Frydecka sibenice Multi-cache

Právo mít vlastní šibenici nemělo tehdy každé město. Šibenice svému účelu sloužily ještě v 18. století, poté si obyvatelstvo začalo uvědomovat nehumánnost tohoto trestu a šibenice postupně zanikly stejně tak jako povědomí o jejich existenci a místě, kde stály.

I město Frýdek, založené na počátku 14. století na pravém, slezském břehu řeky Ostravice, mělo svou šibenici.
Nestávala však uprostřed dnešního Zámeckého náměstí, ale její místo bylo asi 1,8 km SV od centra v lokalitě zvané Vršavec před Frýdeckým lesem. Ač se to dnes tak nejeví, je to nejvýše položeným místem města, proto byl také nedaleko vybudován starý a později i nový frýdecký vodojem.

Důkazem umístění šibenice do těchto míst jsou dva historicky cenné mapové dokumenty, které buďto šibenici samou zobrazují, nebo na její existenci odkazují.
Prvním z nich je mapový list na 1. vojenském mapování císaře Josefa II. z let 1764-1768.

Vyobrazení nám však přibližuje i její konstrukci, kterou tedy tvořily čtyři vztyčené trámy svázané nahoře horizontálními břevny, kde bylo možno vykonat více trestů oběšením současně.

Druhým je mapa Císařských otisků stabilního katastru z roku 1836, kde se vyskytuje pojmenování „U Szibenicz“. Volně přeloženo do češtiny jako „U šibenic“.

V důsledku postupného zastavování okolí zaniklé šibenice a zemědělským využíváním ploch nelze očekávat nález jediného hmatatelného důkazu existence dřevěné konstrukce šibenice.

 Jediným objektem, který snad pamatuje dobu existence frýdecké šibenice, a který je s ní poměrně úzce spjat, je litinový kříž na vysokém kamenném podstavci s reliéfem sv. Jana Nepomuckého, bohužel bez datování. Památkově chráněno od 19. ledna 2004.
Kříž je samozřejmě velmi úzce spjat i s touto multinou.