Vážanská cihelna
Historie cihelny ve Vážanech, které jsou dnes jednou z místních částí Kroměříže, sahá až do konce devatenáctého století. Roku 1897 se sešla v dnes druhém největším městě Zlínského kraje skupina podnikatelů, která zatoužila po vybudování cihelny. A tak se také stalo. Za jejím vznikem právě ve Vážanech stáli tehdy stavitel Messenský, statkář Kozánek, inženýr Kulp a několik dalších lidí.
Výstavba vypukla v roce 1898. Vůbec první součástí nového provozu byla drobná pálící pícka zvaná kozel, v níž vznikaly cihly nutné k následnému vzniku lisovny nebo kotelny. Současně byla stavěna i velká pec.
Parní cihelna ve Vážanech zahájila svou ostrou činnost kulatého roku 1900. Společnost nesla název KAMPF podle začátečních písmen příjmení jejích spolumajitelů. V první fázi své existence cihelna vyráběla plné cihly, zanedlouho se sortiment rozšířil též na trativodky a raženou i taženou krytinu. Později se k nim přidaly komínové cihly, římsovky, duté cihly nebo stájovky.
Dohromady provozovna chrlila do světa až dvaatřicet druhů výrobků a její roční kapacita se začátkem dvacátého století pohybovala od dvou do pěti milionů cihel ročně. Díky speciální zakázce cihelna dokonce produkovala i glazované zboží pro Vídeň. Podstatnou část práce přitom museli dělníci zastat ručně, a to včetně kopání vhodné jílovité hlíny. Koncem první světové války ve Vážanech působil kromě několika italských pracovníků i jejich krajan, cihlářský mistr Casasola.
Za druhé světové války, konkrétně roku 1941, byla výroba zastavena a znovu se rozeběhla až o pět let později. V roce 1948 pak byla cihelna znárodněna, jen rok na to se v ní vyrobilo zhruba pět milionů cihel. Po rekonstrukci podniku v roce 1957 přešla cihelna na celoroční provoz a její brány tak opouštělo až jedenáct milionů cihel ročně.
V druhé polovině šedesátých let, už za éry Hodonínských cihelen, jejichž součástí se stala také cihelna ve Vážanech, byla postavena nová pec. Také díky ní provozovna nově chrlila až pětadvacet milionů cihel ročně.
Vážanská cihelna přestala fungovat v polovině devadesátých let minulého století. Dnes z ní zbyl z velké části opuštěný a chátrající areál, který se vrátil do rukou rodiny původního majitele.
Už roky se přitom vedou jednání o tom, jak více než desetihektarový areál někdejší cihelny využít. Jednou z variant je i zavezení bývalého dobývacího prostoru, který byl zčásti rekultivován, takzvaným Otosanem 2. Ve skutečnosti se jedná o upravený odpad z teplárny. Kvůli obavám z jeho zdravotní závadnosti a očekávaného nenávratného dopadu na přírodní biotop, který v hliništi vznikl a jenž by zavezením Otosanem 2 znovu zmizel, se však proti tomuto záměru postavili jak obyvatelé Vážan, tak i kroměřížská radnice.
POZOR: Na přelomu května a června 2015 keš přemístěna na snad příjemnější místo. Přeji příjemný lov.
Zdroje:
http://www.cihlarstvi.estranky.cz/
http://www.kr-zlinsky.cz/
http://www.vazanak.cz/
http://www.mesto-kromeriz.cz/
