Historie Sázavy nezačíná až ve středověku, jak se ještě nedávno soudilo podle legend, ve kterých měl poustevník Prokop přijít do pusté krajiny. Archeologické nálezy bezpečně prokazují počátky lidské přítomnosti na území dnešního města již v období zemědělského pravěku. Na Bílém kameni u Sázavy těžili neolitičtí lidé již před šesti tisíci lety kamennými nástroji krystalický vápenec. Je to jeden z nejstarších evropských příkladů pravěké těžby a zároveň i doklad obchodní činnosti, protože sázavské kamenné náramky a korálky se našly až 400 km odtud a byly zřejmě směňovány za sůl. Ve 30. letech 20. století byly výzkumem Dr. Žebery na Bílém kameni zjištěny desítky pravěkých lomových jam a tisíce kamenných nástrojů. Teprve nedávno se v Sázavě na levobřežní říční terase proti mostu nalezly zlomky keramické nádoby, která by mohla pocházet z mladšího neolitu a může prozrazovat polohu osady pravěkých těžařů. Právě do těchto míst, příhodných pro brod, se stáčí jedna z větví legendární Čertovy brázdy, o níž se soudí, že byla pravěkou a raně středověkou obchodní stezkou, která z Polabí postupovala přes Sázavu proti toku Blanice do jižních Čech a odtud k Dunaji. Čertova brázda, narozdíl od jiných pozdějších tzv. zemských stezek sbíhajících se hvězdicovitě ku Praze, centrální pražskou oblast míjí, a i proto ji lze klást spolehlivě do doby, kdy Praha neměla ještě výhradní mocenské a ekonomické postavení. Z pozdní doby kamenné – eneolitu – byly v blízkosti této dopravní tepny nedávno rozpoznány na skalách nad pravým břehem řeky západně od města tři opevněné polohy – výšinná sídliště řivnáčské kultury (začátek 3. tisíciletí př. Kr.). Z období germánského osídlení naší země v mladší době římské se nalezlo několik žárových hrobů v údolní poloze na nejnižší levobřežní terase řeky Na Křemelce. V raném středověku vzniklo na vysoké ostrožně mezi řekou a Dojetřickým potokem v poloze Na Šancích nebo Na Dojetřicku rozsáhlé hradiště. Nejstarší ojedinělý nález odtud pochází již ze starší doby hradištní, ale keramické zlomky zařazují osídlení opevněného místa především do 8. až 9. stol. Někdejší hradby prozrazují dnes mohutné valy, příkopy i zbytky přístupových cest. Na druhé straně řeky Sázavy, nad Čertovou brázdou směrem k osadě Mělníku se nachází mohylové pohřebiště datované přibližně do stejné doby, do 2. poloviny 9. století.
Ke keši: Jedná se o tradiční keš s trochu netradiční krabičkou.
Keš není na zemi, avšak nemusíte nikam lézt ani šplhat.
Prosím neničit!
Pokud by se někomu povedlo jakkoliv keš a její součásti poničit, kontaktujte mě prosím,
abych mohl škody opravit. Schránka je dosti veliká, proto může sloužit pro výměnu CWG, TB, GC.
Čas od času do keše vložím nějaké předměty pro výměnu, aby se nestalo, že bude prázdná.
Auto můžete zanechat na parkovišti, nedaleko od keše
(viz. waypoint).
Nejlepší přístup ke keši je z ulice Vladimíra Ptáčka (viz. waypoint), cestičkou okolo kamenné zíďky
po levé straně.
Keš není příliš vhodná k nočnímu odlovu.