Loučný mlýn byl založen pravděpodobně na konci 15. století, když za hospodářské konjunktury za vlády Jířího z Poděbrad a následně Jagellonců stávající mlýny na Solečku a na Trenčíně (Suchý – Jindrův) nezvládaly nápor mletí. Proto byl založen na Žantově nový mlýn. Mlýn stojí v polích asi necelý kilometr jižně od Kněžmostu. Byl napájen z nedalekého rybníka a dnes již není bohužel v provozu. V dnešní době je v areálu jezdecký oddíl.Pokud bude lovit s georobotky, tak určitě zavítejte a prohlédněte si koně ve výběhu.
Pár technických informací:
•Stav mlýnské technologie: zcela bez technologie, mlýn je přestavěn k obytným účelům.
•Vodní motory: bez dochovaného vodního motoru, mlýn byl osazen v letech 1930 1x kolo na vrchní vodu, spád 4,07 m, výkon 2 HP
•Cesta vody ke mlýnu: náhon, rybník, nad mlýnem je malý rybníček, ze kterého byl mlýn napájen.
A teď přepis několika poznatků Ing. Theodor Honického, spoupracovníka Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě:
....když jsem v Loučném mlýně pozorně prohlédl podsvorní sloupy zjistil jsem, že mlýn musel mít původně 6! mlýnských složení , v zadních podsvorních sloupech bylo celkem 6 vedení pro kobylnice trámy, kterými se regulovala mlecí štěrbina mezi mlecími kameny, takže každé kolo hnalo dvě mlýnská složení, na tehdejší dobu špičková technologie a tomu musel odpovídat i výkon mlýna. Byl zřejmě největší v okolí. Při některé z oprav mlýna bylo jedno složení vyřazeno z provozu a přední podsvorní sloupy mají již jenom 5 vodítek pro kobylnici a také jenom 5 otvorů ve svorách pro průchod táhla kozlíku - hasáku, kterým se ovládalo nastavení kobylnice. Zadní podsvorní trámy, které původně stály u dřevěné stěny mlýna, jsou dnes zazděny do kamenné štítové zdi mlýna, takže z nich v líci zdiva vykukují jen jejich přední stěny s vodítky pro kobylnice. Budou to nejstarší části mlýna. Jejich stáří by určila pouze dendrochronologická analýza vzorku z jejich dřeva. Při vyzdívání štítové stěny zmizel také mlynářský hever, který byl ukotven do původní dřevěné stěny. Štítová stěna byla vyzděna z cihel nejspíš až po instalaci válcových mlecích stolic, když původní hever na zvedání žernovů nebyl potřeba. Po starém kamenném složení zbyly v podlaží se stolicemi jen nový žulový běhoun (horní mlecí kámen) a čelisti původního mlynářského heveru...
HLEDEJ OČIMA NEPOUŽÍVEJ HRUBOU SÍLU!!!!! keš vracejte tak jak byla. Přeji příjemný lov