Ves Chořelice patřívala k farnosti cholinské. A tu byl jednou v Litovli nějaký učený farář z Dubčan a ten pořád usiloval o to, aby Chořelice byla přifařena k Litovli. Celá léta se o to vedl spor, až nakonec konsistoř olomoucká vydala takovýto rozkaz: farář cholinský ať povozem jede z fary cholinské na konec obce Chořelice a pak odtud do města Litovle ke chrámu sv. Marka a nechť podá zprávu konsistoři o délce obou cest. I vyjel cholinský farář traslem z Choliny a jel tryskem až na určené místo, načež velmi pomalu jel do Litovle k chrámu sv. Marka, ale podal konsistoři zprávu, že cesta z Chořelice do Litovle je přec kratší... Nato rozhodla konsistoř, že se může začít vyjednávat a nakonec Chořelice přifařena k Litovli.
Litovelský farář povolil pak Chořelickým svobodné kopání hrobu, zvonění v kapli sv. Ducha a na hřbitově a mimoto ještě chořeličtí mládenci směli zvonit u sv. Marka tím velkým zvonem, který byl vzat z věže za světové války. Před 40 lety ještě byl zvyk, že mládenci kopali děvčatům hroby. Za vyměření místa pro hrob platili hrobníkovi 4 krejcary, ale zvonění umíráčkem měli zdarma u sv. Marka, v kapli sv. Ducha a na hřbitově u sv. Jakuba.
V Chořelici umřela jedna dívka v čísle 4 - snad to byla Františka Čamková - a té mládenci kopali hrob naposledy.
,
CWG berte jen dle pravidel , výměnou kus za kus !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Pečlivě maskujte.