběhu všech geologických období docházelo k pronikání žilních hornin a minerálů do puklin. Nejznámější jsou žíly křemenné. Mohou mít podobu čistého křemene, jako třeba v dnešním lomu Stanislaw na Iberských Garbach. Častěji však žíly obsahují různé minerály a příměsi, jako třeba hematit, cínovec (kasiterit) v okolí Nového Města pod Smrkem, měď, arzen, kobalt, nikl…
Informace zde obsažené byly čerpány z informační cedulky u geologické expozice, kterou připravila Lesní správa Frýdlant.
K uznání logu musíte navštívit expozici a zaslat odpovědi na následující otázky:
1. Ve kterých lomech se v současnosti těží Jizerská žula?
2. Kde se můžete v Jizerských horách setkat s aplitem?
3. Najděte informační tabulku číslo 6 a s její pomocí doplňte následující větu : Jako jeden z mála „kamenů“ je ….
4. Najděte v expozici čedič a v jeho horní části uvidíte výbrus. Jaká je jeho přibližná šířka a výška?
5. Jaké se používá jiné označení pro znělec?
6. Těžil se někdy v Jizerských horách krystalický vápenec? Pokud ano, tak od kterého století?
7. Budeme velmi rádi, pokud k logu přidáte fotografii z místa geologické expozice. Tento úkol je ovšem nepovinný.
Odpovědi na otázky prosím zasílejte na e-mail v našem profilu, děkujeme.
ENG
Unfortunately this eath cache is not suitable for foreginer cachers because all information tables are only in Czech language :-(.
If you still want to log this earth cache you will need to visit this geological exposition and send to us answers on these questions: :
1. Could you name several quarries where is still mined Jizera granite?
2. Where your can find aplit in the Jizera mountains?
3. Find the information table number 6 and fill the end of this sentence with its help : Jako jeden z mála „kamenů“ je ….
4. Find basalt in exposition. You will find cut in upper part of this stone – what is its width and height in centimeter?
5. Find the other name for stone clinkstone (znělec in CZ)?
6. Have marble ever been mined in the Jizera mountains? If yes, than from which century?
7. We will be very pleased if you upload your picture from the exposition to your log. This task is not mandatory.