Podle ústně tradovaného vyprávění příbuzných, je tento strom úzce spjat s činností hynčického rodáka a zakladatele vědního oboru – genetiky, J. G. Mendela. V roce 1875 dovezl semenáček jírovce ze své výzkumné zahrady v Brně a společně se svou sestrou Theresii jej pak zde vysadil. Pod stromem odpočívali lidé, kteří při práci na polích za letního horka hledali chladivý stín. Dva malé semenáče pak byly v roce 1983 vykopány a vysazeny na zeleninové zahradě pra(pra)synovce J. G. Mendela v Schippachu (SRN). Strom sloužil v době sovětské okupace jako důležitý opěrný a orientační bod. Díky těmto zvláštním okolnostem mohl přečkat bez úhony jak industrializaci zemědělské výroby, tak i výstavbu nové silnice I/47, kdy byla zrušená stará cesta z Bělotína do Oder u níž jírovec stál. Paradoxně byl strom ohrožen nejvíc po roce 1989, kdy byl oslaben jednak parazitující klíněnou, ale také průsaky z blízkého návozu hnijící slámy. Díky aktivitám obce Vražné, má jírovec vytyčeno ochranné pásmo pro další klidný růst, vybudované posezení pro cykloturisty a zajištěn přístup z Veselské silnice nově vysazeným stromořadím. Bude tak i nadále malou venkovskou připomínkou velikým myšlenkám světové vědy.
zdroj: Jiří Kucharz (11/2007, časopis Poodří)
Keška se nenachází na jírovci!
