Lipa je statný listnatý strom, vysoký 20 až 40 metrov, dožívajúci sa vysokej staroby. Má hustú košatú korunu. Listy majú typický srdcovitý tvar s pílkovitým okrajom a dlhú stopku. Lipové drevo je biele, mäkké s charakteristickou vôňou. Kvety sú v súkvetiach po 3 až 16 kvetov. Sú svetložlté a majú jeden zelenožltý listeň. Kvitnú v júni, júli. Voňavé kvety poskytujú bohatú pastvu pre včely. Plodom lipy je oriešok.
Lipa rastie v listnatých svetlých lesoch, hájoch od nížin až do hôr takmer v celej Európe. Je významná európska drevina. Využíva sa vo farmácii, včelárstve, rezbárstve. Lipa malolistá je nielen okrasná drevina, ale je i veľmi významná liečivá rastlina. Zbierame kvet, na začiatku kvitnutia, nie neskôr. Podporuje srdcovú činnosť , pomáha pri chorobách z prechladnutia, pri zápaloch dýchacích ciest, horúčke.
Zatiaľ čo o predchádzajúcej časti asi pochýb veľa nie je, názory na historický význam lipy sa rozchádzajú – jedni považujú za symbol Slovanov lipu a dub za symbol Germánov, iní tvrdia, že symbolom Slovanov je práve dub. Niekoľko názorov z rozdielnych zdrojov:
Lipa - strom zmierenia a lásky (podľa http://soullen.blog.cz/1002/lipa-strom-zmierenia-a-lasky - odtiaľ sú aj vyššie uvedené informácie)
V našej vlasti ľudia oddávna uctievali lipu ako strom slovanskej vzájomnosti, priateľstva. Veľa miest je podľa nej nazvaných. V slovenských pesničkách, erboch. Lipa je strom lásky. Možno práve preto ľudia odvodili symbol srdca z tvaru lipového listu. Často ju sadili pri významných príležitostiach ako symbol významnej udalosti.
Lipa (podľa http://slovania.czweb.org/Uctievanie.htm )
LIPA - lipovému drevu sa pripisovala magická moc hlavne v boji proti démonom a upírom. Lipa svojou rozloženou a majestátnou korunou v čase kvitnutia s omamnou vôňou sa stala miestom pre mnohé vzájomné mierové dohody medzi rozhnevanými rodmi. Verilo sa aj tomu, kde stojí lipa, tak blesky Perúna zriedka uderia. Lipa navracia chorým silu v podobe liečivých čajov Historicky... pod lipami sa konali zhromaždenia, aj sa oslavovalo. Historicky... pod lipami sa konali zhromaždenia, aj sa oslavovalo. Ten, kto tvrdí, že stromom Slovanov je lipa, zavádza a nepozná dejiny s históriou Slovanov, pretože stromom Slovanov je DUB s posvätnými dubovými hájmi, kde sa konali náboženské obrady našich prapredkov
Lipa (podľa http://www.dazbogovivnuci.estranky.sk/clanky/tradicie-a-zvyky---pozostatky-starej-viery/ertta.html )
Lipa bola posvätným stromom všetkých Slovanov, zasvätili ju bohyni Lade. Ján Kollár ju povýšil na symbol slovanskej vzájomnosti. Našipredkovia pod košatými korunami líp obetovali svojim pohanským bohom, schádzali sa tu k veselým slávnostiam i k vážnym zhromaždeniam.
Tamtiež sa však píše aj o dube: Najposvätnějším stromom Slovanov, rovnako ako všetkých Indoevropanov, bol dub zasvätený hromovládnému Perunovi (viď. litovské Perkunas = dub), imponujúci svojou silou, mohutnosťou a tvrdosťou dreva. Dub lat. Quercus (staroslovansky dob prip. dab) sa zvyčajne prekládá ako „tmavý“; ale podľa Alexandra Brücknera, poľského jazykovedca, znamenalo slovo dub pôvodne strom. Svätý dub bol napr. uctievaný na ostrove sv. Juraja na Dnepre (Chortice) a Rusi mu obetovali kohúty, sliepky, chlieb, mäso a zarážali do neho šípy. V Rusku je dosvedčená úcta k dubu ešte v 14. storočí.
V tejto súvislosti ešte jeden zaujímavý materiál z tohto zdroja: http://www.v-klub.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2005040303
• Jako první uvedli lípu jako symbol slovanství básníci. Datovat však slovanskost lípy teprve od tohoto data (jak se o to pokusil například Miroslav Ivanov) je ošidné. Básnici často jen převádějí realitu obyčejného života do vznešeného jazyka múzy. Přesto právě J. Kollárovi vděčíme za jeho Slávu dcery či polskému básníku Krasickému za odkaz lípy jako slovanského symbolu.
• Není možné předpokládat, že by se lípa stala během krátké doby národního obrození zničehonic symbolem. Zde je nutné tušit mnohem hlubší kořeny, které možná mají původ "mezi Vislou a Dněprem."
• O mužském a ženském prvku je další důkaz. V označení rodu - TEN dub a TA lípa. Podle posledního výzkumu (uveřejněno i ve 100+1) se právě označení rodu výrazně podílí na vnímání daného předmětu. Bylo by velmi zajímavé porovnat rod u ostatních Slovanských národů a u dalších evropských národů.
• Zasvěcení dubu, které je v historických knihách uváděno nejčastěji je přiřazení k hromovládcům - mužům - válečníkům a tedy ukazuje na jasnou mužskou diferenciaci dubu. Zasvěcení Diovi a Zeusovi v Řecku, Iupiterovi v Římě, Donarovi ve Skandinávii atp.
Pravděpodobný vývoj stromové symboliky ve Slovanských zemích
1. Protoslovanské kmeny uctívají všechny stromy stejně, ale díky svému významu, ale především mohutnosti a dlouhověkosti se dostávají do popředí právě dub a lípa. Tato úcta bude mít pravděpodobně mnohem starší kořeny, než "jen" od formování Slovanů. Pravděpodobně je vlastní všem indoevropským etnikům.
2. Symbolem indoevropských národů Germánů a Keltů je dub. Tento mohutný strom se svým tvrdým a trvanlivým dřevemje uctíván jako něco stálého, pevného a spjatého s duchovním významem. Společný celoevropský význam a tradice činí z dubu strom číslo 1.
3. U Slovanů, Baltů (Baltoslovanů), Italiků je to dub i lípa. Dub je přitom skoro vždy definován jako mužský prvek.
4. Pakliže by dub nebyl v mytologické výbavě Slovanů od počátku mohli jej přijmout při postupu do Evropy. Což není úplně pravděpodobně, neboť dub a lípa se staly takřka shodné v uctívání pro všechny Slovany (zatím to ovšem nemáme ověřené u všech Slovanů dnes).
5. Oba dva symboly jsou svorně uctívány po stovky let a jejich duchovní význam se v důsledku křesťanství potlačuje do úrovně "významné dřeviny".
6. Tyto dva stromy jsou tedy až do doby "vzniku" národního obrození považovány za "důležitější", ale následkem germánské rozpínavosti dub získává negativní význam.
7. Obrozenci svolávají jako protiklad "Frankfurtskému sněmu" Sjezd všeslovanský a proti "germánskému" dubu volí "slovanskou" lípu. Uctívání stromů je v té době již minimální (díky křesťanství) a proto má v nové podobě již jiný rozměr. (doplňujem citát Ľudovíta Štúra: "Každý národ má svoj čas pod Božím slnkom, a lipa kvitne až dub už dávno odkvitol.")
8. Lípa se stává slovanským symbolem až dodnes, kdy je opět "zapomínána" jako důsledek odnárodnění států Evropy.
No a to je už všetko, či sa už prikláňate k jednému, či druhému názoru, túto peknú a nenáročnú prechádzku si nenechajte ujsť.
A úspešný odlov :-)
Štartovacia výbava: odmena pre prvých troch nálezcov, logbook a ceruzka, nejaká drobnosť na vymieňanie