Prochazka se psem / Walk with the dog Letterbox Hybrid

Máte doma pejska, kterého by bylo fajn vyvenčit ?

Nebo děti, se kterými si chcete udělat pěknou procházku ?

Nebo se chcete jen tak projít Vy sami ?

A kdy že jste naposledy lovili pohodový, rodinný a výletový letterbox ?

Těšíte se ?

OK - vytiskněte si tento listing a pojďme společně vyrazit, nejlépe z doporučeného parkoviště ...

POZOR - NA ÚVODNÍCH SOUŘADNICÍCH KEŠ OPRAVDU NENÍ. NIC TADY NEHLEDEJTE !!!

Já vím, že to už stejně všichni dávno víte, ale přece jenom si nejprve připomeneme, jen tak pro jistotu, co je to LETTERBOX HYBRID keš, ono jich zase totiž tolik není ( pravidla letterboxu ). Proto musíte NEJPRVE použít GPS, abyste se dostali na výchozí místo, odkud se keška hledá, tedy N 48°10.359 E 017°02.997. Ano, správně, je to waypoint doporučeného parkingu. Podle GPS pak společně najdeme ještě alespoň první stage naší cesty. Dále už potom navigaci používat nemusíte, protože postupovat budete podle textu a fotek z listingu, a to až ke kešce. Současně připomínám, že v krabičce kešky najdete i dětské razítko (pečiatku). Jsou tam pro jistotu hned tři, v různých barvách, vypadají tak, jako toto jedno :

Tato razítka jsou SOUČÁSTÍ kešky, a nesmíte si je odnést jako trade, ani je za cokoliv vyměnit. Prostě tam podle pravidel musí zůstat. Můžete si je však otisknout do svého deníčku, a postupně si tak tvořit svou sbírku razítek z kešek. Nemáte - li takový deníček, vůbec to nevadí, zalogovat nález kešky můžete samozřejmě i tak.

Že už jste na parkovišti ? Super !!!

Možná snad, pokud si stoprocentně nevěříte, že poznáte, kterým směrem je sever a kde vychází sluníčko, můžete si volitelně vzít kompas, ale úplně striktně to není potřeba. Potřebovat ale určitě budete tento listing a obrázky v něm obsažené - nejlépe vytištěný, nebo na monitoru Vašeho tabletu, laptopu či alespoň chytrého telefonu s dostatečně velkým displejem. Na obrázcích a v textu jsou totiž různé artefakty, kolem kterých Vás povedu, a Vy je budete muset v terénu najít a bezpečně poznat. Čeká nás zhruba dvou a půl kilometrová procházka, kterou pohodlně zvládnete i s malými dětmi nebo právě s pejskem. A nebojte se, dva a půl kilometru od úvodek Vás na konci rozhodně nezanechám .

Nuže, zamkněte si auto, a pojďme společně vyrazit na sever, po betonu a asfaltu, na slíbené souřadnice našeho prvního zastavení. Tedy N 48°10.375 E 017°03.001, kde bychom po své pravé ruce měli vidět kousíček od cesty a spíše nahoře než dole tento obrázek :

Jste přece Kačeři, a tak nepochybuji ani trošičku, že jste nápis na obrázku z listingu našli i v reálném terénu, a proto hurá - jdeme dobře. Start se nám podařil, a od této chvíle už můžeme svou navigaci vypnout a šetřit si tak baterky. Pravda, už tady se klidně můžete teoreticky začít občerstvovat, pod tím obrázkem je bar, ale myslím, že hlad ještě nebudou mít ani ti nejmenší. Půjdeme proto raději spolu stále na sever, a to, že jdeme dobře, si ověříme nejlépe v místě, kde znovu po své pravé ruce uvidíme tuto dopravní značku :

Našli, moji rádcové ? Našli, našli ??? Mno dobře, doposud to bylo, uznávám, příliš jednoduché. A tak (zatím jen mírňounce) přitvrdíme. Je totiž nutno jít stále rovně, stále po asfaltu, a po pravé ruce vidět asi takovýto obrázek (obrázek je vidět i v noci, pokud však hledáte kešku třeba v mlze husté tak, že by se dala krájet, nebo za podobně nepříznivých podmínek, budete si ten výjev holt muset domyslet) :

Kam dál ? Inu - stále po cestě, dokud neuvidíte přímo před sebou +/- ve výši očí dospělého člověka starší cedulku, ze které mimo jiné pochází i tenhle kousek nápisu. Tady by Vám mělo jaksi samo docvaknout, že rovně už to asi nepůjde, pokud tedy nechcete přelézat plot. Ne, dovnitř do soukromého areálu opravdu nechoďte, a to ani tehdy, kdyby náhodou byla brána zrovna otevřená. V tuto chvíli tam pro nás nic zajímavého není, a kešku uvnitř také nenajdete.

Doporučím Vám místo toho odbočit spolu se mnou vlevo, a zhruba po 30 metrech odbočit znovu, tentokrát ale pro změnu doprava. Pokud jste to kličkování zvládli správně, vidíte po pravé ruce přímo naproti Vám toto okno na bílé zdi. Auta před oknem pochopitelně stát nemusí (ale můžou, nic jim v tom nebrání).

Tak co, milé děti ... vidíte okno? . Tady bývávala kdysi pokladna, kde se prodávaly vstupenky na akce v tom velkém objektu vpravo. Ti hladovější z nás tady mají druhou možnost se během cesty občerstvit, stačí k tomu jen vyšlapat zopár schodů směrem vzhůru. ... No dobrá, jíst nechcete, půjdeme tedy společně kolem této veliké stavby statečně dál. Po své levé ruce zanecháme tři modré, vysoké a trošku zrezivělé vlajkové stožáry, které jsem pro Vás tak trošku pro zmatení nepřítele nafotil v noci ...

... po pravé ruce pak necháme hlavní vchod do objektu a vrátnici, a stále pokračujeme rovně. (Kdo si ještě neodlovil, upozorňuji, že se pohybujeme v oblasti, kde v okruhu necelých 400 metrů okolo nás jsou finálky hned dvou hezkých mysterek. Jedna z nich je už "letitá" s dětskou tématikou, ta druhá je o poznání novější, a zaměřena je na jednu běžně známou šifru - tedy spíše pro dospělé. Jenže místní už je obě určitě všichni mají, takže moje poznámka se týká spíše těch vzdálenějších Kačerů, kteří sem do této oblasti náhodou zabloudili). Abychom věděli, kam máme jít dál, hledáme nasprejované graffiti, nejlíp tedy takové, jehož kousek je na tomto obrázku :

Pro někoho to bylo možná lehké, pro jiného těžší, a někdo to třeba už věděl, hned když se doma podíval na monitor počítače. Ať tak či tak, na konci asfaltové cesty nás čeká změna směru, odbočit musíme tentokrát na východ ! (Tož honem, válečná porada všech procházejících se. Z kteréže strany právě tady vychází sluníčko ??). Správnost svého rozhodnutí si ověříme tak, že po své pravé ruce uvidíme barevný obrázek velké zelené plochy, doplněný fotbalistou v červeném dresu. Bude vypadat asi takto :

Tak co - máme ? Supééér !!! Půjdeme dál, rovně, rovně a rovně, a pokud tedy jdeme po levé straně cesty a zároveň tedy není ta mlha (hustá tak, že by se dala krájet , ale to už jste tady jednou četli) vidíme zrovna před sebou mezi stromy v dálce jednu velmi známou bratislavskou věž. Tedy její fotku sem dávat nebudu, ne, že bych ji pro Vás nechtěl vyfotit, ale to už bych móóóc napovídal. V době založení kešky byla ta věž vidět bez problémů celá a v celé své kráse, ale za ty dva roky, co je keš v terénu, tam vyrosla z nuly ta šedá výšková budova vpravo, která nám výhled na věž trošičku kryje (proto je nutno jít po levé straně cesty).

My se ale budeme dívat jedním očkem na cestu, abychom nespadli, tím druhým budeme sledovat dění ve výšce několika metrů nad námi. Dokážeme to ? Hledáme totiž orientační bod, kterým není nic jiného, než zalomená trubka, obalená stříbřistým alobalem, pravděpodobně součást nějakého menšího místního teplovodu. Když jsem kolem ní šel při přípravě kešky s naším pejskem Špunťou asi o půl desáté večer, vypadala nějak takto :

Jakmile jsme bezpečně identifikovali trubku, sklopíme obě oči zase dolů před sebe. A když se budeme dobře dívat, uvidíme na jedné kovové bráně reklamní poutač jedné firmy. Celý se mi do fotoaparátu nevešel, to víte, mám jen maličkou zrcadlovku, ale jeho podstatný kousek vypadá takto :

A teď šibalsky nechám rozhodnutí o dalším směru naší cesty na Vás. Musíte v relativně blízkém okolí (do pár desítek metrů odsud) minout po levé ruce celkem 10 vzrostlých borovic a o kousek dál najít jasně oranžový kousek zdi s liščím nápisem :

Hned za nápisem vystoupáme společně po čtyřech schůdcích nahoru (maminky s kočárkem a jezdci na inlinech je můžou bez problémů objet) a čeká nás zebra, tedy nikoliv zvířátko, ale ta silniční. Tady je :

Že to byla ta správná zebra poznáme jednoduše tak, že hned za ní je kousek městského mobiliáře, jednodušeji řečeno obyčejný zelený odpadkový koš :

Kdybychom se odsud teoreticky vydali doprava, a potom ještě jednou přešli silnici po přechodu u semaforů zase zpátky, najdeme po asi 170 metrech jednu starší, ale stále aktivní tradiční kešku, ke které má ovšem owner velmi srdečný vztah. Byla to totiž ta úúúplně první keška, kterou kdy ve svém životě našel, psal se tehdy rok 2011 .

Tak co, ještě nás nebolej nožičky ? Byla to důležitá otázka, protože v tuto chvíli máme za sebou asi tak polovinu naší procházky, a naše auto je tááák neskutečně daleko...

Tak abychom si byli úúúplně jisti, že jdeme tam, kam máme, pro jistotu se mrkneme, zda když otočíme hlavu kousek doprava, najdeme tuhle poštovní schránku :

Pokud ji máme, je vše OK, tedy alespoň prozatím, a blížíme se k vytoužené krabici. Půjdeme dál rovně po chodníku, a hledat budeme tentokrát oprýskaný starší sloup veřejného osvětlení, na kterém uvidíme dvě trojice číslic pod sebou (pokud by to z fotky nebylo moc vidět, jsou na něm pod sebou čísla 023 a 037. Ale už jsou obě fakt značně vybledlé, na zobrazené fotce jsem je musel dokonce trošičku ztmavit oproti skutečnosti.) Inu, nemůžeme mít všechno krásně jednoduchoučké a nalinkované :

Tady asi není kde a kam odbočit, na rušnou silnici Vás nepovedu, a přes vysoký plot také asi skákat s dětmi nebudeme. Tož jdeme nebo běžíme nebo jedeme (podle nátury) nadále rovně, rovně a rovně, čeká nás ještě jedna maličká zebra, a hned za ní bychom měli vidět stojan se dvěmi šipkami, jejichž konce vypadají zhruba takto :

Za šipkami jděte stále dál, ovšem poté, co uvidíte vpravo tuto značku :

musíte přejít hned dvě zebry, a to tak, že skoro do pravého úhlu. Jestliže jsme šli správně, bude na jejich konci krabička, ve které bydlí červený a zelený panáček, přičemž vždy právě jen jeden z nich se dívá ven z okna. (No dobře, to jenom za podmínky, že jim zrovna jde proud. Ale i kdyby jim proud zrovna v době naší procházky vypnuli, a oba panáčci by tak spali, alespoň ten jejich domeček tam bude skoro určitě) :

Hned za domečkem je potom tahle maličká skála :

U skály se můžeme dokonce na chvíli rozdělit, aby to bylo zajímavější, a abychom se o kousek dál zase sešli, a měli co oslavovat. Tak tedy : Chodci, kteří jdou procházku pěšky, se vydají od skály vlevo, po krátkém chodníčku na jeho konec, kde vystoupají 10+11, celkem tedy 21 schodů směrem vzhůru. Tady jsou :

Naproti tomu maminky s kočárky a jezdci na inlinech půjdou za skálou rovně, schody tak obejdou, a sejdou se s námi nahoře, na ploše u nejvyššího schodu.

Dál už to bude úúúplně jednoduché. Vydáme se společně na jihovýchod, kde mineme nejprve tuto značku, ...

... potom po své pravé ruce necháme tuto lavičku ...

... a vydáme se po betonovém chodníku mezi dvěma zelenými sloupky ...

... pak po pravé ruce mineme další lavičku, a jak si tak v pohodě vyšlapujeme po chodníku, jdeme skoro kolem místa uložení jedné zajímavé tradičky, jen si ji tu najít a odlovit. Pro ty nejunavenější z nás bude vpravo ještě jedna lavička, zatímco náš chodník bude pokračovat, pokračovat a pokračovat, a pokračoval by snad až do nekonečna, kdyby ... kdybychom po své pravé ruce najednou neuviděli tuto pomalovanou garáž :

Jakmile ji uvidíme, zastavíme se, a začneme pomaličku a důkladně počítat své kroky. Já, dospělý a velký chlap, jsem jich udělal při vyměřování cesty přesně 72, dost možná, že pro drobné slečny nebo děti jich bude o trošičku víc. Každopádně ve vzdálenosti 72 (mých) kroků od garáže uvidíte vlevo přesně 20 betonových schůdků, po kterých se vydáme dolů. (Ty schody jsem pro Vás ale nafotil až odspodu).

Dole pod schody uvidíte po své pravé ruce tento nápis :

Je to znamení, že už jsme SKORO v cíli. Už jen přejít ulici - protože jdeme s dětmi nebo s pejskem, nebudeme riskovat, a VRÁTÍME SE těch pár metrů zpátky na přechod, to dá rozum !!! Hned za přechodem se dáme směrem doleva, tedy na sever. Už za pár metrů uvidíme sloup veřejného osvětlení, který sice původně měl na sobě nějaká čísla, ale dnes je už jen této barvy. Dál už se podíváme jen do hintu, já věřím, že jsme si ho vytiskli dešifrovaný, a s nalezením kešky už nebudeme mít žádný větší problém.

Tož Vám všem přeju, ať se Vám líbí, ať nám dlouho slouží, a moc se těším na Vaše logy. Jo, a ještě něco ... keška je na začátku při svém startu skoro plná různých zajímavůstek. DODRŽUJTE PROSÍM FAIR TRADE, všechny nás baví najít kešku plnou, ve které se můžeme přehrabovat a těšit se z jejího obsahu, než prázdnou a obrovskou krabici s logbookem a pár bezcennými kamínky. Díky za dodržení této mé prosby.