Zakovsky haj Traditional Cache

This cache has been archived.

DarkLord Reviewer: Archivace listingu keše

DarkLord Reviewer

emeritní reviewer pro Českou republiku a terminační komisař

More
Hidden : 5/2/2015
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works
Looking for a different adventure?

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Žákovský háj

neboli

Posluchárna Učitele národů

:

Chci vás přivést na hezké a tiché místo nad městem Fulnekem, o němž jsem nikdy neslyšel moc lidí mluvit. Krom jiného možná i proto, že teprve nedávno byla přes ně přesměrována turistická značka, z jejíž části se stala naučná stezka občanského sdružení Comenius Fulnek a tato cesta byla opatřena informačními tabulemi. S následujícím textem mi pomohly jednak ony a dále pak místní badatel a archivář ze Spálova, Dr. Adolf Turek svou publikací „Bratrský sbor ve Fulneku", již sepsal v roce 1970.
Fulnek, o němž existuje prvý doklad již k roku 1293, má bohatou historii jako málokteré město na Moravě. Náboženské poměry v něm v době reformace (míněna už tzv. první reformace, počínající působením mistra Jana Husa), byly velmi pestré a složité, což by snad mohl být i jeden z důvodů, který sem o dvě stě let později přivedl i Jana Amose Komenského. Bratří přišli na Fulnecko nejpravděpodobněji po roce 1475, kdy panství koupil Jan z Žerotína. Byli národnosti české a nalezli patrně i nějaké stoupence mezi domácím lidem. Okolo roku 1480 nastalo stěhování valdenských z Branibor (Marky) do okolí Fulneka, Lanškrouna a Hranic. Tito valdenští splynuli s bratry a tím se stalo, že se bratří na Fulnecku většinou poněmčili, tím spíše, že větší část panství byla již tehdy obývána německým obyvatelstvem. Všechny vrchnosti v letech 1468 - 1621 prý byly bratřím nakloněny, přičemž někteří majitelé panství byli přímo členy Jednoty bratrské. Bratrský sbor měl značná práva a majetek. Již onen Jan ze Žerotína dovolil někdy mezi léty 1480 - 1488 správcům sboru svobodně provozovat všechna řemesla a osvobodil je od všech dávek (dávek vrchnostenských - poplatky městu platit museli).
Není vyloučeno, že někteří ze správců sboru nebo jejich pomocníků mohli být učiteli na fulnecké bratrské škole. V otázce jejího vzniku i umístění panují různé názory, avšak první záznamy o ní pocházejí již z roku 1546. Učitelů na fulnecké bratrské škole je dlouhá řada od Mistra Antonína Bodensteina (1546 – 1548) až po rektora bratra Jana Efrona Hranického, jenž zde působil roku 1617. Posledním správcem školy i sboru byl Jan Amos Komenský. Co se týče umístění školy, má historik Dr. Adolf Turek z přímých i nepřímých důkazů za to, že zůstávala i v době Komenského ve sboru, který byl mezi lety 1608 - 1620 právě pro její neustálý rozvoj rozšířen a zvětšen, a to směrem ke kostelíku bratrskému, ale i k náměstí.
Předpokládám tedy, že je jen málo těch, kdo neví, že jednou z nejvýznačnějších kapitol v historii Fulneka je právě zdejší pobyt Učitele národů Jana Amose Komenského. Byl teologem, filosofem, spisovatelem, pedagogem a posledním biskupem Jednoty bratrské. O čase jeho příchodu do Fulneku není pochyb, neboť existuje pramen, kde on sám píše, že „přišel roku 1618 na školu nedávno nově vystavenou“. Čas jeho odchodu již tak jednoznačný není. Je však pravděpodobné, že to bylo mezi 9. a 31. květnem 1621, neboť od 1. června bylo město obsazeno Španěly. Tento odchod znamenal konec Komenského fulnecké idyly, když po vítězství na Bílé hoře počalo císařské vojsko na jaře roku 1621 obsazovat severovýchodní Moravu. Situace po porážce českého stavovského povstání roku jej donutila Fulnek opustit a skrývat se na různých místech v Čechách a na Moravě, protože odmítal konvertovat ke katolictví.
V roce 1628 opustil i české země, když odešel nejdříve do exilu v polském Lešně. Tam působil až do roku 1656, přičemž ale byl mezi lety 1641 a 1642 povolán do Anglie a Londýna a mezi lety 1642 až 1648 psal ve švédských službách učebnice v Elblinku a učil na gymnáziu v Šarišském Potoce v severovýchodním Maďarsku. V roce 1656 po dobytí Lešna Švédy a požáru města odešel do nizozemského Amsterodamu, kde jeho vědecká a literární činnost vyvrcholila. Umírá 15. listopadu 1670, místem jeho posledního odpočinku je valonská kaple v Naardenu, která stojí na uzemí, pronajatém České republice.
Komenský – publicista toho napsal hodně a zásadního. Z jeho fulneckého období jsou nejznámější jeho Listové do nebe, což je první česky tištěná kniha, dále dvoudílné Starožitnosti Moravské a Mapa Moravy. Sám za sebe však souhlasím s tvrzením, že jeho v českém jazyce napsaná kniha Labyrint světa a ráj srdce je považována za nejkrásnější českou knihu.
Dnes je ve Fulneku zřízen Komenského památník – bývalý „sbor“, jenž kdysi sloužil jak za jeho obydlí a studovnu, tak za místo, kde jako kněz a biskup církve Moravských bratří kázal. Kázal samozřejmě též na jiných místech v okolí, například v Suchdolu nad Odrou pod lípou, již už sežral zub času a v době nastupujícího pronásledování ze strany římsko-katolické církve prý také v lesních kostelech (viz mé keše Lesní kostel a Popský doleček). Návštěvu památníku velmi doporučuji!
A tak tedy k Žákovskému háji. Nachází se na severním svahu zámeckého vrchu. Zde měl Jan Amos Komenský udílet vštěpování moudrosti také ve venkovním prostoru. Pod mohutným bukem byly do soustředných neuzavřených kruhů vytvořeny „lavice“ z travnatých schůdků, na nichž usedali a naslouchali Komenského žáci. Tyto travnaté lavice byly prý znát ještě v roce 1920. Buk byl poražen roku 1973 při odlesňování tohoto kusu lesa - navzdory protestům správy města. Na jeho místě dnes stojí památník, zřízený původně k třísetletému výročí narození Komenského na náklady tehdejších občanů Fulneka a odhalený 19. června 1892 (viz starou fotografii na informační tabuli). Až mnohem později, roku 1957, byl tento obelisk opatřen z obou stran reliéfními deskami od sochaře Olbrama Zoubka. Zřejmě ve stejné době byly travnaté „lavice“ nahrazeny kamennými, takže se snad dá předpokládat, že vzhled tohoto místa se jen tak rychle nezmění. Když vyjdete po svahu trochu nad tento přírodní prostor, budete díky nim mít vizuální pocit jako ze skutečné posluchárny. Ale nemusíte zde studovat učené knihy – úplně postačí „studovat“ ptačí a včelí zpěv (ten druhý bude krásně intenzivní v době, kdy rozkvetou obě zde stojící lípy). Hluk města sem příliš nedoléhá. Kdysi na ně možná byl odtud i pěkný pohled shora – ten však mezitím skryly stále do výše rostoucí stromy.
A přece… Jako se o Komenského pobytu ve Fulneku traduje několik legend (nejvíce podporovaných fulneckým „historikem“ Felixem Jiřím Jaschkem, Adolfem Turkem v podstatě vysmívaným), zdá se, že i toto místo je více legenda než skutečnost. Dle historika Gustava Becka (1874 - 1937), na něhož se odvolává i citovaný Dr. Adolf Turek, název Žákovský háj (Schülerpüschl) nepochází od Komenského vyučování, neboť tento díl lesa byl zván postupně zkomolovaným jménem „Schulerpuschlin“ již od roku 1573, a to od data prodeje jisté zahrady. Zde je nutno znovu připomenout, že Fulnek byl po několik staletí obýván převážně německým obyvatelstvem, jež používalo (zvláště na Fulnecku) osobitý místní dialekt a právě slovo Schülerpüschl je zřejmě zkomolenina toho původního slova Schulerpuschlin, což by se po rozkladu a přehlasovaní obou samohlásek dalo interpretovat jako „Schüler“ (= žák) a „Püschl“ (= v tehdejší výslovnosti zdrobnělina slova Busch = keř, křoví).
Bohužel, toto legendou opředené místo, jako stvořené k odpočinku a rozjímání, kupodivu „objevili“ právě lidé, pro tento druh relaxace smysl nemající. Během dvojího průzkumu a během ukládání keše jsem vždy vykonal i CITO po zjevně alkoholem rozparáděných lidičkách, pro něž má němčina nepřeložitelné, ale přiléhavé slovo: „die Halbstarken“.

Additional Hints (Decrypt)

Mrzav hxelg. Mn cbfyrqavz chyxehurz hcebfgerq. Ienprg znfxbinav!!

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)


Advertising with Us