Tato keš Vás provede Železným Brodem s jeho nejznámějšími osobnostmi. Dozvíte se něco zajímavého a nevšedního o osobnostech více i méně známých. I když je Železný Brod proslulý sklářským řemeslem daleko ve světě, stojí za zmínku i osobnosti, které se sklem nepracovaly.
Chtěli jsme Vám tímto přiblížit historii prostřednictvím míst, kde tyto osobnosti bydlely, či nějakou část života přebývaly. Trocha jejich ducha jistě v těchto místech stále přebývá. Z místa finálové keše se můžete kochat Železným Brodem a prohlédnout si jej zase trochu jinak.
Doufáme, že se Vám procházka po Brodě ve společnosti těchto osobností bude líbit.
- 1. Karel Poláček – spisovatel a novinář (1892 – 1944) čp. 237
Karel Poláček se v Železném Brodě ocitl až jako dospělý, když bylo potřeba, aby se kvůli svému židovskému původu ukryl před nacisty někam do ústraní. K bydlení v Železném Brodě v Těpeřské ulici nedaleko dnešní polikliniky mu napomohl jeho přítel Vlastimil Rada, který ho i jiným způsobem podporoval. Nakonec ale stejně byl nacisty zatčen a poslán do koncentračního tábora Osvětim, kde v roce 1944 zemřel.
Jeho nejznámější dílo „Bylo nás pět“ částečně napsal zde v Železném Brodě. Vyšlo v roce 1946, až po Poláčkově smrti. Většina dnešních lidí zná toto dílo z televizního seriálu, který byl podle Poláčkovy knihy natočen.
Otázka: Kolik je na střeše sněžníků? Získáte číslo A.
- 2. RNDr. Karel Hujer – světoznámý astronom, fyzik a filozof (1902 – 1988) čp. 442
Narodil se v Železném Brodě 18.září 1902 jako nejmladší z devíti dětí. Žil ve svém dětství a mládí v domě v Těpeřské ulici, kde měli jeho rodiče velké zahradnictví, dodnes jsou na tom místě patrné rozpadlé skleníky.
Studoval turnovské gymnázium, brzy se stala jeho zájmem astronomie a již jako osmnáctiletý student byl pozván na Flammarionovu hvězdárnu do Paříže. To ho podnítilo k dalším studiím, nejprve na Karlově univerzitě a pak pokračoval ve studiích ve Francii a také v Londýně. Před 2.světovou válkou se dostal do USA kde zůstal a působil na různých univerzitách.
Zabýval se astronomií moderní i astronomií dávných civilizací. Procestoval Indii, Čínu, Peru, Mexiko, Sibiř a další. To ho přivedlo k širšímu pohledu na svět a začal se zabývat i filozofií. Znal se a stýkal se s takovými osobnostmi, jako byl Albert Einstein, Mahatma Gándhí a indický básník Thákur.
Hujer napsal 40 vědeckých prací, přednášel na různých světových univerzitách, byl zván na význačné vědecké kongresy a mírová setkání a dosáhl světového věhlasu. Publikoval v angličtině i v češtině.
Karel Hujer se toužil podívat do své vlasti. Jenže tam byl mezitím nastolen komunistický režim. Když v roce 1973 těžce onemocněl jeho bratr, chtěl ho Karel Hujer navštívit. Po příletu do Ruzyně mu bylo estébáky nařízeno, že nesmí opustit celní prostor a že se musí vrátit do Frankfurtu. Hujer dostal z rozčílení srdeční záchvat a musel být hospitalizován. Když se po několika dnech trochu zotavil, musel odletět, aniž by se s bratrem a dalšími členy rodiny mohl setkat. Zemřel v roce 1988 v USA.
Dům v zimě roku 2014 vyhořel a v současnosti se opravuje. Proto nápověda, měl 1 cihlový komín.
Otázka: Kolik cihlových komínů je na střeše? Získáte číslo B.
- 3. Vlastimil Rada – malíř a ilustrátor, spisovatel (1895 – 1962)
Narodil se v roce 1895 v Českých Budějovicích a nikoliv v Železném Brodě, jak se někdy mylně uvádí. Ze Železného Brodu pocházeli jeho rodiče a tak sem v 19ti letech začal jezdit na prázdniny a zdejší kraj si zamiloval. Po studiích na Akademii výtvarného umění se do Železného Brodu na několik let odstěhoval. V letech 1920-1925 zde bydlel u svých prarodičů v dnes zaniklém domku v místech, kde je dnes spodní část parčíku mezi Železnou a Hlubokou ulicí. Mimo malování obrazů také psal eseje a beletrii. Společně s malířem Rabasem namaloval oponu pro místní divadlo, tu je dnes možné vidět v Městské galerii Vlastimila Rady. Zemřel roku 1962.
Otázka: Kolik vodorovných trubek na zábradlí je ve spodní části parčíku ? Získáte číslo C.
- 4. Jaroslav Brychta – sochař, profesor Sklářské školy, stál u zrodu železnobrodských figurek (1895 – 1971) čp. 404
Narodil se v Pohodlí u Litomyšle. Vystudoval pražskou Umělecko-průmyslovou školu a stal se sochařem. Do Železného Brodu se dostal až po svých studiích. V roce 1920 vznikla v Železném Brodě sklářská škola a krátce po jejím založení se sem na ni jako profesor dostal mladý Jaroslav Brychta. Nebyl vzděláním sklář a ke sklu měl proto zcela novátorský přístup. Se svými spolupracovníky vytvořil skleněné figurky. Ty první byly ještě poskládané z vinutých skleněných perlí, navlečených na drátku, ale později už podle jeho návrhů vznikly figurky tažené, celoskleněné, tak jak je známe dnes.
Sklářská škola neměla prvních pár let svoji budovu (ta byla dostavěna teprve v roce 1926) a tak učebny byly rozmístěné po městě. Jedna z učeben byla také v budově, kde sídlí dnešní železnobrodská pošta.
Jaroslav Brychta působil na železnobrodské sklářské škole 40 let a několik let byl i jejím ředitelem.
Za 2.světové války byla nouze o sklářskou surovinu, tehdy začal Brychta experimentovat se stavováním skleněných střepů do formy. Položil tak základy oboru tavená plastika, ve kterém pak pokračovala a vynikla jeho dcera, Jaroslava Brychtová se svým manželem Stanislavem Libenským.
Otázka: Počet svodů okapů na budově? Získáte číslo D.
- 5. Stanislav Libenský – světoznámý sklářský výtvarník v oboru tavená plastika, ředitel sklářské školy v Železném Brodě, profesor oboru sklářského výtvarnictví na UMPRUM v Praze (1921 – 2002) čp. 636
Narodil se roku 1921 v Sezemicích u Mnichova Hradiště. Studoval na sklářské škole v Novém Boru a po zabrání Sudet odtamtud musel odejít a pak pokračoval ve studiu na železnobrodské sklářské škole. Poté vystudoval UMPRUM v Praze. Po studiích pomáhal při obnovení sklářské školy v Novém Boru. V roce 1954 přijal nabízené místo ředitele sklářské školy v Železném Brodě a usadil se zde. Ředitele dělal 9 let. Poté vyhrál konkurs na UMPRUM v Praze a nastoupil tam jako profesor oboru sklářského výtvarnictví. Za 25 let působení vychoval silnou generaci sklářských výtvarníků. Byl zván, aby přednášel i na zahraničních školách, jeho díla sbírala ceny na různých světových výstavách a tavené plastiky jsou v nejprestižnějších sklářských muzeích i v soukromých sbírkách. Za své dílo byl již za svého života mnohokrát mezinárodně oceněn. Zemřel v roce 2002.
Otázka: Počet prken na lavičce? Získáte číslo E.
- 6. Jaroslava Brychtová – světově známá sklářská výtvarnice v oboru tavená plastika (narozena 1924) čp. 645
Narodila se v roce 1924 a je dcerou Jaroslava Brychty. Studovala sochařství. Pokračovala v díle svého otce a jako svatební dar dostala sklářskou pec. Její život a dílo jsou od roku 1954 spjaty se Stanislavem Libenským, se kterým tvořili dvojici uměleckou, pracovní a poté i životní. Zabývali se hlavně tavenou plastikou a tento obor rozvinuli tak, že jejich díla jsou zastoupena v nejslavnějších uměleckých muzeích a sbírkách. Jejich díla excelovala i na světových výstavách Expo Brusel (1958), Expo Montreal a Expo Osaka (1970). Pro Expo Osaka vytvořili skleněný monument „Řeka života“, dlouhý 27 metrů a protínající celý pavilon. Se Stanislavem Libenským žili v Železném Brodě (Jaroslava Brychtová tam žije dosud) a v Praze.
Otázka: Počet čtverců na brance ve vrchní řadě? (obě křídla) Získáte číslo F.
VZOREC PRO VÝPOČET FINÁLKY:
N 50° 38.[(C*F) + (A*E) + (D+B)]
E 15° 15.[(A*C*F) - ((D*F)+B)]
Kontrolní součet je 36.