Keš je dostupná po lesní cestě pěšky nebo na kole, lokalita se najde snadno, odtěžená část první pinky je vidět přímo z cesty. Další pinky pokračují dále směrem do paseky, jsou viditelné z tohoto místa. Keš najdete také poměrně snadno, o něco více práce vám dá najít si vlastní kámen s modrým „nátěrem“ azuritu.
Lokalita Zvěstov – Stříbrnice náleží k rudným lokalitám ležících na Blanické brázdě. Obec Zvěstov je situována asi 10 km jižně od Vlašimi. 1 km severně od obce Zvěstov se pak v okolí několika vrchů nalézají relikty staré důlní činnosti související s výskytem polymetalického zrudnění. Jedná se především o kóty Říště (471 m), Skalky (505 m) a místo zvané Stříbrnice jihovýchodně od Předního vrchu (kóta 523 m).
Kdy se začalo s těžbou rud v okolí Předního vrchu, není přesně známo. První písemná zmínka je až z první poloviny 20. století. Patrně nejstaršího data (snad středověké) je pinkové pole na „Skalkách“ a část pinek u „Stříbrnice“. Výraznější práce, především na dvou šachticích, však byly prováděny patrně až na přelomu 19. a 20. století. Tyto práce lze dát do souvislosti s činností firmy Stantien & Becker, která tehdy těžila zlato na Roudném, ale rovněž prováděla průzkumné práce v širším okolí. Za účelem ověření severní části rudné žíly byla v roce 1957 založena štola Alois. Kvalita rudy však nebyla dobrá a ražba štoly byla zastavena v 95 m. Výsledky průzkumu potvrdily zrudnění s obsahem olova, zinku a mědi, místy s většími obsahy stříbra (kolem 100 g/t), avšak celkové předpokládané zásoby rudy nepřekročily 100 000 t. Takto malé ložisko se nevyplatilo těžit a lokalita byla opuštěna.
Okolí ložiska je tvořeno převážně migmatity (hornina složená ze dvou složek, žulové a rulové). Rudní žíla má směr severojižní s úklonem 65 – 75°. Žíla má čočkovitý průběh a její mocnost kolísá od několik cm do cca 50 cm. Délka žíly je 1,3 km. Hlavními složkami žíly je křemen a baryt. Pěkné kousky křemene s malými krystalky zde můžete najít na pinkách.
Dnes můžeme pozorovat pozůstatky staré důlní činnosti především na jihovýchodním svahu vrchu Skalky, kde se nalézají staré pinky na ploše cca 200 x 150 m. Trychtýře pinek mají průměr do 3 m a jsou patrně staršího data. Další výrazné práce jsou patrné cca 700 m východně od Předního vrchu na tzv. Stříbrnici. Zde je řada výraznějších pinek orientovaných severojižně. V této řadě jsou i dvě hlubší trychtýřovité propadliny po dvou šachticích. Kolem nich jsou výraznější haldy. V okolí jsou zbytky vrtných jader. Halda kolem jižní šachtice byla z části rozvezena. Severně od řady pinek se v protisvahu za potokem nalézá zasypané ústí štoly Alois.
Na odkrytém svahu je možnost nálezu některých minerálů, které se zde vyskytly. Jedná se především o křemen a baryt, které tvoří převážnou složku žíloviny. Místy je v křemeno-barytové žilovině vtroušený sfalerit. Dále jsou zde některé sekundární minerály po větrání mědi – modrý azurit a zelený malachit.
Další zajímavosti v nejbližším okolí: NS zlatodůl Roudný, Chobot, Libouň – románská rotunda sv. Václava, zámek s restaurací, Ratměřice – naučná stezka, romantický park se sekvojovci, Louňovice pod Blaníkem – muzeum, infocentrum.