Instalovaný výkon této tepelné elektrárny činí 800 MW. Elektrárna byla vybudována v letech 1973-1979 v místech, kde do roku 1975 probíhala povrchová těžba pyritu. Těžba ale skončila, lom byl nejdříve zaplaven, nyní je zasypán a o kousek dál funguje lom nový (keš).
Elektrárnu vlastnila společnost ČEZ do 1. 10. 2010, kdy ji vyčlenila do dceřiné společnosti Elektrárna Chvaletice a.s. s úmyslem ji prodat nebo směnit. V roce 2013 byla prodána společnosti Severní energetická.
Popis
Provoz výrobních zařízení elektrárny je řízen ze dvou blokových dozoren, každá z nich kontroluje chod dvou bloků. Kotle PG 655 jsou průtočné, dvoutahové, s granulačním ohništěm a spodním topeništěm. Výrobcem byly Vítkovické železárny. Kotle jsou vybaveny přihříváním páry, ekonomizérem, rotačními ohříváky vzduchu, dvěma elektronapáječkami, jednou turbonapáječkou a dvěma třísektorovými elektrostatickými odlučovači popílku. Zařízení dosahuje při jmenovitém výkonu 655 t/h účinnosti 88 %. Turbíny jsou kondenzační, třítělesové, rovnotlaké, s osmi neregulovanými odběry páry. Mají jmenovitý výkon 200 MW, jmenovité otáčky 3000/min a parametry páry 17 MPa/543 °C. Bloky jsou vybaveny turboalternátory typu H 6688-2-VH 235 MVA. Statorové vinutí je chlazeno kondenzátem, rotor pak vodíkem.
Napětí generátoru, které je na svorkách 15,75 kV, je blokovým transformátorem 250 MVA transformováno na 400 kV. Výkon je vyveden dvěma 400 kV linkami do rozvodny Týnec nad Labem. Palivem je severočeské energetické hnědé uhlí o průměrné výhřevnosti 11,6 GJ/t a s obsahem síry do 1,8 %. Zdrojem vody pro elektrárnu je řeka Labe.
Komín elektrárny měří 303 metrů a je jedním z nejvyšších komínů v ČR. Chladící věže elektrárny mají výšku cca 100 metrů a průměr 60 metrů.
Zásobování uhlím
K zásobování elektrárny severočeským hnědým uhlím (3,7 miliónu tun uhlí ročně) byl splavněn tok Labe od Mělníka a vybudován chvaletický přístav (keš). Pravidelná lodní doprava byla zahájena 1977. Od roku 1996 je však uhlí pro elektrárnu dováženo výhradně po železnici. Dopravcem byly České dráhy, později od svého vzniku ČD Cargo; nový majitel Severní energetická vybral v tendru (objem zakázky udávaný ČD Cargo činil 700 milionů Kč ročně za 7 párů vlaků denně) společnost AWT, která převzala přepravy ke dni 2. září 2013. Tato společnost je i provozovatelem vlečky.
Emise
Emise oxidu siřičitého se snížily díky odsiřovacímu zařízení, jehož technologie je založena na principu mokré vápencové vypírky. Kouřové plyny z elektrostatických odlučovačů jsou tlačeny kouřovými ventilátory kotlů přes dva kouřovody do dvou absorbérů. V absorbéru procházejí kouřové plyny sprchou vodní suspenze jemně mletého vápence, ve které dochází k vymývání oxidů síry z kouřových plynů, a to s účinností převyšující 95%. Znamená to, že z původního obsahu oxidů síry v surových kouřových plynech převyšujícího často hranici 7 000 mg /Nm3 odcházejí kouřové plyny vyčištěny na úroveň nejvýše 400 mg/Nm3, běžně však pod 300 mg/Nm3 . Zákon přitom povoluje hranici 500 mg/Nm3. Emise prachu jsou nižší než 100 mg/m3.
První etapa výstavby tohoto zařízení (odsíření bloků č. 3 a 4) byla hotova v závěru roku 1997, druhá etapa byla dokončena v roce 1998. Hlavním dodavatelem bylo finsko-japonské konsorcium společností IVO International Ltd., Hitachi Ltd. a Itochu Corp. Jedna odsiřovací jednotka pojme spaliny ze dvou bloků. Zvláštností stavby je vyvedení odsířených spalin do chladicích věží. Elektrárna provozuje dvě stanice měření emisí, které jsou zapojeny do systému AIM (automatický imisní monitoring) ČHMÚ.
Vedlejší produkty při výrobě elektřiny
V posledním období se zásadně změnila koncepce nakládání s vedlejší produkcí výroby elektrické energie, dříve odpady. Popílek z elektrofiltrů se odebírá v suchém stavu, rovněž tak struska z pod kotlů. Postupně se ustoupilo od dopravy těchto produktů ve formě hydrosměsi, což umožňuje jejich další využití, převážně ve stavebnictví. Tyto produkty mají samostatné certifikáty. Co se nepodaří prodat samostatně, je zpracováno v míchacím centru na další certifikovaný materiál stabilizát (směs popílku, strusky, energosádrovce, 1- 3 % vzdušného nehašeného vápna a vody). Od roku 1998 Elektrárna Chvaletice provádí ukládání tohoto produktu na základě zpracovaného projektu "Krajinotvorba", kterým uvádí zdevastovanou krajinu po těžbě pyritu do původního stavu.
Plně certifikované vedlejší energetické produkty:
Od října roku 2001 je Elektrárna Chvaletice držitelem certifikátu "Environmental Management System Standard" dle ISO 14 001, udělený firmou Det Norske Veritas.
Využití odpadového tepla
Elektrárna Chvaletice zajišťuje kromě výroby elektrické energie i dodávky tepla. Obě komodity vyrábí ve společném cyklu, což vede k vyššímu využití paliva, a tím k energetickým úsporám s pozitivním vlivem na životní prostředí.
Teplo je dodáváno horkovodním napaječem do města Chvaletice, obce Trnávka a do dvou průmyslových areálů v lokalitě mezi městem Chvaletice a Elektrárnou Chvaletice. Současně jsou zabezpečeny dodávky tepelné energie pro vlastní areál elektrárny. Celková roční dodávka tepla je cca 200 TG při výkonu 4x 15 MW.
Zdroj tepelné energie není v současné době využit v plném rozsahu. Stále dochází k rozšiřování sítě centrálního zásobení teplem připojováním nových odběratelů. Zvažovala se i dodávka tepla do Kolína a byla dokonce zahájena příprava výstavby vedení, ale později bylo od záměru z politických důvodů upuštěno; mělo ostatně jít o dodávku tepla v páře, což by bylo málo efektivní.
Elektrárna dále provozuje sekundární rozvody ve městě Chvaletice a zajišťuje tak komplexně dodávky tepla až ke konečnému odběrateli.
Keš
Krabička velikosti micro přístupná z krajnice silnice. Je třeba ji vyzvedávat opatrně kvůli poměrně velkému provozu.
Zdroj:
- http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektr%C3%A1rna_Chvaletice
- www.chvaletice.cz
Nezapomeň si opsat bonusové číslo, bude se třeba někdy hodit.