Prameniste Poust Traditional Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Prameniště Poušť
Jak že jde dohromady Prameniště vody a vyprahlá Poušť?
No těžko, já vím :-).
To je jen moje mystifikace pro přitažení pozornosti a slovní hříčka,
jež mne napadla jedno desetiletí před Geocachingem.
VYSVĚTLÍM -
ale prosím, nevynechejte poznámku na konci listingu!
Chtěl bych vás přivést do míst, jež byla svého času skutečně důležitým zdrojem pitné vody a která najdete v turistických mapách pod názvem Bařiny. Bařiny se rozkládají v extravilánu katastru Bernartice nad Odrou na ploše cca 42ha v rovině táhnoucí se od známého Lesního mlýna až k hranicím katastrů Kunína a Šenova. Leží zároveň pod hranou svahu – pod svahem je ono prameniště, nad ním se táhnou pole. V internetových mapách je to teď trošku jinak, ale na všech mých starých papírových turistických mapách se pro ta pole vyskytuje název Poušť – viz výřezy 1 a 2 těch map v galerii tohoto listingu. A mně se zalíbilo ta dvě slova spojit do nového názvu:
Prameniště poušť 
.
A také vám chci ukázat, jak nesnadná bývala „těžba“ dobré pramenité pitné vody v dobách, kdy neexistovaly dnešní vysoce výkonné stroje jak pro dopravu těžkých dílů, tak vhodné silnice pro jejich přepravu, tak rovněž výkonné stroje k provádění zemních prací velkého rozsahu. Nejsem vodař – jsem elektrotechnik. Avšak svého času jsem dost hodně projektoval pro SmVaK Nový Jičín a přišel do detailního styku se spoustou čerpacích stanic, vodojemů, přerušovacích komor. Tak jsem se také dostal do podrobného mapování čerpací stanice v Bernarticích nad Odrou, což byl do období rozsáhlého nástupu zásobování pitnou vodou z přehrady Kružberk a jejího zásobníku Slezské Harty naprosto nejdůležitější zdroj pitné vody především pro město Nový Jičín. Vezmete-li si k ruce mapy, zjistíte, že to naši předkové s výstavbou tak velkého díla neměli vůbec jednoduché. Za prvé – čerpadla čerpací stanice byla v těch prvotních dobách hnána parními stroji – elektromotory o výkonech kolem sta kilowat byly ještě v nedohlednu. Za druhé – první trasa vodovodních potrubí hnala vodu do vodojemu mezi kopci Salaš a Panský. Odtud – za třetí - tekla voda samospádem do vodojemu v Novém Jičíně poblíž Svojsíkovy Aleje nad Fibichovým náměstím. Teprve z něj se dostávala voda - opět samospádem - do kohoutků v domácnostech. Samospád byl v těch dobách bez elektřiny vůbec nejdůležitějším způsobem dopravy vody „z bodu A do bodu B“.
To nejpodstatnější ale je, kde se brala vlastní voda. Tím původně nejdůležitějším zdrojem vody u Bernartic byly právě Bařiny, jež jsou na ni bohaté – s nadsázkou lze říci, že je to rozsáhlý plošný pramen. Způsob získávání vody z tohoto území však asi nebude mnoha z vás příliš známý, také proto, že se budoval a používal v období počátkem minulého století – později při zdokonalení zemních prací se zřizovaly vrty. Zde byly zřízeny tzv. jímací zářezy, jimž se říká také horizontální jímací objekty, a které slouží k získávání relativně mělkých podpovrchových podzemních vod s malou kapacitou. Jedná se o úzký výkop, prováděný po nepropustnou podkladní vrstvu země. Do těchto výkopů se pak vkládaly speciální kameninové trouby, nazývané drény (vsakovací trouby) – ty byly v horní polovině perforované a v dolní plnostěnné.
To proto, aby horní polovinou mohla vnikat jímaná voda a aby tato pak mohla být dolní plnostěnnou polovinou odváděna do malé sběrné jímky. Trouba byla obsypána štěrkem, aby se jímanou vodou nezanášela a perforace se neucpávaly a tento obsyp sloužil zároveň také jako filtr. Takových zářezů (viz také: Pramenné jímání - pudorys, Pramenné jímání - podélný řez a Pramenné jímání v příčném řezu) se zřizovalo mnoho jeden vedle druhého, čímž vzniklo celé jímací území a jejich sběrné jímky byly propojeny samospádovým potrubím, jímž jímaná voda odtékala do sběrné studny. Odtud tekla samospádem až do další sběrné studny v areálu čerpací stanice, kde byla nasávána čerpadly, hnanými parním strojem, a vytlačována do vodojemu mezi Salašem a Panským kopcem... Tu sběrnou studnu s vročením 1912 je za plotem čerpací stanice dodnes vidět – slouží jako takový její vývěsní štít.
Vydejte se od udaného trasobodu (v létě oblíbený splav, obléhaný koupele chtivými) za šipkou – přejdete zešikma silnici a dostanete se na běžnou polní cestu. Ta vás po několika stech metrech přivede na okraj lesa, označeného lakonickou tabulkou jako Přírodní rezervace, jež tu zřejmě vznikla náhradou za dřívější území ochranného pásma vodního zdroje prvního hygienického stupně. Důvod je nasnadě – dříve běžným lidem nepřístupné území si vytvořilo vlastní ekosystém a ten by byla škoda dát všanc jakémukoli pochybnému využití. Pod odkazy "Turistik" a "Wikipedia" si můžete o rezervaci najít podrobné informace a zde je v podstatě legalizace průchodu rezervací – ba přímo pozvánka. Když odtud budete pokračovat dále po bývalé obslužné komunikaci vodařů, potkáte nejdříve horní plochy dvou vedle sebe položených (a do země zapuštěných) betonových objektů, které téměř splývají s okolním terénem - to je ona sběrná studna všech zářezů a její technologický prostor. Během další pár set metrů dlouhé chůze pak uvidíte vpravo od cesty (směrem ke svahu) ze země koukající horní části sběrných jímek (A, B, C) doslouživších jímacích zářezů. Takto jsem je zažil ještě v provozu, když byl každý opatřen kovovým revizním poklopem se zámkem. Dnes jsou (spíš nouzově) přikryty betonovými „koláči“ D, E – aby do nich nepadala zvířátka. Kovové poklopy se zřejmě po zrušení hygienického pásma staly obětí sběračů kovu. Nevím, jak na vás – na mne toto místo vždy dýchne zvláštním tajemnem, jaké zažívám skoro o všech pramenů vody. Voda, vyvěrající ze země, jež se dá zároveň pít, je pro mne malým zázrakem .
O samotné bernartické čerpací stanici jsem objevil, že projekt k ní byl vypracován teplickou firmou Rumpel a Niklas a k provádění prací odevzdán 8. listopadu 1891. Rozsah stavby zahrnoval, co se budov týče, strojovnu, kotelnu, akumulační nádrž, kůlnu na uhlí a obytný dům pro dvě dělnické rodiny a co se inženýrských sítí týče, jímání vody, vodojem a rozvodnou síť. Vodárna byla uvedena do provozu již v roce 1892! Pro vážnější zájemce o tyto záležitosti nabízím ještě jisté "rozšíření listingu". Po zadání hesla, jež najdete uvedeno na logbooku, můžete tento doplněk stáhnout zde.
Bernartice jsou má velmi oblíbená obec. Též proto, že na rozdíl od mnoha „nudloidních“ obcí, táhnoucích se - typicky pro tento kraj - podél vodních toků (Kunín, Hladké Životice, Hodslavice, Bludovice atd. adt.), jsou v terénu „rozhozeny“ úplně jinak – dost podobně, jako mnohem výše položené vrchovinní a horské obce.
Poznámka:
Je mi to nemilé, ale musím doplnit, že jsem při vymýšlení této keše něco nedomyslel. Už tehdy před deseti lety a pak vloni jsem při zkoumání těchto míst jimi procházel vždy MIMO vegetační období. Tehdy dávno začátkem dubna, kdy zde ještě ležely poprašky sněhu a vloni v prosinci, kdy to vypadalo skoro stejně – vegetace slehlá, zem pokrytá spadaným listím a dobrý rozhled. Jenže teď při ukládání keše (7.7.2014) je kolem původní obslužné cesty DŽUNGLE! Neuvědomil jsem si, že když zářezy již neslouží, že ty plochy už nikdo neudržuje. Chcete-li tedy vidět, co popisuji, musíte i do kopřiv a ostružiní a napínat zrak. Nejviditelnější je nadzemní objekt posledního zářezu v blízkosti keše – hranatý betonový objekt s plochým poklopem a s modrým „komínkem“ – je výrazně jiný, než ty předcházející. K těm jiným sem vkládám koordináty aspoň dvou z nich, neboť přece jen trochu vím, kde je hledat: N 49° 37.7530 E 17° 57.2623 a N 49° 37.7448 E 17° 57.1923. Bez tohoto vysvětlení byste totiž mohli mít pocit, že jdete běžným, tichým lesem, dokonce se dvěma mysliveckými posedy - což v rezervaci moc nechápu, s komáry a bohatým ptačím zpěvem. Ačkoli lepší čas k odlovu by asi opravdu byl ten bez vegetace. TAKŽE: dlouhé kalhoty, dobré boty a REPELENT s sebou!
PS 1: nechtěl jsem tentokrát text "utopit" v obrázcích, proto si je prohlížejte klikáním na odkazy.
PS 2: Počítám s tím, že mě s touhle keší pošlete... Ale až teď, kdy už mám celý listing hotov, si uvědomuji, co ještě mě sem podvědomě táhne: jako u jiných památek (toto zde takhle bohužel není vedeno) to STÁŘÍ. Letos je to 122 let, co tato TECHNICKÁ záležitost existuje.
PS 3: Po lovu kešera Svačka doplňuji trasobod + stezku pro cyklisty. Za těch pár dní, co je keš uložena, spadlo přes doporučenou pěší cestu několik stromů.
Additional Hints
(Decrypt)
Qeriral ghalyrx. Cyngna.
Mn pvuybh. Ienprg! Mivengn ilgnuhwv.
Treasures
You'll collect a digital Treasure from one of these collections when you find and log this geocache:
Loading Treasures