Osada Valovice původně patřila pod obec Sudoměř, která v roce 2014 oslaví 710 let své existence. V kronice sudoměřské se píše, že na Valovicích žije dělný, pracovitý lid většinou domkáři. Kronika dále praví, že název osady Valovice vznikl od opevnění – valů u vchodu do lesa, směrem k Březovicům a Mělníku, neboť Valovický dvůr - dříve stará tvrz, je právě mezi oběma cestami od Mělníka a Prahy vedoucích do Německa. Ve Valovickém dvoře je stará, 90 metrů hluboká studna, která je unikátní památkou. Vznikla pověst, že do této studny spadla kachna a vyplavala mezi sudoměřským a skalským nádražím v prameni, který se od této události jmenuje Valovický. Nahoře nad údolím na něj navazuje cesta, která se jmenuje rovněž Valovická. Ve dvoře jsou vybudovány podzemní chodby s klenutými sklepy směrem k Bezdězu. Tyto prostory však byly postupem času zasypány a zazděny.
U tvrze - později ve dvoře pracovali valovičtí občané v odbornějších pracích, jako zahradník, chmelař, hajný-léčitel, šafář, pasák, dále odborná řemesla kovář, tesař nebo zedník. Druhá část obyvatel prováděla strážní činnost u veledůležité obchodní cesty z Prahy do Německa – Žitavy a Drážďan. V kronice se také píše, že se zde měla stavět velká škola. Bylo to po bitvě U Lipska v roce1813. Do této školy měly chodit děti ze Sudoměře, Valovic, Březovic a Březinky. Z nejasných důvodů bylo však od stavby upuštěno. Majitelé Valovického dvora se střídali, před bitvou na Bílé hoře to byl Aleš Berka z Dubé po něm hrabě Valdštejn, dále nájemníci Volšan, Matusch a Brzobohatý.
Ještě za vlády Valdštejna dostali místní občané za humny část pozemků zdarma na rozšíření zahrad. Podmínkou však bylo, aby za zahradami vytvořili hradby, potom byl tento požadavek změněn na výstavbu vysokého plotu s podezdívkou
Dle kroniky sudoměřské vypráví babička Kuntošová, že sekáči, kteří sklízeli obilí u Valovického dvora za hraběte Valdštejna koupili ze svého výdělku zvon, který byl umístěn nejdříve na lípě s malou stříškou a teprve později byla postavena kaplička, později vysvěcena v roce 1929. Cihly na kapličku věnoval pan hrabě.
Ve dvacátých létech minulého století byla do obce postupně zavedena voda a elektřina a v roce 1931 vznikl také, dnes již neexistující, hasičský sbor. Na Valovicích se říkalo, že se peče chleba jen po jedné straně, do té doby než vystavěl svůj domek pan Frus čp. 19 na druhé straně silnice. V obci se za poslední dekádu postavilo několik nových domů, jiné se opravují a obec dále vzkvétá.
Současná podoba pozůstatků valovického dvora
Kešku prosím pečlivě uzavřete a ukryjte, ať nám dlouho vydrží.