Někdo stromy kácí, jiný stromy objímá, někomu to nedá a musí na ně šplhat. My je „jen“ obdivujeme a nejraději se na ně díváme nebo odpočíváme pod jejich kmeny. V naší malé sérii vás seznámíme se stromy, které jsou u nás od poslední doby ledové doma. O jírovcích, modřínech nebo akátech zase jindy. Sedáky, lana a karabiny také nechte doma, u našich krabiček zůstanete při zemi, přinejhorším se trochu namočíte… :-)

Jak už to u serií chodí, bývá dobrým zvykem je zakončit třešničkou na dortu. Máme pro vás takovou, takže hledejte indicie (A,B,C,…), ze kterých nakonec snadno dospějete k uložení bonusové krabičky.

Topol osika

Topol osika neboli osika obecná, starším pravopisem osyka, je strom nebo keř z čeledi vrbovitých, dorůstající výšky do 20 m, s široce rozvětvenou korunou. Kůra je šedá a hladká, později tmavší a v bázi zbrázděná. Původem z Eurasie, roste v lesích na chudé půdě, je slunným typem a najdeme ho proto na okrajích lesa, světlinách, pasekách, loukách od nížin do horského stupně. Jako pionýrský druh rychle obsazuje lokality s narušeným půdním povrchem.

Samčí květy mají červené prašníky, samičí květy jsou zelené, rodí se v převislých jehnědách až 8 cm dlouhých, na oddělených rostlinách.

Kvete od začátku března do poloviny dubna, pyl osiky je středně významným alergenem.

Využití dřeva:
výroba zápalek
buničiny na saunové kabinky (nemá smolné kanálky)
ohýbaný nábytek zpevnění břehů