Horicke vyhledy 8 Traditional Cache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Lejčkov (německy Lejtschkow) je malá vesnice, část obce Dolní Hořice v okrese Tábor.
Na jihozápadním okraji Českomoravské vrchoviny, severovýchodně od města Chýnova na okraji přírodního parku Polánka, za kopcem zvaným Pacova hora, leží Dolní a Horní Hořice. Pýchou tohoto kraje je známá Chýnovská jeskyně. Byť leží na katastru Hořic, nese jeskyně jméno po více známém Chýnově. V roce objevení se jeskyně jmenovala Chejnovská, o pár let se jí říkalo Malovaná, krátce i Hořická. Byla objevena roku 1863 při práci v lomu, kdy jednomu z lamačů spadlo do pukliny ve skále kladivo. Po úpravách roku 1868 se stala první turisticky zpřístupněnou jeskyní na území České republiky.
První zmínka o vsi Dolní Hořice pochází z roku 1403. První známý muž, který se psal z Hořic byl jistý Mikuláš, předek českého rodu Hořických z Hořic, který tu postavil panské sídlo. Tvrz kdysi stávala v místech, kde se dodnes říká „Na hrádku“ - na mírném vršku naproti hostinci. Z toho prý vedla dřevěná pavlač, která obě budovy spojovala. Pozdější tvrz byla postavena v hospodářském dvoře a do dnešních dnů se z ní dochovala část klenutého přízemí. V odhadu z roku 1721 se uvádí jako patrové kamenné stavení, z části používané jako sýpka. O sedm let starší popis ji uvádí jako patrové stavení pokryté šindelem, s kaplí, dvěma pokoji a kabinetem. Rod Hořičtí z Hořice zanikl v 16. století. Tento rod měl v erbu rozpůlený štít, v jehož pravé polovině bylo „polotrojčaří“- tři šikmé pruhy, v klenotu pak orlí křídlo, rovněž kolmo dělené, s pruhy v jeho levé polovině. Další zprávy se objevují až v polovině 16. století, kdy po smrti Petra Smrčky z Mnichu (1558) zdědil panství syn Jan a po něm jeho syn Jiří. Za českého stavovského povstání v letech 1618- 1620 se Jiří Smrčka postavil proti králi Ferdinandovi II. a za trest jeho hořický statek propadl královskému panství. Po smrti královského správce se Hořice dostaly do rukou Václava Smrčky, Ten prodal celé panství Johance Kateřině Paradiesové, rozené z Tamberka. Nová majitelka spojila Hořice se statkem Černovickým. Po ní Hořice držel její bratr Vilém z Tamberka a pak jeho syn Maxmilián. Přes další dědictví a prodeje se hořické panství dostává roku 1747 do majetku Josefa ze Schwarzemberga. Ten připojil panství k Chýnovu. Připojení k Chýnovu vydrželo dalších 200 let.
V dnešních Dolních Hořicích, skládajících se z dvanácti částí. žije 400 obyvatel. V obci je zřízen obecní vodovod, byla provedena plynofikace až do části Horní Hořice. Dominantou návsi je škola opravena za pomoci státní dotace na bytové jednotky. Nachází se zde prodejna Jednoty se smíšeným zbožím, hostinec a dále budova obecního úřadu. Na návsi vedle čekárny se pyšní nová zvonice. Obcí protéká potok, který teče od Hartvíkova.
Additional Hints
(Decrypt)
Anwqv fv fibh qhgvah.
Foverw obahf pvfyn, ohqrf wr cbgerobing.