Stará synagoga N 49° 27.117 E 014° 21.679
První místo patří k téměř neznámým. Stojíte u bývalé synagogy, nacházející se v centru města. Dnes by jste ji jen těžko poznali a příliš z ní nezbylo, jak můžete posoudit sami. Stojí na rozhraní Husova náměstí a Riegrovy ulice v domě číslo 387. Budova této bývalé staré synagogy byla majetkem premonstrátského kláštera. Původní modlitebna, jež pocházela snad z 18. století, byla roku 1812 přestavěna a bohoslužby zde probíhaly až do roku 1919. Přestavba přední budovy při náměstí synagogu překryla, takže s ní splynula a dnes tvoří její sklep. V boční uličce vyčnívá nad dlažbu průjezdu horní polovina původního hlavního vchodu – prostý žulový hrotitý portál. Další žulový portál, původně propojující synagogu s předním domem, představuje na počátku 21. století jediný vstup do bývalého modlitebního, valeně klenutého sálu.
Najdi poslední zbytek synagogy (viz obrázek) a nad ním se na zdi nachází A oken. (sudé číslo)
Nová synagoga N 49° 27.145 E 014° 21.735
Toto místo už je známé, pokud však nejedete Sokolovskou ulicí, kde se synagoga nachází, nemusíte o ní vědět. Číslo popisné je 209. Synagoga byla vystavěná v roce 1914 podle projektu pražského architekta Střílka na místě obytného domu a vysvěcená o pět let později v roce 1919. Je chráněna jako kulturní památka České republiky. Je orientována k jihu, proto jižní stěna je z rituálních důvodů pootočena k jihovýchodu. Její exteriér se vyznačuje ojedinělou kombinací klasicistních a kubistických prvků: pseudoempírové sloupové průčelí s dvouramenným schodištěm na ženskou galerii, plocha tympanonu je kubisticky rozčleněna, autorem je přední architekt českého kubismu O. Tyl. Bohoslužby se zde konaly do druhé světové války, za okupace zde byl sklad sušeného mléka a obalů. Od roku 1950 až dosud slouží budova jako modlitebna Církve československé husitské. Dochoval se novoempírový pískovcový svatostánek a ze tří stran ženská galerie podepřená kamennými sloupy. Budova je po rekonstrukci a pyšní se novou fasádou.
Před synagogou je vstupní železná brána. Počet hrotů na bráně je ve tvaru BC. (číslo je dělitelné třemi)
Židovna a židovský hřbitov N 49° 27.312 E 014° 23.075
Poslední místo je trochu stranou. Hřbitov leží na návrší zvaném Na Židovně. Židovna je samota na okraji lesa Bělohrad. Na této lokalitě dříve bývala panská hájovna, než na klášterních pozemcích byl hřbitov v roce 1714 založen. Židé se zde usadili, protože premonstrátský řád podporoval jejich obchodní činnost v městě. Nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1715. Podle hebrejského nápisu byl prvním pohřbeným člověk Natan, který v Milevsku zemřel, ale nepocházel odtuď. V areálu o rozloze 1942 m2 se dochovalo asi 200 náhrobků. Jsou mezi nimi i cenné barokní a klasicistní kameny. Poslední je z roku 1938. stojí zde také secesní obřadní síň, na které je v češtině a hebrejštině vepsán nápis „Prach jsi a v prach se obrátíš“. Pohřby se zde konaly do roku 1942. Hřbitov je vedený v Seznamu kulturních památek v okrese Písek. Byl opravován po roce 1989. Další informace můžete nalézt na keši věnované přímo hřbitovu http://www.geocaching.com/geocache/GC20DGT_zidovsky-hrbitov
Jak již bylo řečeno, na obřadní síni je nápis v hebrejštině. Počet slov je D. (liché číslo)
Final N 49° 2(A+D).(D-C-B-A)(A+B)(A+B+C) E 014° 2(B-C).(A+B+D)(A-B)(A-B)
A teď už na finále. Pokud jste dobře luštili, čeká vás kousek od kešky krásný výhled.